Velký kravál vyvolalo v minulých dnech rozhodnutí státu vydávat mimořádná rozhodnutí v souvislosti s nouzovým stavem na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a tedy de facto pod režimem ministerstva zdravotnictví, který prý neumožňuje podnikatelům žádat od státu 100% odškodnění. Opozice hřímá, jaká je to zrada.


K tomu se přidávají hlasitě právníci se svými hodinovými tarify 2500 Kč + DPH, že to je od státu nespravedlnost, až by člověk skoro řekl, že tou nespravedlností míní to, že nemohou zastupovat podnikatele ve sporech o velké majetkové újmy a přicházejí tak sami o miliony.

A zatím v tom normálním občanském pásu provozovatelé tisíců malých provozoven vynakládají energii a peníze na to, aby zajistili zákazníkům jednorázové rukavice a dezinfekci madel a instalují na vlastní náklady plexiskla, aby co nejdéle udrželi důležitý potravinový bod v chodu. Zdravotníci, hasiči a policisté odvádějí denně zdarma tisíce přesčasových hodin a desítky z nich už jsou "za odměnu" v karanténě. Zaměstnanci, kterým přibyla povinnost učit se se svými dětmi, jsou s nimi doma na 60 % příjmu, mnohým vedle toho přibyla ještě starost o domácnosti svých prarodičů. Skoro všichni přitom šijí roušky a další spousty odhodlaných lidí vyrazily na dobrovolnické práce.

Tisíce lidí naší země ukazují mimořádnou semknutost, vysokou morálku a ochotu převzít svůj díl ztráty na zužujícím se ekonomickém opasku republiky. Motivací k těmto obětem je snaha vytvořit podmínky pro to, aby se ekonomika, až válka s koronavirem skončí, vrátila co nejdříve do pokud možno původních kolejí.

Co si ale myslet o lidech, kteří uvažují i teď, kdy jsme ještě nedosáhli vrcholu nákazy a počtu mrtvých denně, především a jen nad svým prospěchem? Jak se říká, při lámání chleba se zvýrazňují charaktery. A v tíživých dobách se ukazuje, u koho je bezohledný egoismus jediným morálním ukazatelem a osobní práva (i na úkor druhých) jediným, o co se zajímají.

Jsme v mimořádné době, kterou si nikdo doposud nevyzkoušel. Vláda v čele s "velkou trojkou" - premiérem Babišem, ministrem vnitra Hamáčkem a šéfem krizového štábu Prymulou - jedná už třetí týden pod velkým tlakem, psychickým i časovým, a samozřejmě dělá chyby. To je normální. Pracuje ale v neprobádaném terénu, kdy musí nejenom jak na běžícím pásu přijímat denně různá - a často nepopulární - opatření, ale musí navíc plánovat dopředu, přičemž jí různí odborníci dávají různé rady. A ne všechny jsou přitom promyšlené a správné. I to se dá pochopit. Jejich jednání, které je pod enormním tlakem, si i přes ony zmiňované chyby proto zaslouží uznání. Je na místě ocenit, jak to všichni profesionálně zvládají, trpělivě donekonečna věci vysvětlují a nevypění co chvíli před hloupými dotazy novinářů a nenávistnými slinami právních scholastiků.

Opozice zatím u počítačů čeká na každou sebemenší chybu a má spoustu času, aby se mohla šťourat v maličkostech. Nechápe přitom vůbec, že jestliže jí antibabišismus v době bezpečí a prosperity přinášel voličsky jen 20 % společnosti (a to kdybychom pod toto číslo zahrnuli všechny voliče opozice z parlamentních voleb v roce 2017), tak v dobách, kdy jde o život a kdy je soudržnost a vzájemné pomoc společnosti nejvyšší, jim žlučovitý antibabišismus denně škrtá další a další desetiny procent potenciální voličské přízně.

Není vůbec divu, že vláda, když zjistila, že by mohla být odřena až na kost vydřiduchy, kteří by jí (čti: nám všem) mohli hodit na krk i ty své podnikatelské aktivity, které se jim moc v poslední době nedařily, v sebeobraně rozhodla, jak rozhodla.

Je ostatně morálně nemožné, aby v době, kdy jde lidem o život, dávala někomu méně, někomu více. Je nejenom správné, ale je nutné, aby stát pomáhal zaměstnancům, OSVČ, firmám atd., kteří jsou pandemií COVID-19 nejvíc zasaženi. Od toho stát v krizové době je a od toho si my všichni - v dobách dobrých - platíme daně.

Není ale možné, aby některá skupina měla vyšší privilegia než druhá. A právníci, kteří volají po tom, aby stát dal stoprocentní kompenzace podnikatelům za to, že se nouzovým stavem snažil zabránit hromadným úmrtím, jsou hanbou své profese.

Buďme solidární. Je nemravné, aby rodiče, kteří se učí s dětmi doma, dostali jako kompenzaci 60% platu, herci a zaměstnanci divadel bez práce 80% a podnikatelé jako privilegovaní 100%.

Ty, kteří se pak jako pan Januš v info.cz těší na "dobu soudní", by si měli uvědomit, že budou-li náhrady takhle rozdílné a supi se vrhnou po skončení pandemie na zbytky státu, bude u voleb v roce 2021 nejvíc těch frustrovaných. Těch, kteří pak dají svůj hlas silné ruce.

Abychom se pak všichni nedivili.


"Podnikatelé za současnou situaci nemohou, vláda s nimi nemůže takto 'zametat'," prohlásil Fiala.
Zdroj: TV NOVA