Gene Healy - Když Obama ještě šňupal

Na fotce ve středoškolském almanachu má na sobě mladý Barack Obama volné bílé sako s obřím travoltovským límcem, jehož rohy by dokázaly leckterému neopatrnému kolemjdoucímu vypíchnout oko. Inu, psal se rok 1979.

Tím se možná vysvětluje i zbytek Obamovy výroční fotky, především „zátiší“ s cigaretovými papírky a pozdrav „Choom gangu" („chooming“ je v havajském slangu kouření trávy).

Osobně jsem dalek toho, abych dnešního prezidenta káral za celkem neškodnou (a zábavnou) mladickou nerozvážnost. Jak řekl jeho předchůdce: „Když jsem byl mladý a nezodpovědný, byl jsem mladý a nezodpovědný.“

Dnes je ovšem Obama mnohem starší a zodpovídá za naši drogovou politiku. Určitě jen velmi nerad posílá do vězení tisíce Američanů za aktivity, které před třemi dekádami sám radostně provozoval.

Ve své nové Národní protidrogové strategii však přesto prohlašuje, že „kategoricky odmítá legalizaci marihuany či jakékoli jiné nedovolené drogy“ a chlubí se agresivním přístupem své vlády k boji proti trávě. Kluci z jeho starého Choom gangu by si měli raději dávat bacha.

Dva dny po zveřejnění „nové“ strategie vydala tisková agentura Associated Press vyčerpávající analýzu naší čtyřicetileté války proti drogám. Analýza vychází z oficiálních dat, které agentura získala na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím.

Od roku 1970 jsme vynaložili na „převýchovu“ Američanů bilion dolarů. Téměř 450 miliard padlo na uvěznění 37 milionů lidí, kteří se dopustili nenásilného přestupku požívání státem zakázaných látek, z toho 10 milionů za držení marihuany.

Levicoví komentátoři Obamu pochválili za nezávaznou slovní podporu de-eskalace války proti drogám, leč jak ukazuje zpráva AP, současný prezident vynaložil na vynucování protidrogových zákonů víc peněz než kterýkoli jeho předchůdce.

„My neválčíme s občany této země,“ prohlašuje prezidentův drogový „car“ Richard Kerlikowske, „a termín ‚válka proti drogám‘ bychom proto měli přestat používat.“ Podle Kerlikowskeho prý pak Američané vládní politiků vnímají tak, že je namířená proti nim.

Jak je něco takového mohlo napadnout, říkáte si? Odpověď se nabízí v odstrašujícím videu na YouTube, které za pár týdnů nasbíralo přes milion shlédnutí. Ukazuje, jak černě oděné speciální policejní jednotky vpadnou do rodinného domku v Missouri a zastřelí podezřelému psa přímo před zraky jeho sedmiletého syna.

Po zabavení „lulky a malého množství marihuany“ měli policisté ještě tu drzost obvinit majitele domku z ohrožování mravní výchovy nezletilých.

Měkčí rétorika nezastře fakt, že válka proti drogám je prostě válka. Již od 80. let zásobuje vláda místní policejní jednotky vojenskou výzbrojí a policisté podstupují výcvik u speciálních sil americké armády. Produktem této politiky je nebezpečný válečnický étos mezi policisty a obří hromada mrtvol. Obama se nikdy nesnížil ke clintonovským výmluvám ohledně svého mladického užívání drog. „O šlukování šlo především,“ uvedl v roce 2007 a ve své autobiografii se přiznal k „občasnému šňupání koksu“.

Prezident, jako spousta dětí ze střední třídy, krátce flirtoval s drogovou kulturou, než dal podobným dětinským kratochvílím vale a jal se budovat zářnou kariéru. Když se člověk podívá, co všechno Obama v životě dokázal, skoro si přeje, aby marihuana ubíjela motivaci tak efektivně, jak tvrdí protidrogoví propagandisté.

Prezidentovi chybí morální autorita k tomu, aby nechával zavírat lidi za to, co kdysi sám dělal. Politická realita však je, jaká je, a my nemůžeme čekat, že Obama v dohledné budoucnosti vyhlásí ve válce proti drogám klid zbraní. Budiž mu nicméně připsáno k dobru alespoň to, že změnil Bushovu politiku stíhání prodejců lékařské marihuany ve státech, kde je to legální.

Baracka Obamu každopádně brzy čeká možná nevítaná zkouška charakteru. V listopadu si Kaliforňané pravděpodobně odhlasují legalizaci rekreačního užívání marihuany. Bude prezident ignorovat vůli lidu a dál stíhat uživatele trávy v nejlidnatějším státě Ameriky?

Má zhruba pět měsíců, aby si promyslel, které rozhodnutí bude to správné.



Autorem článku je Gene Healy, viceprezident think tanku Cato Institute.