Argumentů pro je víc než dost. ČSSD je prorostlá zemanovci a chronicky zkorumpovaná; dodnes se nedokázala zbavit nejen (jako Babiš) stíhaného, ale též odsouzeného Karla Březiny a jemu podobných. Jsou v ní různé nemocné avšak mocné kliky, včetně „dvojitého zrádce“ Chovance, podle mne asociálního antidemokrata. Před volbami, v marné snaze zachránit co se dá, se uchýlila k populistickému nacionalismu, neodolal tomu ani „poločistý“ Bohuslav Sobotka, dokonce ani „čistý“ Lubomír Zaorálek. Takovou ČSSD jste si jistě jako bývalý chartista nepředstavoval, o vašem nezapomenutelném otci nemluvě.

V době, kdy vyhrávají Babišové a Okamurové Vám přestup k Zeleným nebo založení nové levicové strany (napadá mě: strana pokrokové levice) může připadat absurdní, však na druhé straně, jak se říká: musí být tak špatně, aby mohlo být už jen lépe. Nehledě na téměř zákonité střídání sympatií veřejnosti vlivem času. A můžete překvapit, stejně jak se to v podobně zdánlivě nepříznivé situaci podařilo Macronovi.

Ostatně, pro začátek by stačilo uspět alespoň tak, jak se to podařilo Stanu. Zde nemohu nepřipomenout Masarykovu Pokrokovou stranu (lidovou, realistickou), kterou se oddělil od Mladočechů a která byla sice mocí miniaturní, avšak významem obrovská. Na její zahajovací schůzi Masaryk prohlásil: „Naší metodou je realismus prováděný důsledně také v politice – osvědčené heslo realismu vědeckého a literárního: pravda se musí stát vůdčím pravidlem všeho našeho veřejného konání – doma, uvnitř mezi sebou, i navenek.“

Masaryk přece vítězil. A není to tak dávno, co Vy jste vítězil ve statistikách oblíbenosti a jen málo stačilo a stal jste se prezidentem. Není možné na to navázat? Objektivně vzato, ničím jste se nepošpinil. Není to jedinečný odrazový můstek?

K ozdravení celé české politiky?