Jaký grázl, takový Hrad
Fascinuje mne, s jakou úctou naši politici hovoří o (dnes už evidentně dementním) prezidentovi; jak mu vesměs pokrytecky přejí hodně zdraví atd., přestože jedni by se ho rádi konečně zbavili a druzí by rádi dopluli na jím uvolněné místo nebo někam poblíž.
Fascinuje mne, jakou úctu u nás dodnes vyvolává slovo „pan prezident“, když je od roku 1948, tedy již necelé tři čtvrtě století s výjimkou Václava Havla znesvěcováno. Gottwald, Novotný, Svoboda, Husák, Klaus a Zeman, jeden horší než druhý.
Co do amorálnosti není rozdílu mezi Zemanem, Šloufem, Mynářem, Ovčáčkem a Nejedlým.
Copak to nevidíme?
Fascinuje mne, jakou úctu u nás dodnes vyvolává slovo „pan prezident“, když je od roku 1948, tedy již necelé tři čtvrtě století s výjimkou Václava Havla znesvěcováno. Gottwald, Novotný, Svoboda, Husák, Klaus a Zeman, jeden horší než druhý.
Co do amorálnosti není rozdílu mezi Zemanem, Šloufem, Mynářem, Ovčáčkem a Nejedlým.
Copak to nevidíme?