Přes řadu nepříznivých okolností se mi podařilo knihu vydat. Jde o výbor z díla a učebnici myšlení T. G. Masaryka, doplněnou citáty a texty Léona Bluma, Thomase Manna, Josefa L. Hromádky, Milana Machovce, Karla R. Poppera, Prokopa Drtiny, Alaina Soubigoua, Karla Čapka, Ferdinanda Peroutky, Jana Patočky, Václava Havla, Bohumíra Blížkovského, Stanislavy Kučerové, Edvarda Beneše, Emila Ludwiga, Zdeňka Mahlera, Michaela Heinische, George B. Shawa, Erazima Koháka, Pavla Rychetského, básní Jaroslava Seiferta a mým doslovem.

Anotace
Masarykův odkaz světu nezastaral a jeho hlavní ideje jsou stále, ne-li stále víc aktuální a potřebné, v dnešní době jsou však téměř trestuhodně opomíjeny. Je to dáno mnoha příčinami, z nichž je třeba jmenovat především mimořádně široký, polyhistorický a politický záběr jeho díla. Je proto velmi obtížné se v něm orientovat, o vyčlenění, pochopení a docenění jeho základních idejí nemluvě. Všeobecně nepochopena je zejména jejich vnitřní logika, sestavující Masarykovo dílo ve výjimečný, univerzalistický a nadčasově platný celek. Pokusy o jeho vyjádření sice v minulosti byly, avšak byly převážně jen dílčí, a proto neúspěšné. O to záslužnější je snaha editora této knihy Masaryka dnešku celistvě a srozumitelně přiblížit. V rámci malého prostoru se mu podařilo vybrat z jeho písemného a písemně zaznamenaného díla to nejpodstatnější, doplnit je citáty a texty významných českých a světových myslitelů, a zejména rozvinout je projektem nekatolického neomodernismu, nové víry a nově formulovaných celosvětových hodnot.

126 stran, dočasná cena od 111 Kč.

Jako jedna z prvních si ji přečetla a napsala k ní komentář prof. Stanislava Kučerová, bývalá děkanka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Cituji: „Při posuzování nového spisu Bohumila Slámy je třeba především souhlasit s jeho názorem, že Masarykův myšlenkový odkaz světu nikterak nezastaral a že za tíživé situace, v níž se současný svět nachází, je tomu právě naopak. Čím naléhavěji se množí příznaky globální krize a jejích odnoží, ekonomické, ekologické, etické a obecně kulturní, tím je Masarykovo dílo aktuálnější a potřebnější. Jeho dosavadní výklady byly povětšinou jen dílčí, netvůrčí a jednostranně zařazované. Tuto skutečnost Bohumil Sláma kromě jiného dokládá slovy francouzského historika Alaina Soubigua: ‚Jediná podstatná otázka zní, zda byly život, názory a jednání tohoto filosofa na trůně od začátku do konce - bez ohledu na nahodilost historických událostí - nějak logicky skloubené, pokud přímo netvořily jednotu. Na takové syntéze všechny dosavadní studie věnované Masarykovi ztroskotaly. Každé, i té nejpečlivější z nich, chybí nadhled potřebný k hledání spojitostí.‘ Bohumil Sláma takový nadhled má a jako první chápe Masaryka celistvě, respektuje polyhistorický rozsah jeho díla, doceňuje jeho důraz na psychologii a umění, chápe jeho vnitřní logiku, podává je srozumitelně a rozvíjí je, zejména projektem neomodernismu, nové nenáboženské víry a nově formulovanými celosvětovými hodnotami. Jde o dílo průlomové, mimořádně záslužné a účinně inspirativní. Zaslouží si proto co nejživější ohlas a šíření mezi čtenáři s vizí a odpovědností za budoucnost lidstva.“

O Masarykův odkaz je dnes ovšem bohužel malý zájem. Prosím proto publicisty nacházející se mezi čtenáři tohoto blogu nebo jejich přátele, aby pokud si na to najdou čas, napsali na knihu recenzi či volnou úvahu. Nejde o mne, dokonce ani ne tak o Masaryka, jako o naši ideově a morálně rozpolcenou, nevědomou, tápající a manipulativatelnou společnost.