Klíč ke všemu je ve vzdělávání, aneb utopická Czechia
Jak může taková utopie v České republice vypadat?
Předseda vlády bude natolik vzdělaný, že si bude schopen sám v angličtině objednat happy meal, aniž by musel využít služeb tlumočnice.
Prezident republiky nebude muset být alkoholik, protože si najde i jiné kamarády, než Rusy.
Naši rasističtí spoluobčané bojující proti všemu nečeskému budou tak inteligentní, že si nevyberou za svého vůdce Japonce.
Ministr financí bude natolik bohatý (ideálně miliardář), že si své hnízdo zaplatí ze svého.
Změna vzdělávacího systému
Představte si zemi, kde lidé dělají to, co je baví. Zemi, kde mají lidé platy na úrovni Rakouska a ekonomika konkurenceschopnost na úrovni Německa. Zemi svobodnou, sebevědomou, plnou ambicí, ideálů a snů. Ne, to není volební program, je to utopie (stejně jako volební program). Nebo možná ne? Věřím, že ne. Věřím, že se takovou zemí můžeme stát, ale chce to pevnou vůli a trpělivost. Klíč je ve vzdělávání. Pokud bude český vzdělávací systém vychovávat sebevědomé, ambiciozní, kreativní světaznalé a schopné lidi, tak se může utopie stát skutečností. Takové lidi vychovávají například skandinávské země. Jejich vzdělávací systémy jsou založeny na nalezení toho, co konkrétního studenta naplňuje, a následně mu umožní tu danou oblast, krerá jej baví a naplňuje, maximálně rozvíjet. Pokud se totiž zaměříme na to, abychom dali každému studentovi čas a podmínky k tomu, aby našel, co jej baví a naplňuje, budeme mít šťastné lidi, konkurenceschopnou a kreativní ekonomiku a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Velká část dnešních Čechů je frustrována. Jsou frustrováni proto, protože dělají práci, která je nebaví, a ještě k tomu jsou blbě zaplaceni. Jsou proto naštvaní na systém a já se jim nedivím. Tihle lidé nikdy ve škole neměli příležitost objevit, co je baví, protože jim škola nadiktovala, aniž by se jich na cokoliv zeptala, které předměty mají studovat, a pokud to přece jen objevili, nemohli se v tom rozvíjet. Třináct dlouhých let tak tráví tím, že jako ovce poslušně všichni studují to, co jim nakázal systém. Co kdyby si sami studenti vybrali, co chtějí studovat? Ano, samozřejmě jsou základy ze všech předmětů nutné. Co ale není nutné, je, že většina českých středoškoláků probírá v posledních dvou ročnících středních škol problematiky, například v matematice a fyzice, které se na západě vyučují až na vysoké škole. Proč je tím proboha trápíme, když je to nebaví a bude to většině z nich k ničemu?
Sny a ambice jako základ ekonomiky
Další zásadní věcí je inspirace. Z inspirace vzejdou sny a ze snů ambice. Jak studenty inspirovat? Jednak tak, že jim dáme možnost studovat, co chtějí a věnovat maximum času tomu, co je zajímá. Také ale tak, že budou mít možnost vyjet do zahraničí. Kdokoliv byl v průběhu studia na nějakém delším pobytu v zahraničí, tak ví, že je to zkušenost, ze které se čerpá do konce života. Naše agentura posílá desítky českých studentů každý rok na ty nejprestižnější americké a kanadské střední školy a u všech vidíme po roce pobytu obrovskou změnu. Pozitivní změnu. Pokud na střední škole budou mít studenti možnost vycestovat, tak nejen, že se naučí perfektně jazyk, ale poznají lidi z celého světa, nebudou mít za sebou neustále maminku, ale budou se muset postarat sami o sebe. Hlavní ale je, že pokud budete žít někde ve světě, tak Vám najednou nic nepřijde zásadně vzdálené. Opustíte českou bublinu a objevíte, že svět je větší než Vaše město, přitom je blíže, než se zdá, a nabízí obrovskou řadu možností. Třeba venku zůstanete a dostanete se na nějakou skvělou univerzitu, nebo se vrátíte jako já a inspirováni svou zkušeností, v Česku založíte podnikáni. Člověk nikdy neví. Naučíte se ale, že ikdyž jste v „konkurenci“ studentů z celého světa, tak často v oblasti, která Vás zajímá a baví, nemusí být zasadně o tolik napřed před Vámi a často, budete na stejné úrovni. Tohle vědomí si budete v budoucnu neustále uchovávat a nebudete tak mít problém se sebevědomím a klidně si vysníte nějaké podnikání či projekt, se kterým budete mít ambici prorazit ve světě. Podívejte se například na Skandinávii. Ekonomika je postavena například ve Finsku, Švédsku, anebo i v Estonsku, na kreativních, technologických firmách (Skype, Spotify, Nokia, Rovio, King), které zaměstnávají tisíce výborně placených lidí a přitom naprostou většinu businessu dělají po celém světě (proto mohou své lidi výborně zaplatit). Jsou sebevědomí, kreativní, umí perfektně anglicky a mají ambice a sny. Dokud nebude mít naše mladá generace stejný mindset, tak se vždy zmůžeme jen na eshopy, nebo na slevové portály. Jediní lidé, kteří z těchto typů podnikání zbohatnou, jsou majitelé těchto firem a to ne zdaleka ve všech případech. Znamená to ale, že namísto toho, aby byla poptávka po programátorech, inženýrech, designérech, apod, tak je poptávka po skladnících a obchodních zástupcích. Jo a finančních poradcích. Protože zkrátka nemáme na to, abychom vymysleli něco kreativního, světového. Pokud se to nezmění, budeme vždy jen montovna.
Konkrétní změny vzdělávacího systému
Přiklady možných změn
- Nechat studenty studovat základy ze všech předmětů například do šesté třídy a následně jim začít dávat svobodu při výběru předmětů a zásadně snížit počet předmětů, které budou studovat. Na 6 předmětů např.
- Zavést angličtinu od první třídy
- Zavést IT od první třídy
- Zavést hodiny programování od třetí třídy
- Od šesté třídy rozdělit předměty na víceúrovňové tak, aby v jedné třídě byli studenti, kteří jsou na podobné úrovni v daném předmětu. Učitel se jim tak bude moct lépe věnovat a nebudou se navzájem brzdit ti rychlejší a pomalejší.
- Založit státní fond na podporu studentů, kteří chtějí studovat v zahraničí. Dávat jim studentské půjčky, stipendia, apod. Angola má na amerických univerzitách čtyřikrát více studentů, než ČR. Protože vláda je podporuje.
- Změnit koncepci většiny škol na koncepci všeobecnou. Česká republika je zemí, která má v OECD největší podíl odborných škol. To není dobře, naopak. My nevíme, jaké profese budou existovst za deset, patnáct let a přitom nutíme naše patnáctileté, aby se v patnácti letech rozhodli, že dokonce života budou knihovníci, kosmetičky, účetní a kuchaři?
- Nedabovat filmy
- Zásadně zvýšit platy učitelům a na pedagogické fakulty přijímat jen ty nejlepší (poslední krok)
- Brát vzdělávání jako dlouhodobou investici, která se nám všem vrátí
Tohle je jen stručný výčet změn, které jsou nutné. Samozřejmě každý na to můžeme mít jiný názor, ale je potřeba se shodnout na tom, že zásadní změna je nutná. Pokud ovšem nechceme být nadále montovna plná lidí, kteří jsou frustrovaní a nešťastní.
Předseda vlády bude natolik vzdělaný, že si bude schopen sám v angličtině objednat happy meal, aniž by musel využít služeb tlumočnice.
Prezident republiky nebude muset být alkoholik, protože si najde i jiné kamarády, než Rusy.
Naši rasističtí spoluobčané bojující proti všemu nečeskému budou tak inteligentní, že si nevyberou za svého vůdce Japonce.
Ministr financí bude natolik bohatý (ideálně miliardář), že si své hnízdo zaplatí ze svého.
Změna vzdělávacího systému
Představte si zemi, kde lidé dělají to, co je baví. Zemi, kde mají lidé platy na úrovni Rakouska a ekonomika konkurenceschopnost na úrovni Německa. Zemi svobodnou, sebevědomou, plnou ambicí, ideálů a snů. Ne, to není volební program, je to utopie (stejně jako volební program). Nebo možná ne? Věřím, že ne. Věřím, že se takovou zemí můžeme stát, ale chce to pevnou vůli a trpělivost. Klíč je ve vzdělávání. Pokud bude český vzdělávací systém vychovávat sebevědomé, ambiciozní, kreativní světaznalé a schopné lidi, tak se může utopie stát skutečností. Takové lidi vychovávají například skandinávské země. Jejich vzdělávací systémy jsou založeny na nalezení toho, co konkrétního studenta naplňuje, a následně mu umožní tu danou oblast, krerá jej baví a naplňuje, maximálně rozvíjet. Pokud se totiž zaměříme na to, abychom dali každému studentovi čas a podmínky k tomu, aby našel, co jej baví a naplňuje, budeme mít šťastné lidi, konkurenceschopnou a kreativní ekonomiku a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Velká část dnešních Čechů je frustrována. Jsou frustrováni proto, protože dělají práci, která je nebaví, a ještě k tomu jsou blbě zaplaceni. Jsou proto naštvaní na systém a já se jim nedivím. Tihle lidé nikdy ve škole neměli příležitost objevit, co je baví, protože jim škola nadiktovala, aniž by se jich na cokoliv zeptala, které předměty mají studovat, a pokud to přece jen objevili, nemohli se v tom rozvíjet. Třináct dlouhých let tak tráví tím, že jako ovce poslušně všichni studují to, co jim nakázal systém. Co kdyby si sami studenti vybrali, co chtějí studovat? Ano, samozřejmě jsou základy ze všech předmětů nutné. Co ale není nutné, je, že většina českých středoškoláků probírá v posledních dvou ročnících středních škol problematiky, například v matematice a fyzice, které se na západě vyučují až na vysoké škole. Proč je tím proboha trápíme, když je to nebaví a bude to většině z nich k ničemu?
Sny a ambice jako základ ekonomiky
Další zásadní věcí je inspirace. Z inspirace vzejdou sny a ze snů ambice. Jak studenty inspirovat? Jednak tak, že jim dáme možnost studovat, co chtějí a věnovat maximum času tomu, co je zajímá. Také ale tak, že budou mít možnost vyjet do zahraničí. Kdokoliv byl v průběhu studia na nějakém delším pobytu v zahraničí, tak ví, že je to zkušenost, ze které se čerpá do konce života. Naše agentura posílá desítky českých studentů každý rok na ty nejprestižnější americké a kanadské střední školy a u všech vidíme po roce pobytu obrovskou změnu. Pozitivní změnu. Pokud na střední škole budou mít studenti možnost vycestovat, tak nejen, že se naučí perfektně jazyk, ale poznají lidi z celého světa, nebudou mít za sebou neustále maminku, ale budou se muset postarat sami o sebe. Hlavní ale je, že pokud budete žít někde ve světě, tak Vám najednou nic nepřijde zásadně vzdálené. Opustíte českou bublinu a objevíte, že svět je větší než Vaše město, přitom je blíže, než se zdá, a nabízí obrovskou řadu možností. Třeba venku zůstanete a dostanete se na nějakou skvělou univerzitu, nebo se vrátíte jako já a inspirováni svou zkušeností, v Česku založíte podnikáni. Člověk nikdy neví. Naučíte se ale, že ikdyž jste v „konkurenci“ studentů z celého světa, tak často v oblasti, která Vás zajímá a baví, nemusí být zasadně o tolik napřed před Vámi a často, budete na stejné úrovni. Tohle vědomí si budete v budoucnu neustále uchovávat a nebudete tak mít problém se sebevědomím a klidně si vysníte nějaké podnikání či projekt, se kterým budete mít ambici prorazit ve světě. Podívejte se například na Skandinávii. Ekonomika je postavena například ve Finsku, Švédsku, anebo i v Estonsku, na kreativních, technologických firmách (Skype, Spotify, Nokia, Rovio, King), které zaměstnávají tisíce výborně placených lidí a přitom naprostou většinu businessu dělají po celém světě (proto mohou své lidi výborně zaplatit). Jsou sebevědomí, kreativní, umí perfektně anglicky a mají ambice a sny. Dokud nebude mít naše mladá generace stejný mindset, tak se vždy zmůžeme jen na eshopy, nebo na slevové portály. Jediní lidé, kteří z těchto typů podnikání zbohatnou, jsou majitelé těchto firem a to ne zdaleka ve všech případech. Znamená to ale, že namísto toho, aby byla poptávka po programátorech, inženýrech, designérech, apod, tak je poptávka po skladnících a obchodních zástupcích. Jo a finančních poradcích. Protože zkrátka nemáme na to, abychom vymysleli něco kreativního, světového. Pokud se to nezmění, budeme vždy jen montovna.
Konkrétní změny vzdělávacího systému
Přiklady možných změn
- Nechat studenty studovat základy ze všech předmětů například do šesté třídy a následně jim začít dávat svobodu při výběru předmětů a zásadně snížit počet předmětů, které budou studovat. Na 6 předmětů např.
- Zavést angličtinu od první třídy
- Zavést IT od první třídy
- Zavést hodiny programování od třetí třídy
- Od šesté třídy rozdělit předměty na víceúrovňové tak, aby v jedné třídě byli studenti, kteří jsou na podobné úrovni v daném předmětu. Učitel se jim tak bude moct lépe věnovat a nebudou se navzájem brzdit ti rychlejší a pomalejší.
- Založit státní fond na podporu studentů, kteří chtějí studovat v zahraničí. Dávat jim studentské půjčky, stipendia, apod. Angola má na amerických univerzitách čtyřikrát více studentů, než ČR. Protože vláda je podporuje.
- Změnit koncepci většiny škol na koncepci všeobecnou. Česká republika je zemí, která má v OECD největší podíl odborných škol. To není dobře, naopak. My nevíme, jaké profese budou existovst za deset, patnáct let a přitom nutíme naše patnáctileté, aby se v patnácti letech rozhodli, že dokonce života budou knihovníci, kosmetičky, účetní a kuchaři?
- Nedabovat filmy
- Zásadně zvýšit platy učitelům a na pedagogické fakulty přijímat jen ty nejlepší (poslední krok)
- Brát vzdělávání jako dlouhodobou investici, která se nám všem vrátí
Tohle je jen stručný výčet změn, které jsou nutné. Samozřejmě každý na to můžeme mít jiný názor, ale je potřeba se shodnout na tom, že zásadní změna je nutná. Pokud ovšem nechceme být nadále montovna plná lidí, kteří jsou frustrovaní a nešťastní.