Jak zlepšit lidský svět?

23. 01. 2021 | 17:31
Přečteno 1033 krát
Poněvadž pravým historickým a společenským činitelem je člověk, každé sociologické pravidlo musí být vyloženo zákony odvozovanými od studia lidské přirozenosti.
T. G. Masaryk

Většina dřívějších významných myslitelů, básníky počínaje a filosofy konče, považovala problém zlepšení lidského světa za ústřední a hledala jeho řešení, od dávných tápajících po novodobá orientovaná; tento vývoj ovšem zdaleka neskončil. Velkou roli v něm sehrála teologie, vždy však byla opředena množstvím zavádějících mýtů. Základní obecnou a dodnes přetrvávající otázkou bylo, zda zlepšení přijde od ozdravení společnosti směřující k jednotlivým lidem, nebo zda přijde od ozdravení jednotlivých lidí disponujícího možností rozšířit se na společnost. Filosofové tuto druhou alternativu až na výjimky vždy podceňovali a omezovali se na zdůrazňování vzdělání, přestože již ve starověkém Řecku se vědělo, že „ne každý vzdělaný člověk je moudrý“. První podloženější a závažnější pokusy o její nastolení se proto ve filosofii objevily až v druhé polovině devatenáctého století. Přesto, že do ní pak zasáhla hlubinná psychologie, uspokojivé obecné řešení tohoto problému je stále v nedohlednu. V šedesátých letech minulého století český filosof navazující na Masaryka a existencialisty Milan Machovec marně volal: „Opravdové lidství není nic daného jednou provždy, lidskost naší existence vzniká jednáním, neklidem, vzpourou; opravdové lidství je těžký úkol, je vzácné, jak věděl už Sokrates. Tím se ovšem podstatně změnila hlavní dimenze filosofování, mění se nejen názory, ale sám předmět filosofie se pojímá jinak, než tomu bylo od Aristotela přes Kanta až ke Comtovi: ústřední dimenzí se stává struktura lidské osobnosti, filosofie může být čerpána ne z přírodních věd, z ‚názoru na svět‘, ale především ze struktury lidské osobnosti, z jejích existenciálních potřeb a bytostných poloh.“

Tím by se ovšem problém nijak nezjednodušil. Například novodobá psychoterapeutická metoda českoamerického psychiatra Stanislava Grofa je pouze pokusem o řešení problému všech dosavadních psychoterapeutických škol: je pokusem o překonání frustrace z toho, že dosud užívané metody nejsou účinné tak, jak si jejich průkopníci přáli. Je jen pokusem o přemožení „větrných mlýnů“, neboť lidská psychika má dodnes zřetelné přírodní základy a je v nich téměř neovlivnitelná. U psychicky nezdravých lidí problém dál komplikuje to, že čím jsou na tom hůř, tím jsou bariéry bránící jejich uspokojivému uzdravení ještě větší. Neposledním problémem pak je, že zde hrají významnou roli emoce a na ně navazující lidská subjektivita, a to jak na straně pacientů či klientů, tak na straně terapeutů.

První pokusy o překonání těchto bariér byly činěny použitím hypnózy; zabýval se jí i Masaryk. Ukázalo se však, že hypnóza příliš nepomáhá. Úspěšnější byl až zakladatel hlubinné psychologie Sigmund Freud. Jeho největší zásluhou bylo, že vedle podvědomí formuloval pudovou složku lidské psychiky Ono, nad kterou sice stojí Já a Nadjá, je však otázkou, nakolik mu jsou nebo nejsou nadřazené. S tím je spojena i jiná klíčová otázka: do jaké míry jsou všechny tyto tři složky mezi sebou v rozporu, kterou z nich má psychoterapeut omezovat či podporovat, a mohou vůbec spolu existovat v harmonii?

Tento problém do značné míry řeší na obecné úrovni dialektika (v neomodernistickém pojetí polylektika), a proto Freud i jeho žáci se o ni opírali. U Carla Gustava Junga, Alfreda Adlera a ostatních ovšem vystoupil do popředí problém jejich osobního pohledu a neschopnosti sebekorekce. Jung popřel Freudovo zdůrazňování sexuality a vytvořil další mocný koncept v podobě rozpracování lidského vědomí a zejména nevědomí, sám ale upadl do esoterismu. Adler byl naopak „realista“ a zaměřil se hlavně na Já a jeho touhu po moci, kterou však příliš vyvýšil. Další významný Freudův žák Wilhelm Reich se kromě jiného zabýval vztahem mezi duševní nemocí a dýcháním. Jako jeden z prvních vystoupil s metodou hyperventialce a upozornil na její schopnost napomáhat uvolňování nežádoucích sil vycházejících z podvědomí, sice méně průraznou, avšak méně nebezpečnou než LSD. Jeho metodu dál rozpracoval psycholog Arthur Janov. Jiný psycholog, Akhter Ahsen, vystoupil s „eidetickou“ metodou, která má potenciál pyramidového, tj. širšího společenského využití.

Že všichni významní psychoterapeuté vytvořili ideové soustavy, které se mezi sebou více nebo méně navzájem popíraly, podobně jako ideové soustavy teologické, filosofické, pedagogické, sociologické, ekonomické a politické či politologické, je velmi příznačné a všechny je to přinejmenším zpochybňuje. Jejich základní slabinou bylo a dodnes je, že trpěly nedostatkem soudnosti a sebenáhledu svých tvůrců a že nebyly dostatečně zakotveny v ostatních humanitních oborech, což nelze dostatečně zdůraznit. Nejde přitom o ani tak o samotné metody, ale hlavně o nasměrování jejich cílů, a zde jsou rozdíly mezi těmito soustavami nemenší.

Ústředním cílem by měl být Masarykův soudný, morálně integrovaný a kritickorealisticky myslící demokrat-humanista. Každý, kdo sní o zlepšení lidstva a tím i celého světa, by si toho měl být plně vědom. Platí to zejména pro politiky a pro myslitele, jejichž ideje a činy do politiky pronikají.

(z připravované knihy s původním-pracovním názvem Masaryk, Havel, neomodernismus, nyní s názvem Světlo lidstva)

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy