Chybná válka na špatném místě

07. 12. 2015 | 17:51
Přečteno 13628 krát
Západ táhne do boje proti ISIL a zdá se, že na syrském bojišti bude pěkná tlačenice. Koalice šedesáti čtyř států však chce bojovat proti nepříteli, kterého nelze porazit v rozhodující bitvě. Také v Sýrii vede Západ chybnou válku, nevhodným způsobem a na špatném místě.

Strategický omyl

Prezident Hollande a ostatní vůdci koalice hovoří o válce a v pozadí cítíme tradiční představu o dobytí země, porážce nepřítele a změně režimu. Pro tento styl války však nemá vhodného nepřítele. Několik desítek tisíc bojovníků, kteří operují podle partyzánské taktiky se nedají porazit v několika rozhodujících bitvách. Tenhle protivník se při masivním útoku rozplyne a i když utrpí ztráty, tak vzápětí ožije. Nepřítele jako Taliban nebo ISIL nelze porazit tím, že obsadíme hlavní město a jmenujeme loajální vládu. Sotva se otočíme zády již opět zvedne hlavu. Obětovali jsme vojáky, vydali peníze a můžeme začít znovu.

Irák a Sýrie jsou pro ISIL to co Afghánistán pro Taliban; prostor, na kterém se suverénně pohybují. Když na ně zaútočí hypermoderní armáda, tak se stáhnou a když je nebezpečí pomine opět se vrátí. Západni armády sice dokáží toto území dobýt, ale nedokáží je udržet.

V roce 1952 řekl britský polní maršál sir Gerald Templer při intervenci v Malajsku." Puškami se dá vyřešit pouze jedna čtvrtina problému; zbývajících 75 procent spočívá v tom, že pro nás musíme získat občany této země." Toho však nebyly západní státy schopny ani tenkrát a ani dnes. Pomalu by již mělo být zřejmé, že intervenční války dávají smysl jenom tehdy, jsme-li odhodláni zůstat v zemi navždy; toto odhodlání však chybí.

Situaci ztěžuje i skutečnost, že se západní elity opakovaně mýlí ohledně toho, kolik je vlastně nepřátel. Dívám-li se kupříkladu na dosavadní průběh války v Sýrii, tak se ptám, jak to, že ministři obrany a zahraničí a štáby jejich poradců nebyli po zkušenostech z okolních zemí schopni předem rozpoznat, že padne-li Assad tak se "umírněná opozice" demaskuje jako "bad guys", které tento diktátor dosud držel v šachu. V Sýrii v tomto ohledu zažíváme vrchol ironie, protože z Assada, který překročil všechny červené linie, které mu Západ překročit zakázal, se dnes stává společník v boji proti ISIL.

Západní svět je zranitelný zejména proto, že jeho přístup k problému terorismu a celkový styl vládnutí produkuje příliš mnoho chybných rozhodnutí. Často se stává, že vlády sice znají nejúčelnějších řešení, ale mají neodolatelný sklon se jím co nejdéle vyhýbat. A tak je západní svět ohrožený terorismem, ale k jeho obraně nestačí jen moderně vyzbrojená armáda. Jeho obrana proti terorismu by měla vypadat jinak a to, jak pokud jde o místo tak i pokud jde o metody. Koalice šedesáti čtyř vede v Sýrii Západ chybnou válku na špatném místě.

V pořadí šestá na seznamu starobylých čínských vojenských lstí je popsána takto: "Na Východě hlomozit a na Západě napadnout". Strategie ISIL tomu dokonale odpovídá. Místo, kde teroristé plánují a provádí nejdůležitější operace není Blízký Východ, nýbrž západní metropole a západní společnosti vůbec.

Válka na Blízkém Východě je pro teroristy mediálním spektáklem, logem opravňujícím název jejich hnutí, výcvikovým programem a možností použít zbraň hromadného stěhování národů směrem na sever. To všechno je pouze cesta k tomu aby nepřátelé demokracie jednoho dne mohli utvořit skutečný státní celek. Skutečně rozhodující procesy se však odehrávají na Západě.

Bojovat na správné frontě

V regionu Blízkého Východu Západ nemůže zvítězit a na štěstí ani zvítězit nemusí, protože opravdu klíčová území teroristů leží jinde. A navíc nejsou "území", která mají pro úspěch ISILu největší význam vůbec vyměřena v hektarech.

Jeden z životně důležitých prostorů je pro terorismus internet. Další strategicky velmi významná území teroristů jsou struktury pro zásobování penězi, zbraněmi a dobrovolníky. Fanatické bojovníky nelze přesvědčit, ani odradit. Ale jistě lze účinněji než doposud rušit a zastrašit verbíře, finančníky a dodavatele zbraní. Bezpečnosti západních zemí slouží vše, co ruší fungování teroristické infrastruktury a logistiky. V tomto ohledu se již hodně děje, ale je třeba postupovat ještě energičtěji. Nebylo by proto na škodu častěji přebírat „best practices“ boje proti terorismu. V tomto ohledu mají kupříkladu Izraelci dlouhodobé zkušenosti.

Strategicky viděno by měli západní země sledovat dva cíle: Útočit na protivníka na těch "územích", která jsou pro něj opravdu důležitá. Měly by tedy hledat, napadat, ovládnout nebo alespoň výrazně narušovat systémy, které jsou pro teroristické operace rozhodující. Zároveň by měly místo nekonečných a bezvýsledných válek kdesi daleko o to důsledněji a za použití všech prostředků bránit svoje vlastní území. Nejdůležitějším z územím významných pro teroristy je totiž jejich sociální a technické zázemí v západních zemích samotných.

Teroristé neoperují v západních zemích ve vzduchoprázdnu, nýbrž spoléhají se jak na sociální infrastrukturu (paralelní společnost), která je tam podporuje tak i na naivitu veřejného mínění a bezbrannost institucí demokratické společnosti.

Po vítězství bude na řadě obrana

Musíme se smířit s tím, že po vojenském zákroku v Sýrii a v Iráku nepadne opona a bude po představení. I po té, co koalice šedesáti čtyř států "porazí" ISIL a opustí zemí, tak zjistí, že terorismus existuje pod jiným jménem nadále a především, že oni sami sice zvítězili, ale stále ještě prohrávají na domácí půdě.

Obrana proti terorismu vyžaduje využití všech možností, kterými disponují bezpečnostní síly, ale zřejmě to stačit nebude. Za určitých okolností je i více příliš málo a je třeba přejít ke kvalitativní změně. V případě boje proti terorismu to bude nevyhnutelně znamenat nutnost změnit zákony. Tři francouzské měsíce výjimečného stavu jsou jakousi "ochutnávkou" pravděpodobně nevyhnutelné budoucí normality. Proč?

Západ si zvykl na to, že se pokrok měří přibývajícími svobodami. Od kdysi ve Velké Británii vydobyté svobody slova a volby, postupoval pokrok přes právní stát a svobodu vyznání až po platnost práv bez ohledu na pohlaví, rasu a sexuální orientaci. Zdá se však, že se budeme muset smířit se skutečností, že tento impozantní civilizační proces osvobozování může pokračovat pouze tak dlouho a v té míře, dokud uplatňování těchto svobod s sebou neponese jejich zneužívání, které ohrožuje existenci demokratické společnosti.

Jinými slovy to znamená, ze se demokratické společnosti nacházejí pod evolučním tlakem změněného prostředí. V podmínkách, které se minimálně jednu dekádu v bezpečnostně politickém smyslu trvale zhoršují, přežije (společenský) organismus jen tehdy, když se na ně co nejrychleji adaptuje. A to se dosud nedělo skoro vůbec.

Největší chyba západních společností v boji proti terorismu byla dosud jejich nízká přizpůsobivost a nepoučitelná permisivnost. Avšak jakýkoliv právní systém je efektivní jedině tehdy, když jeho struktura a obsah, tedy pravidla hry odpovídají celkové situaci. Když se podmínky zhorší, tak je třeba pravidla změnit anebo dokonce porušit. Když se na vás na křižovatce řítí kamion tak také nečekáte na zelenou. Ačkoliv by to samozřejmě bylo žádoucí, tak pokrok neznamená vždy a za všech podmínek více svobod. Pokrok se totiž odehrává v rámci širšího evolučního procesu a je tudíž podřízen vyšší hodnotě. A tou je přežití celého systému.

Pojem válka zní sice impozantně, ale výsledky tomu neodpovídají. Chceme-li vážně řešit problém terorismu, tak je vhodnější používat věcnější, ale ve svých důsledcích efektivnější pojem adaptace. Když se k tomu nedokážeme odhodlat, tak spějeme ve jménu neotřesitelné liberálnosti a svobodomyslnosti k zániku demokratického pořádku.

psáno pro MF Dnes


Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy