Ministr Kalousek zpytuje svědomí, že zvedl ruku pro přímou volbu prezidenta, a poslanec ODS Boris Šťastný nás přesvědčuje, že je to všechno blamáž a deziluze.

Především je nutno férově přiznat, že Kalousek se Šťastným nejsou s tímto názorem v české kotlině sami. Spousta lidí, včetně těch, kterých si narozdíl od obou jmenovaných pánů velmi vážím, dnes pochybuje o moudrosti nedávné ústavní změny. A když tak koukám a čtu, kdo všechno má o bydlení s nejlepším výhledem v zemi zájem, vcelku chápu, oč kritikům přímé volby jde. Kdo doufal, že přímá volba nabídne důstojnější souboj vedený ve vyšší politické kultuře, dočkal se zřejmě jen hořkého zklamání. Nedivím se hlasům, které volají po návratu k volbě nepřímé.

Já se k nim ovšem nepřidám. Pořád mám totiž v relativně živé paměti, co se dělo před pěti lety při obhajobě mandátu Václava Klause. A kdo to již v živé paměti nemá, stačí napsat do vyhledávače klíčová slova "prezidentská volba 2008" a hned má o zábavu postaráno. Stačí přeletět pohledem titulky tehdejších novinových zpráv a hned je zřemé, jak důstojná a politicky kulturní ona dnes nostalgicky vzpomínaná nepřímá volba byla. Pro navození dobové atmosféry vybírám pár třešinek na dortu:


- "I po volbě mi stále vyhrožují, přiznal senátor Kalbáč" - peripetie dříve poněkud obskurního lidoveckého senátora, který během prvního kola opustil Španělský sál poté, co mu prý na záchodkách vyhrožoval tajemný cizinec, patří k barvitějším okolnostem nepřímé volby. Zvlášť když Kalbáč ve druhém kole pro Klause již ruku zvedl a na vysvětlenou, jakoby v bezděčné narážce na záchodkový incident, uvedl: "Je pro mě bližší to, na co si mohu sáhnout."

- "Bursík v e-mailu o Zubové: ta kráva nás už ani neumí oslovit" - Strana zelených v prezidentském dramatu sehrála obzvlášť tragikomickou roli. Za vše mluví Bursíkovo faux pas, kdy email, v němž pomlouval svou vlastní poslankyni Zubovou, odeslal....poslankyni Zubové. Pro připomenutí: "Ona ta kráva nás už ani neumí oslovit. To je neuvěřitelný. Donutíme je ke spolupráci – silou, kaťuško. Políbení, martin."

- "Prezidentskou volbu rozhodla noc lobbistů" napsal portál iDNES a dodává podrobnosti volby očima tehdejších hlavních vyjednavačů ČSSD, tedy Paroubka, Tvrdíka a Dimuna.

- Karel Hvížďala napsal esej "O předem zpackané prezidentské volbě", kde citoval, co o oné "nechutné volbě" uvedl očitý svědek profesor Michal Kraus, poradce Jana Švejnara: "Byli jsme svědky obrovského tlaku, jejž úporně vyvíjela mašinérie ODS ve všech směrech. Když jsem viděl senátorku Juřenčákovou, která seděla poblíž, jak ji během každé přestávky obklíčilo pět volitelů ODS tak, aby se k ní nemohl nikdo dostat, bylo mi jí líto. Marek Šnajdr, první náměstek ministra zdravotnictví, se choval jako smyslů zbavený. Neustále komunikoval s voliteli mobilním telefonem, pobíhal uvnitř prostoru vyhrazeného výlučně pro volitele, jež se pokoušel přemluvit, podobně jednal pan Bém. Byla to smutná podívaná. A kdo ví, co se dělo v zákulisí..."

- týdeník s vynalézavým názvem Týden v článku "Prezidentská volba odhalila střeva české politiky" napsal: "Akt se utopil v taktizování, procedurálních průtazích a zákulisních obchodech. Šlo o panoptikální, zároveň však poučnou podívanou: v přímém televizním přenosu se obnažila politická scéna." Dále zmiňuje doprovodné incidenty volby jako notorickou schůzku-neschůzku kancléře Weigela s Miroslavem Šloufem v hotelu Savoy, kolem níž se pak točily podivné špionážní hry, zhroucení sociálně demokratického poslance Evžena Snítilého, anonymní urážky a bizarní hrozby mezi prvním a druhým kolem volby, včetně kulek se střelným prachem, které přišly poštou sedmi zákonodárcům, nebo tvrzení senátora Novotného, že se jej kolega z ODS pokusil uplatit dvěma miliony korun.


Takto bych mohl pokračovat, dokud by mě to nepřestalo bavit, což znamená velmi dlouho. Myslím však, že pro hrubou představu o důstojnosti a kulturnosti nepřímé volby a k zažehnání případné nostalgie to snad stačí. Tak či onak jsou debaty o návratu k nepřímé volbě jen akademické. Zpětné změny ústavy se téměř určitě nedočkáme. Navíc mám za to, že stěžovat si na amatérskost a pokleslost přímé volby je předčasné - je historicky první, a tak se nějaké ty dětské nemoci zřejmě dají očekávat.

Mimoto zkrátka a dobře platí všude na světě, že všelidové referendum tohoto typu se málokdy obejde bez hloupých výroků, vzájemných urážek a všeobecně nevábných projevů nízké politické kultury. Nebylo tomu tak nikdy a v dohledné budoucnosti se to rozhodně nezmění. Když Thomas Jefferson před dvěma sty lety vyzval na kandidátský souboj tehdejšího amerického prezidenta Johna Adamse, napsal o svém protivníkovi: "Adams je šeredná obojpohlavní postavička, jež netěší se ni pevnosti síly mužské, ni jemnosti a vnímavosti ženské." Adams mu samozřejmě nezůstal nic dlužen a na oplátku varoval voliče: "Chcete se dožít toho, aby vám shořela střecha nad hlavou, aby byla poskvrněna cudnost vašich žen, aby se vaše děti svíjely nabodené na kůlu? Dobrotivý Bože, soucitný a spravedlivý, ochraňuj mou zemi před tou zhoubou [Jeffersonem]."

Dokud se tedy čeští prezidentší kandidáti nebudou osočovat z nabodávání dětí na kůly, bude kultura české přímé volby víceméně v normě, jak je to ve světě běžné. A pokud ne, snad se místo návrhů návratu k nepřímé volbě dočkáme veřejné diskuze mnohem podstatnější - zda český národ již náhodou není dostatečně dospělý, aby se bez tatíčkovské figury, vlídně na něj shlížející z Hradu, konečně obešel. A ušetřenou miliardu, na niž jej úřad prezidenta spolu s přímou volbou za jedno volební období přijde, použil na investice s vyšší užitnou hodnotou než je slavnostní pokládání věnců a hoštění zahraničních delegací.