Když jsem byl s klienty nedávno na Moravě, dostal jsem otázku na riziko deflace v příštím roce. Dal jsem pro a proti na papír a vyšla mi skoro stejná pravděpodobnost, jako že bude velká inflace. Jaká to pseudosituace!? (zvláště pro mě osobně, neboť jsem před časem v tomto blogu kritizoval ČNB za mávnutí rukou nad rizikem velké inflace). Einstein v roce 1905 vysvětlil Brownův jev – náhodný pohyb částic. Tím, jak se molekuly neustále srážejí, vzniká náhodný směr jejich pohybu. Ve statistice se tomu začalo říkat náhodná procházka.
Nám všem dal letošek jednu velkou lekci. Kdo by si u nás před rokem vsadil na to, že prezidentem USA bude Obama? Jasně, teď se asi přihlásí každý, ale ruku na srdce, vždyť začínal svou kampaň s kurzem horším než 1:10.
Nikdo před rokem taky nečekal, že dolar půjde koupit i za 15 Kč. A co bankrot Islandu? Říkejme tomu efekt nepravděpodobnosti...fascinace totálně nečekanými událostmi.
Trh finanční krizi potřeboval. K tomu, aby nepodceňoval nahodilou procházku. Nevěřme zrádným myšlenkám „jsem dobrý, protože můj poslední obchod byl ziskový“, „jediné správné dlouhodobé doporučení na všechny akcie je nakoupit“ nebo klábosení „to již nemůže více spadnout“. Může!

/minikomentář v MF Dnes, 6.11.2008/