Potřebujete 10 milionu korun? Zastavte se na Ředitelství silnic a dálnic.
Před nedávnou dobou jsme na fondu obdrželi informaci o tom, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), konkrétně Správa České Budějovice, vypsala veřejnou zakázku na dodávku mobilních svodidel na úsek dálnice D3 v předpokládané hodnotě 40 milionů korun, přičemž mobilní svodidla tam údajně dávno jsou nainstalována. Tak jsem se na předmětný úsek zajel podívat. A skutečně, svodidla tam byla. A tak nám to nedalo a do případu se ponořli hlouběji.
Veřejná zakázka na dodávku mobilních středových svodidel je dokladem toho, že o tom, co a kde se bude realizovat, nerozhoduje vedení ŘSD, ale někdo jiný. Ačkoliv montáž svodidel měla proběhnout v říjnu tohoto roku, mobilní svodidla jsou na předmětném úseku dálnice již nainstalována dodavatelem stavby dálnice D3, a to již od roku 2013! ŘSD je prý má bezplatně zapůjčené! Nelze se tedy divit, že zadávací dokumentace obsahovala technické a konstrukční požadavky, kterým odpovídal pouze jeden přesný typ svodidla, shodou náhod přesně ten typ, který je již na dálnici instalován. Zároveň zadávací dokumentace obsahovala kvalifikační požadavky, kterým odpovídal v podstatě pouze jeden dodavatel, a to samozřejmě ten, který již svodidla dodal. ŘSD se tak evidentně snaží papírově zlegalizovat zakázku, jejíž realizace proběhla bez řádného výběrového řízení již v roce 2013. Navíc to dělá mimořádně blbě.
Na základě výtek ze strany fondu a potenciálních dodavatelů změnilo současné vedení ŘSD na počátku září podmínky soutěže a upravilo cenu plnění na 30 milionů korun. Předpokládaná cena zakázky byla tedy snížena o plných 10 milionů korun! Zároveň došlo k zásadním úpravám zadávací dokumentace tak, aby se rozšířil okruh možných dodavatelů, a tudíž konečná cena může být ještě nižší než zmíněných třicet miliónů. A taky se může stat, že stávající středová svodidla budou demontována a nahrazena jinými, nebo je nový dodavatel odkoupí od firmy, která je na dálnici nainastalovala.
Velmi zajímavou skutečností je i počet úseků s mobilními svodidly. Na úseku dálnice dlouhém cca 30 km je nesmyslně vloženo 22 úseků s mobilními svodidly, sloužícími jako přejezdy. Navíc je požadováno, aby na každém tomto mobilním úseku byla instalována tzv. pojezdová brána, která slouží jednotkám integrovaného záchranného systému a údržby pro přejezd mezi dálničními směry. V Rakousku, Německu nebo v Itálii se takové pojezdové brány vkládají na kritické dálniční úseky, zejména před a za tunely.
Vedení ŘSD o zakázce vůbec nevědělo. Navíc v původní dokumenatci na dálnici byly tzv. lanová svodila, ale někomu se podařilo prosadit si svodidla typu Varioguard. Také se samozřejmně nabízí otázka, kde mělo skončit oněch nadbytečných nejméně deset milionů korun.
Zajímavost: dne 29. 7. 2014 informoval NFPK formou důvěrného sdělení tehdejšího ředitele ŘSD Jana Kubiše o podezřelých skutečnostech této zakázky. Během 48 hodin byl NFPK kontaktován osobou
z okolí stavebních firem, která požadovala schůzku v dané kauze. Při osobním jednání měla tato osoba k dispozici kopii celého dopisu NFPK, který byl určen k rukám výhradně generálního ředitele ŘSD.
Takto se to dělá. Máte nějaký produkt, který potřebujete prodat. Domluvíte se tedy s někým na ŘSD, že je to fakt dobrý produkt. Aby to nebylo úplně blbý, tak se pro jistotu stane váš produkt součástí interních technických norem. Bude ještě supr, když vám dodatečně produkt zakreslí projektant do stavby a úplná bomba bude, když se vám podaří získat stanovisko, že je to vlastně skrze nejnovější trendy v bezpečnosti na dálnicích. Fakt, že jsou dálnice v podstatě nesjízdné, neboť jsou buď špatně zhotovené, nebo jsou v permanentní opravě vůbec nikoho na ŘSD nezneklidňuje. V budoucnu se můžeme dočkat toho, že po naší dálnici pojedeme 30ti kilometrovou rychlostí, ale na každém kilometru bude osvěžovač vzduchu, malé zoo, umělý vodopád, velkoplošná obrazovka s informací o tom, že právě prší a malé golfové hřiště s pěti jamkami.
Podrobnosti k celé kauze jsou zde: http://www.nfpk.cz/_userfiles/soubory/tiskovky/tz_2014_10_01_priloha1_popis_kauzy.pdf
Veřejná zakázka na dodávku mobilních středových svodidel je dokladem toho, že o tom, co a kde se bude realizovat, nerozhoduje vedení ŘSD, ale někdo jiný. Ačkoliv montáž svodidel měla proběhnout v říjnu tohoto roku, mobilní svodidla jsou na předmětném úseku dálnice již nainstalována dodavatelem stavby dálnice D3, a to již od roku 2013! ŘSD je prý má bezplatně zapůjčené! Nelze se tedy divit, že zadávací dokumentace obsahovala technické a konstrukční požadavky, kterým odpovídal pouze jeden přesný typ svodidla, shodou náhod přesně ten typ, který je již na dálnici instalován. Zároveň zadávací dokumentace obsahovala kvalifikační požadavky, kterým odpovídal v podstatě pouze jeden dodavatel, a to samozřejmě ten, který již svodidla dodal. ŘSD se tak evidentně snaží papírově zlegalizovat zakázku, jejíž realizace proběhla bez řádného výběrového řízení již v roce 2013. Navíc to dělá mimořádně blbě.
Na základě výtek ze strany fondu a potenciálních dodavatelů změnilo současné vedení ŘSD na počátku září podmínky soutěže a upravilo cenu plnění na 30 milionů korun. Předpokládaná cena zakázky byla tedy snížena o plných 10 milionů korun! Zároveň došlo k zásadním úpravám zadávací dokumentace tak, aby se rozšířil okruh možných dodavatelů, a tudíž konečná cena může být ještě nižší než zmíněných třicet miliónů. A taky se může stat, že stávající středová svodidla budou demontována a nahrazena jinými, nebo je nový dodavatel odkoupí od firmy, která je na dálnici nainastalovala.
Velmi zajímavou skutečností je i počet úseků s mobilními svodidly. Na úseku dálnice dlouhém cca 30 km je nesmyslně vloženo 22 úseků s mobilními svodidly, sloužícími jako přejezdy. Navíc je požadováno, aby na každém tomto mobilním úseku byla instalována tzv. pojezdová brána, která slouží jednotkám integrovaného záchranného systému a údržby pro přejezd mezi dálničními směry. V Rakousku, Německu nebo v Itálii se takové pojezdové brány vkládají na kritické dálniční úseky, zejména před a za tunely.
Vedení ŘSD o zakázce vůbec nevědělo. Navíc v původní dokumenatci na dálnici byly tzv. lanová svodila, ale někomu se podařilo prosadit si svodidla typu Varioguard. Také se samozřejmně nabízí otázka, kde mělo skončit oněch nadbytečných nejméně deset milionů korun.
Zajímavost: dne 29. 7. 2014 informoval NFPK formou důvěrného sdělení tehdejšího ředitele ŘSD Jana Kubiše o podezřelých skutečnostech této zakázky. Během 48 hodin byl NFPK kontaktován osobou
z okolí stavebních firem, která požadovala schůzku v dané kauze. Při osobním jednání měla tato osoba k dispozici kopii celého dopisu NFPK, který byl určen k rukám výhradně generálního ředitele ŘSD.
Takto se to dělá. Máte nějaký produkt, který potřebujete prodat. Domluvíte se tedy s někým na ŘSD, že je to fakt dobrý produkt. Aby to nebylo úplně blbý, tak se pro jistotu stane váš produkt součástí interních technických norem. Bude ještě supr, když vám dodatečně produkt zakreslí projektant do stavby a úplná bomba bude, když se vám podaří získat stanovisko, že je to vlastně skrze nejnovější trendy v bezpečnosti na dálnicích. Fakt, že jsou dálnice v podstatě nesjízdné, neboť jsou buď špatně zhotovené, nebo jsou v permanentní opravě vůbec nikoho na ŘSD nezneklidňuje. V budoucnu se můžeme dočkat toho, že po naší dálnici pojedeme 30ti kilometrovou rychlostí, ale na každém kilometru bude osvěžovač vzduchu, malé zoo, umělý vodopád, velkoplošná obrazovka s informací o tom, že právě prší a malé golfové hřiště s pěti jamkami.
Podrobnosti k celé kauze jsou zde: http://www.nfpk.cz/_userfiles/soubory/tiskovky/tz_2014_10_01_priloha1_popis_kauzy.pdf