Bažina rozpočtu: Nedá se v něm vyznat
Tak vám koukám na tu tahanici o škrty ve státním rozpočtu a chci si je najít na webu ministerstva financí. Ve složce „Aktuality“ nebylo nic. Zaujal mě tam včera jen dokument „Státní závěrečný účet za rok 2008“. V srpnu 2010?!
¨A tak si říkám: Pojďme ty naše reformy, škrty a úspory ve státní pokladně, o kterých teď tolik mluvíme - ale ruku na srdce: moc o nich nevíme - začít jinak. Od transparentnosti. Základem nechť je průhledný státní rozpočet.
Máme haldu dokumentů o státní kase, ve kterých se nikdo nevyzná. Zkuste si stáhnout třeba „Návrh státního rozpočtu na rok 2010“. Orientujete se v něm? Vždyť je to slepenec, mazanec souborů a příloh. Pro slušného daňového poplatníka bludiště. Sbírka zákonů se státním rozpočtem je za 145 korun nejen drahá, ale hlavně složitá a nepřehledná. Jako prostředek kontroly a nestranných informací o penězích vybraných z daní má stěží cenu toaletního papíru.
Koukněte na ten závěrečný účet a jeho jedenáct pédeefkových souborů. Zhlédněte starý materiál „Fiskální výhled“... je to všechno zmatek nad zmatek.
Vedle té haldy dokumentů, ve kterých se nikdo nevyzná, máme i další haldu dokumentů, ve kterých se vyznat dá. Ale je to vesměs k ničemu. Nastudujte si třeba „Pokladní plnění státního rozpočtu ČR“ nebo „Makroekonomickou predikci ministerstva financí“. Tady najdete tabulky přehledné. Bohužel zase děsně souhrnné. Načmi je údaj, že loni na dotace mířilo 30,3 miliardy korun? Vždyť každý z nás si pod slovíčkem „dotace“ představí něco jiného. Kde najdu, co tedy přesně dotujeme a komu? Na položku „Ostatní výdaje jinde nezařazené“ jsme loni vydali dokonce 172,9 miliardy!
Co třeba začít reformu veřejných financí místo přetahované o škrty takto: Dejme všechny výdaje a příjmy státu přehledně a jednoduše na internet. Nechť to na svém webu zveřejníministr financí tak, aby to pochopil ekonom, lékař, novinář, popelář, blondýna i blondýn anebo i sám politik.
Zde jsou tři důvody, proč je to důležité:
(1.) Je to slušnost. Daňový poplatníkmá právo vědět, co přesně se dělá s jeho penězi. Má mít přístup ke srozumitelně napsaným dokumentům o veřejných financích. Má právo vidět výdaje a příjmy státu přehledně v jednom dokumentu, aby to pochopil. Pročmuto skrývat? Chceme bojovat s korupcí, nebo ne?
Potřebujeme vyšší standard vedení veřejných účtů.
Když to bude všechno v jedné kupě přehledně a srozumitelně na webu, uvidíte, že během jednoho dne bude většině národa jasné, jaké hlouposti dotujeme. Kde všude se rozplývají naše daně. Během druhého dne to pak snadno škrtneme…
(2.) Je to důležité k boji proti blbosti. Průhledný státní rozpočet odrovná část Parkinsonových zákonů. Třeba ten, že výdaje narůstají úměrně s příjmy. Že otázce, kterou je třeba rozhodnout, se věnuje tím víc času, čím menší je její význam. Že vláda diskutuje o stavbě kůlny déle než o miliardovém projektu. Důvod je v tom, že velké projekty a neprůhledné rozpočty jsou složité a nikdo se v nich nevyzná. Kdežto k barvě kůlny, případně k diskusi nad kůly, které lze použít, se každý cítí být kompetentní vyjádřit.
Pokud si vzpomínáte, tak politici mluvili o škrtání již loni, předloni... Jenomže když se podíváme na výsledky: provozní výdaje loni vzrostly o 92,3 miliardy korun. Celkové výdaje loni rostly stejným tempem, jakým pravidelně rostou od roku 2005, tedy o zhruba 6 procent za rok. Uznávám ale, že úplné popření funkce státních úředníků, jak ji známe z komediálního seriálu BBC Jistě, pane ministře, by už bylo nad naše síly.
(3.) Je to důležité k úspěchu. Dobré reformy staví na průhledném rozpočtu.
Politici jsou teď v Evropě i v USA ve schizofrenní situaci: Když rozpočty seškrtají drsně a špatně, riskují recesi s deflací. Jenže do ní by šly státní aměnové politiky už s vystřílenými náboji. Když naopak škrtnou pozdě, riskujeme buď státní bankrot, nebo velkou inflaci, anebo obojí.
Jinými slovy - je důležité vědět, co a kde přesně škrtat. Jinak to skončí tím, že politik provede to nejjednodušší: zvýší daně a sáhne lidem na platy.
Na příkladu: Vhodnější je začít mapovat provozní výdaje. Uvidíte, že pokud by byly přehledně na internetu, 20 procent bychom jich s klidným svědomím mohli vyškrtnout… Vystihl to přesně Tomáš Baťa: „Koncem prvních vánočních prázdnin sestavil otec rozpočet na dva roky, které jsem měl v Anglii strávit, včetně školného a cestovních výdajů. Potom u londýnské pobočky Guaranty Trust Company of New York otevřel na mé jméno účet a vysvětlil mi, co mám po návratu do Londýna udělat... Nikdy jsem si však nedopřál lůžkový vůz ani občerstvení v jídelním voze, i když můj rozpočet by stačil i na tenhle přepych. Ale měli jsme s otcem dohodu, že všecko, co ušetřím,mi zůstane, a téhle úmluvy jsem náležitě využíval. Pro mě to spoření bylo jakousi soutěží, příležitostí dokázat sobě i rodičům, že se svými penězi umím zacházet.“
Anebo je vám jedno, kam vaše daně zahučí?
PS
Státní závěrečný účet za rok 2008
Zákon o státním rozpočtu na rok 2010
Sbírka zákonů se státním rozpočtem
Fiskální výhled ČR
Pokladní plnění státního rozpočtu ČR
Makroekonomická predikce ministerstva financí
Veřejné rozpočty v metodice GFS 2001
Vládní sektor v metodice ESA 95
(Psáno pro MF Dnes, 4/8/2010)
¨A tak si říkám: Pojďme ty naše reformy, škrty a úspory ve státní pokladně, o kterých teď tolik mluvíme - ale ruku na srdce: moc o nich nevíme - začít jinak. Od transparentnosti. Základem nechť je průhledný státní rozpočet.
Máme haldu dokumentů o státní kase, ve kterých se nikdo nevyzná. Zkuste si stáhnout třeba „Návrh státního rozpočtu na rok 2010“. Orientujete se v něm? Vždyť je to slepenec, mazanec souborů a příloh. Pro slušného daňového poplatníka bludiště. Sbírka zákonů se státním rozpočtem je za 145 korun nejen drahá, ale hlavně složitá a nepřehledná. Jako prostředek kontroly a nestranných informací o penězích vybraných z daní má stěží cenu toaletního papíru.
Koukněte na ten závěrečný účet a jeho jedenáct pédeefkových souborů. Zhlédněte starý materiál „Fiskální výhled“... je to všechno zmatek nad zmatek.
Vedle té haldy dokumentů, ve kterých se nikdo nevyzná, máme i další haldu dokumentů, ve kterých se vyznat dá. Ale je to vesměs k ničemu. Nastudujte si třeba „Pokladní plnění státního rozpočtu ČR“ nebo „Makroekonomickou predikci ministerstva financí“. Tady najdete tabulky přehledné. Bohužel zase děsně souhrnné. Načmi je údaj, že loni na dotace mířilo 30,3 miliardy korun? Vždyť každý z nás si pod slovíčkem „dotace“ představí něco jiného. Kde najdu, co tedy přesně dotujeme a komu? Na položku „Ostatní výdaje jinde nezařazené“ jsme loni vydali dokonce 172,9 miliardy!
Co třeba začít reformu veřejných financí místo přetahované o škrty takto: Dejme všechny výdaje a příjmy státu přehledně a jednoduše na internet. Nechť to na svém webu zveřejníministr financí tak, aby to pochopil ekonom, lékař, novinář, popelář, blondýna i blondýn anebo i sám politik.
Zde jsou tři důvody, proč je to důležité:
(1.) Je to slušnost. Daňový poplatníkmá právo vědět, co přesně se dělá s jeho penězi. Má mít přístup ke srozumitelně napsaným dokumentům o veřejných financích. Má právo vidět výdaje a příjmy státu přehledně v jednom dokumentu, aby to pochopil. Pročmuto skrývat? Chceme bojovat s korupcí, nebo ne?
Potřebujeme vyšší standard vedení veřejných účtů.
Když to bude všechno v jedné kupě přehledně a srozumitelně na webu, uvidíte, že během jednoho dne bude většině národa jasné, jaké hlouposti dotujeme. Kde všude se rozplývají naše daně. Během druhého dne to pak snadno škrtneme…
(2.) Je to důležité k boji proti blbosti. Průhledný státní rozpočet odrovná část Parkinsonových zákonů. Třeba ten, že výdaje narůstají úměrně s příjmy. Že otázce, kterou je třeba rozhodnout, se věnuje tím víc času, čím menší je její význam. Že vláda diskutuje o stavbě kůlny déle než o miliardovém projektu. Důvod je v tom, že velké projekty a neprůhledné rozpočty jsou složité a nikdo se v nich nevyzná. Kdežto k barvě kůlny, případně k diskusi nad kůly, které lze použít, se každý cítí být kompetentní vyjádřit.
Pokud si vzpomínáte, tak politici mluvili o škrtání již loni, předloni... Jenomže když se podíváme na výsledky: provozní výdaje loni vzrostly o 92,3 miliardy korun. Celkové výdaje loni rostly stejným tempem, jakým pravidelně rostou od roku 2005, tedy o zhruba 6 procent za rok. Uznávám ale, že úplné popření funkce státních úředníků, jak ji známe z komediálního seriálu BBC Jistě, pane ministře, by už bylo nad naše síly.
(3.) Je to důležité k úspěchu. Dobré reformy staví na průhledném rozpočtu.
Politici jsou teď v Evropě i v USA ve schizofrenní situaci: Když rozpočty seškrtají drsně a špatně, riskují recesi s deflací. Jenže do ní by šly státní aměnové politiky už s vystřílenými náboji. Když naopak škrtnou pozdě, riskujeme buď státní bankrot, nebo velkou inflaci, anebo obojí.
Jinými slovy - je důležité vědět, co a kde přesně škrtat. Jinak to skončí tím, že politik provede to nejjednodušší: zvýší daně a sáhne lidem na platy.
Na příkladu: Vhodnější je začít mapovat provozní výdaje. Uvidíte, že pokud by byly přehledně na internetu, 20 procent bychom jich s klidným svědomím mohli vyškrtnout… Vystihl to přesně Tomáš Baťa: „Koncem prvních vánočních prázdnin sestavil otec rozpočet na dva roky, které jsem měl v Anglii strávit, včetně školného a cestovních výdajů. Potom u londýnské pobočky Guaranty Trust Company of New York otevřel na mé jméno účet a vysvětlil mi, co mám po návratu do Londýna udělat... Nikdy jsem si však nedopřál lůžkový vůz ani občerstvení v jídelním voze, i když můj rozpočet by stačil i na tenhle přepych. Ale měli jsme s otcem dohodu, že všecko, co ušetřím,mi zůstane, a téhle úmluvy jsem náležitě využíval. Pro mě to spoření bylo jakousi soutěží, příležitostí dokázat sobě i rodičům, že se svými penězi umím zacházet.“
Anebo je vám jedno, kam vaše daně zahučí?
PS
Státní závěrečný účet za rok 2008
Zákon o státním rozpočtu na rok 2010
Sbírka zákonů se státním rozpočtem
Fiskální výhled ČR
Pokladní plnění státního rozpočtu ČR
Makroekonomická predikce ministerstva financí
Veřejné rozpočty v metodice GFS 2001
Vládní sektor v metodice ESA 95
(Psáno pro MF Dnes, 4/8/2010)