Málo se to ví, ale zpracování elektroodpadů je ohromný byznys – miliardy na dosah ruky. Když na to stát ještě někomu udělí monopol a zákonem přinutí ostatní platit recyklační poplatky, je to byznys naprosto bez rizika, který dokáže řídit i „malé děcko“. Něco jako mít monopol na sekání trávy na veřejných prostranstvích po celé republice – tráva pokaždé znovu vyroste a obec vždy zaplatí.

Společnost ELEKTROWIN má, spolu s několika dalšími tzv. kolektivními systémy, zajišťovat financování nakládání s elektroodpady, a to skrze recyklační poplatky. Jedná se o byznys, ve kterém zcela soukromé společnosti hospodaří s miliardami veřejných prostředků a vykazují přitom "fantastická" čísla – např. ta o sběru elektroodpadu. Nikdo to ale fakticky nekontroluje. Nikdo! Lidé na Ministerstvu životního prostředí, pod které celý tento mnohamiliardový byznys spadá, jsou pro tyto společnosti snadným soustem.

S některými odpadářskými firmami vedeme už od roku 2012 spor. Mimo jiné jde o miliardy, které chybějí na účtech těchto firem. Naše podložené odhady těchto miliard vycházejí z oficiálních dokumentů, které lze nalézt na stránkách Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Ministerstva průmyslu a obchodu, využili jsme také některé údaje z dokumentů Ministerstva životního prostředí (odkazy na čísla stránek či tabulek všech námi použitých dokumentů jsou již od roku 2012 k dispozici na stránkách NFPK). Zdůrazňuji, že se primárně jedná o oficiální dokumenty orgánů státu. A pak jsme také použili některá vlastní tvrzení samotných odpadářských firem, kterými se všude chlubí. V neposlední řadě jsme vycházeli i z informací od samotných zaměstnanců těchto firem. Nikdo do dnešního dne nebyl schopen naše závěry relevantně zpochybnit – vyjma hloupých výkřiků, že prý tomu "nerozumíme". Po dvou letech navíc naše závěry neopatrně veřejně potvrdil sám ELEKTROWIN, když opomněl trojčlenku a procenta ze základní školy – vizte

http://www.nfpk.cz/glosy/martin-soukenka/3280

O jednání některých odpadářských firem si lze udělat obrázek i z bezvýznamných epizodek. Tento týden uveřejnil ředitel ELEKTROWINu Roman Tvrzník na svém blogu text, který má dehonestovat mě a NFPK. Pan Tvrzník v něm hloupě a bezdůvodně lže. Například v něm píše:

„Nedávno jsem obdržel upozornění rejstříkového soudu, který reagoval na podnět Nadačního fondu proti korupci. Ten zřejmě na internetu nenašel hospodářské výsledky kolektivního systému ELEKTROWIN za rok 2013 a zatepla to nahlásil.“

Nevíme, jaké upozornění pan Tvrzník od soudu obdržel, neboť jsme na chybějící dokumenty jeho společnosti soud neupozornili a ani jsme o ně nežádali. Nemuseli jsme o ně žádat, neboť relevantní údaje ze společnosti ELEKTROWIN již máme z okolí pana Tvrzníka. Pan Tvrzník nás totiž emailem kontaktoval již před týdnem, neboť prý vyrozuměl z přípisu rejstříkového soudu, že máme zájem o výsledky hospodaření jeho společnosti. To, že tomu tak není, jsem mu potvrdil v emailu, který jsem odeslal přibližně dvě hodiny před tím, než se na jeho blogu objevil jeho text. Doslova jsem v emailu uvedl:

„Nadační fond proti korupci disponuje mnoha informacemi o špinavostech kolem financování zpracování elektroodpadů v České republice a své závěry je připraven před kýmkoli obhájit. Email, který jste nám poslal, je potvrzuje – aniž to patrně sám tušíte. A důvody, pro které jste se rozhodl nás informovat o hospodaření Vaší společnosti, nám unikají – nikoho jsme o ně nežádali a ani jsme to neměli v úmyslu. Zmiňujete jakýsi přípis z rejstříkového soudu, ale i kdyby takový přípis existoval, tak se týkal jiných společností, nikoliv společnosti ELEKTROWIN.“

Ředitel Tvrzník také hovoří o tom, že si NFPK čísla „cucá z prstu“ a píše doslova:

„V uplynulých letech pouštěl do světa hausnumera vycucaná z prstu. Jednou mu vyšlo, že účty kolektivních systémů vytvořených za účelem sběru a recyklace starého elektra už prošlo 10 miliard korun. Když se nad tím pozastavila některá média, nabídl ,zpřesnění‘: tentokrát to bylo už 15 miliard…“

Ty „prsty“, to jsou ty oficiální dokumenty orgánů státu, popsaných výše – a také tvrzení zástupců ELEKTROWINu. Pokud jde o to „zpřesnění“, tak nechť čtenář posoudí náš originální text glosy, ze kterého pan Tvrzník vycházel. NFPK napsal přesně toto:

„Elektrowin přiznal za sebe i za své souputníky tato fakta: za 6 let vybraly necelých pět miliard na recyklačních poplatcích (od 8/2005 do 11/2011). Za rok 2012 přibylo dalších 600 milionů. Na účtech měly ke konci roku 2012 zhruba dvě miliardy. Budiž. A teď uvažujte se mnou: Z řečeného plyne, že na recyklaci – v ideálním případě – použily kolem 3 miliard (stamiliony nehrají roli). Podle vlastních vyjádření, kterými se chlubí, se však za uvedená léta použilo na recyklaci ročně v průměru 20 procent vybraných recyklačních poplatků za rok (to je totiž průměrná roční úroveň zpětného sběru elektroodpadu). Tedy použité 3 miliardy představují 20 procent vybraných recyklačních poplatků. Celek tedy tvoří 15 miliard! I kdyby použily na recyklaci pouze 2 miliardy, pak celek bude 10 miliard. To je ovšem to, co Fond tvrdí už dva roky. Ale za co jste, pánové, utratili ten zbytek?“

A dovětek na konec. Pan Tvrzník končí svůj blog citací ze známého filmu z počátku devadesátých let o jednom zbohatlíkovi s rádiovkou na hlavě, kterého ztvárnil Bolek Polívka. Posledním slovem blogu pana Tvrzníka je slovo „kurva“. Myslím, že si čtenář udělá úsudek sám.