O lásce k moudrosti. Vrcholný modernismus 1, Le Bon, Durkheim, Weber

17. 09. 2021 | 22:09
Přečteno 1286 krát
Za skutečný či vyspělý modernismus by sice bylo možno označit až modernismus 20. století, avšak jednak byl vystaven enormnímu tlaku scestných ideologií, jakými byly pangermanismus, bolševismus, fašismus, nacismus a maoismus, jednak ochabla víra v lepší budoucnost lidstva, a to přesto, že narůstalo jeho materiální bohatství.

Jestliže v osvícenství a v raném modernismu postupně přibývalo hlasů volajících že „Bůh je mrtvý“, koncem 19. století se stále víc ozývalo, že „(vysoká) filosofie je mrtvá“.

Jak na to jako jeden z prvních poukázal Tomáš. G. Masaryk v knize Sebevražda hromadným jevem společenské osvěty, v západních společnostech se zvětšoval neklid a spolu s ním narůstaly i psychopatologické jevy, což bylo podle jeho názoru dáno zejména tím, že poklesla autorita křesťanských církví a že lidstvo za křesťanství nenašlo lepší ideovou náhradu.
O své se začala hlásit i příroda, například znečištěnými řekami a ovzduším; nikdo to však dlouho nebral vážně.

Francouzský sociolog, antropolog a lékař Gustave Le Bon (1841 - 1931) se stal průkopníkem psychologizujícího proudu v sociální filosofii. Do dějin humanitních věd se zapsal zejména knihou Psychologie davu, ve které analyzoval skupinové chování lidí a v níž dospěl k závěru, že v davu se nacházející člověk je výrazně ovlivňován sugestivními silami, které na něj působí zvenčí. Zejména za vypjatých situací, jakými jsou demonstrace a sociální nepokoje, kdy na povrch vystupují nižší složky lidské psychiky nejviditelněji a kdy se nejvíc probouzejí lidské instinkty a podvědomé vnitřní síly včetně agresivity, to má u naprosté většiny lidí za následek oslabení až ztrátu soudnosti a sebeovládání a vzniká to, čemu se říká davová psychóza.

Citáty:
Většina našich každodenních činů je výsledkem skrytých motivů, které nám unikají.
Masy nikdy netoužily po pravdě. Kdo jim dokáže dodat iluze, je snadno jejich pánem. Kdo se pokouší jejich iluze zničit, je vždy jejich obětí.
Vědomý život mysli má malý význam ve srovnání s jejím nevědomým životem.
Jednou z nejstálejších charakteristik přesvědčení je jejich nesnášenlivost. Čím silnější je přesvědčení, tím větší je jeho nesnášenlivost. Lidé ovládaní jistotou nemohou tolerovat ty, kteří ji nepřijímají.
Jsou nejhoršími nepřáteli společnosti ti, kdo na ni útočí, nebo ti, kdo si nedají ani tu práci ji bránit?
Vidíme, že zánik vědomé osobnosti, převaha nevědomé osobnosti, obracení pomocí sugesce a nákazy pocitů a myšlenek stejným směrem, tendence okamžitě proměňovat vsugerované myšlenky v činy; to jsou, jak vidíme, hlavní charakteristiky jedince tvořícího součást davu. Už není sám sebou, ale stal se automatem, který se přestal řídit svou vůlí.
Vliv vůdců je ve velmi malé míře dán argumenty, které používají, ale ve velké míře jejich prestiží. Nejlepším důkazem toho je, že pokud vlivem jakýchkoli okolností ztratí svou prestiž, jejich vliv zmizí.
Umění těch, kdo vládnou, spočívá především ve vědě o používání slov.
Demokracie se nebuduje sestupováním elit na úroveň davu, ale povznášením davu na úroveň elit.

Francouzského sociologa, filosofa a pedagoga Émila Durkheima (1858 - 1917) je možno považovat za spoluzakladatele moderní sociologie. Podobně jako Comte kladl důraz na empirická, vědecky ověřená data, odpovídající v jeho terminologii „sociálním faktům“, nelze však vycházet pouze z nich. Jeho sociologie sledovala zejména dění v lidských kolektivech, jak ovlivňuje až podmiňuje myšlení a city jednotlivých lidí. Za základ společenských vztahů v moderní době považoval dělbu práce, která způsobuje, že lidé se stávají rozdílnější a individualističtější a že spolupracují hlavně proto, že se navzájem potřebují. Narůstá jejich sklon oddělovat se od společenských regulací, což vede k oslabení až nerespektování dříve vžitých pravidel a norem, včetně křesťanských a obecně etických.

Citáty:
Neexistuje sociologie hodná toho jména, která by neměla historickou povahu.
V kořenech všech našich soudů je určité množství podstatných myšlenek, které dominují celému našemu myšlenkovému životu. Jsou jako pevný rám, který obklopuje všechny naše myšlenky.
Kde jsou dostatečné mravy, zákony jsou zbytečné. Kde jsou mravy nedostatečné, zákony jsou nevymahatelné.
Je to společnost, která nás utváří ve svém obrazu, naplňuje nás náboženskými, politickými a morálními vírami, které řídí naše činy.
Jak může někdo být současně individuální i solidární? Zdá se, že to, co tuto zjevnou antinomii řeší, je transformace sociální solidarity v důsledku neustále rostoucího vývoje dělby práce.
Pokud společnost postrádá jednotu založenou na vůli lidí ke společnému cíli, pak
není víc než hromadou písku.
Darwinovy hypotézy přehlížejí základní prvek morálního života, tj. umírňující vliv, který společnost uplatňuje na své členy a který temperuje a neutralizuje brutální akce boje o existenci a výběr. Kdekoli existují společnosti, existuje altruismus, protože existuje solidarita.
Kategorický imperativ morálního svědomí má tuto podobu: udělejte se užitečným plněním určité funkce.

Také široce vzdělaný německý sociolog, historik a ekonom Max Weber (1854 - 1920) je považován za spoluzakladatele moderní sociologie. Zasáhl též do filosofie, religionistiky a práva. Tím, že vytvořil střízlivou, interdisciplinární a komplexní „chápající sociologii“, překonal nejen empirismus a pozitivismus, ale ještě víc romantický a dekadentní iracionalismus. Podal též pronikavou kritiku marxismu. Společenské dění považoval za nepřetržitě se měnící a neuspořádané, postupně však dochází k „odčarovávání světa“. Podle toho, do jaké míry se v lidském sociálním jednání uplatňuje racionalita, rozlišoval jeho čtyři základní typy: afektivní, tradiční, hodnotově racionální a účelně racionální. Euroamerika předběhla ostatní svět díky protestantské etice, jak se uplatnila zejména v souladu s pracovitosti se sebeodříkáním.

Citáty:
Osud naší doby je charakterizován racionalizací, intelektualizací a především rozčarováním světa.
Ducha kapitalismu lze nejlépe chápat jako součást vývoje racionalismu jako celku.
Politický vůdce je politický kapitalistický podnikatel, který si na svůj účet a na vlastní nebezpečí opatřuje volební hlasy.
Socialismus je pokus nahradit anarchii trhu a dosáhnout větší rovnosti pomocí společenského plánování. To by však vedlo k nesmírnému nárůstu byrokracie moci, jehož následkem by byla nesvoboda a ekonomická stagnace.
Šťastný člověk je zřídkakdy spokojen s tím, že má štěstí. Kromě toho potřebuje vědět, že má právo na své štěstí. Chce být přesvědčen, že si to zaslouží, a především, že si to zasluhuje ve srovnání s ostatními.
Musím říci, že nejsem ani protináboženský, ani bezbožný. V tomto ohledu se považuji za mrzáka, zakrnělého muže, jehož osudem je upřímně přiznat, že se musí vyrovnat s tímto stavem.
Specialisté bez ducha, senzualisté bez srdce; tato nulita si představuje, že dosáhla úrovně civilizace, jaké dosud nebylo dosaženo.
Raní křesťané kromě jiného dobře věděli, že svět je řízen démony a že ten, kdo se uváže politice, to znamená pro moc a sílu jako prostředek, se uváže smlouvě s ďábelskými silami.
Racionalismus je historický koncept, který v sobě obsahuje svět rozporů.
Plně neomezené nutkání získávat zboží nelze chápat jako synonymum kapitalismu, a ještě méně jako jeho „ducha“. Naopak, kapitalismus může být totožný s ochočením této iracionální motivace.
Vláda je instituce, která má monopol na legitimní použití násilí.
Jak je vidět, veškeré poznání kulturní reality je vždy poznáním z určitého úhlu pohledu.
Veškerá historická zkušenost jistě potvrzuje pravdu, že člověk by nedosáhl možného, kdyby znovu a znovu nesahal po nemožném.
Buď člověk žije pro politiku, nebo žije z politiky.
Ne každý si uvědomuje, že napsat opravdu dobrou novinářskou práci je intelektuálně přinejmenším stejně náročné jako výkon jakéhokoli vědce.
Ty nejvyšší a nejvznešenější hodnoty ustoupily z veřejného života buď do transcendentální oblasti mystického života, nebo do bratrství přímých a osobních lidských vztahů.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy