Cestovky se ještě minulý týden vysmívaly premiérovu doporučení, aby lidé nejezdili do Itálie. Spousta lidí tam přesto odjela s nadšením - vždyť italské sjezdovky jsou přece tak prázdné! Je to bezohlednost a egoismus. Ale co říci o cestovkách, které poté, co neustále tvrdily, že o nic nejde, chtějí zítra (pondělí 8.3.) na vládě žádat o kompenzaci svých ztrát?

Vláda by měla říci - tak to ne! Protože pak mohou chtít kompenzaci autobusoví dopravci, pak učitelé, kuchaři a uklízeči v zavřených školách, pak bezpečnostní služby, které kvůli zrušení fotbalových zápasů přijdou o kšefty, a nakonec by mohly žádat o kompenzaci třeba i prodejny, když jim kvůli karanténě, panice a nejistotě ubude kupujících, dopravci, když lidé přestanou jezdit, a pak i lékaři a sestry a novináři a policisté a úředníci městských samospráv, kterým nikdo jejich mimořádné nasazení v době epidemie přece také nezaplatí.

Skoro všechny pojišťovací smlouvy obsahují poznámku, že pojištění se neplatí z důvodů zásahu vyšší moci - jako když třeba vybuchne sopka, vypukne revoluce nebo dopadne na zem meteorit. Jmenuje se to Casus a nullo praestatur (za náhodu nikdo neodpovídá). Jde o události mimořádné a nepředvídatelné, které nešlo za daných podmínek ani při vynaložení veškerého úsilí odvrátit.

Virus je také takový zásah vyšší moci. Je to tragédie, ale je nutné se s ní smířit. Neboť nemáme jen samá práva, ale také povinnosti a jednou z nich – byť nepsanou - je statečně sdílet s ostatními tento zásah vyšší moci. Není možné, abychom "mohli vše" a v případě že se nám toto "vše" vymkne z rukou, hned přiběhli, žalovali, fňukali a chtěli kompenzaci.

Vraťme člověku důstojnost. Buďme hrdí a stůjme pevně, ať už k nám je doba příznivá či zlá. A vzájemně si pomáhejme.



Výzva premiéra, aby Češi nejezdili nikam do Itálie, je nesmyslné rozhodnutí. Je to populismus. (místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež)