Mýty neokonzervativismu

17. 03. 2023 | 20:30
Přečteno 1423 krát
Konzervovat znamená zachovat nynější stav a bránit se proti změnám; revoluční znamená touhu po změnách, obvykle s užitím násilných prostředků. Dejme tomu, že by jistá zem měla nejpěknější ústavu a svobodu, ale že by tato svoboda nebyla po chuti jistým lidem, kteří své bližní rádi utiskují a mají z nich nezasloužený užitek, a že by si tito lidé umínili ústavu zrušit a skrze spiknutí zavést despocii. Všichni přátelé svobody budou v této zemi jistě chtít svou dobrou ústavu zachovat, budou tedy konzervativní, všichni absolutisté ale boudou revoluční.
Karel Havlíček

Dnes už klasický konzervati(vi)smus 18. a 19. století, usilující o zachování feudalismu a křesťanství během 20. století postupně přibíral demokratické a levicové hodnoty, zejména v šedesátých letech. Jako reakce na levici vznikl ve Spojených stech amerických neokonzervativismus a zakotvil v de facto nedemokratické Republikánské straně. S neoliberalismem má sice společnou pravicovou orientaci, na druhé straně se však od něj v mnohém liší. Podobně se vyvinul i evropský neokonzervativismus, zejména v Anglii, a po roce 1989 a v některých postkomunistických zemích.

Oprávněnost pravicového zachovávání všeho starého či odvěkého závisí na tom, zda a do jaké míry to může být prospěšné. Neokonzervativismus se snaží zachovat politické tradice, ustálené principy, zvyky, morálku, náboženství, soukromé vlastnictví, rodinu a vlastenectví. Je proti rovnostářství a výrazným změnám. Svých do daleké minulosti sahajících a dnes už dávno přežitých kořenů se nezbavil.

Pravice, aby si získala řadové voliče, musí nutné lhát a manipulovat jimi (což ovšem neznamená, že jim nelže a nemanipuluje jimi také středová levice, byť nutně nemusí).

Nevýhodou konzervativismu oproti demokratismu a středolevicovému liberalismu je to, že se méně opírá o fakta a střízlivý rozum. Jeho teoretici, např. Günter Rohmoser a Ernst Topitsch to vysvětlovali tím, že každá ideologie má své vždypřítomné a všudypřítomné přednosti a nedostatky, a přesto však má nebo může či smí mít na utváření společností vliv.

Neokonzervativismus vychází především z nedostatků demokratismu a liberalismu. Na rozdíl od nich brání společenskému vývoji a udržuje neobhajitelné staré mýty, čímž potlačuje kritickorealistické myšlení jednotlivců i společností. Mýty jsou nebezpečné kromě jiného tím, že mají schopnost infikovat jiné sféry lidských citů a myšlení a brání tak soudnosti a civilizačnímu rozvoji lidstva. Například v USA si dodnes nemálo lidí myslí, že Země je placatá a ti stejní jsou náchylní i věřit jiným mýtům.

Český pedagog a sociální filosof Pavel Mühlpachr popsal hlavní znaky dnešního „Hayekova“ a konzervativně pravicového světa: „Tržní mechanismus a konkurence se staly univerzálními hospodářskými principy… Ve společnosti globální ekonomiky se stále více klade důraz na individuální výkon; proto se současná společnost charakterizuje i jako společnost výkonová či společnost meritokratická. V principu meritokracie (vlády důležitých, nejlepších) je implicitně obsažen i předpoklad sociální nerovnosti… Individualismus, pramenící v antické inspiraci renesance, narůstá v současné době až do obludných forem… Sociální a ekonomický dynamismus vede k neustálému urychlování vývoje a strhává ke stále větší dynamice i jednotlivce… Člověk mu nemůže stačit; stává se pro něj zdrojem stále silnějších stresů…. Peníze byly vždy jedním z hlavních měřítek hodnot. V poslední době se však stávají měřítkem univerzálním, dokonce jediným – všechno, všechny hodnoty se převádějí na peníze… Tlak ekonomiky pak vede k jednostrannému zužování lidských zájmů a lidských aktivit na zájmy a aktivity ekonomické, povyšování peněz na hlavní, ne-li jediný cíl. A tím k podstatnému deformování člověka.“

Neokonzervativismus se již delší dobu uplatňuje jako konjukturální politický a sociokulturní jev, jehož příčiny spočívají v krizi moderní společnosti, aniž by ovšem nabízel sjednocující hodnoty nové. Je podobně jako křesťanství jen vírou, která na svou obhajobu používá stejných metod.

Je příznačné, jak se v průběhu 20. století proměnil obsah pojmu Nový světový řád. Jako první ho použil americký prezident Woodrov Wilson, modernista, demokrat a humanista, když prosazoval myšlenku Společnosti národů, která měla zajistit porozumění a mír mezi národy. Společnost národů, po roce 1945 Organizace spojených národů, ovšem nikdy nedosáhla významu, jaký její zakladatelé předpokládali, neboť narážela na reakční a po roce 1970 i na postmodernistické a neoliberální síly, které pod pláštíkem svobody otevřely mocenský prostor pro více či méně maskované autokraty, kteří řadovými lidmi manipulovali a programově je znesvobodňovali.

Potenciální i skuteční autokraté užívali stále sofistikovanější demagogické až lživé propagandy. Jejich nositeli se stala a dodnes jsou finančně nejmocnější uskupení a lidé, jejichž prvořadým zájmem je bezbřehá moc, které americký spisovatel Kurt Vonnegut označil za psychopaty. Lze oprávněně tvrdit, že to byli lidé podobného typu, kteří zavinili 1. a 2. světovou válku, kteří těžili ze studené války a kteří prosazovali stále věcně i morálně méně obhajitelnou politiku.

To vše je kromě jiného dalším důkazem, že vadné, pravdou nepodložené teorie, ideologie a teze mají nutně vadné následky. Kritici Nového světového řádu již delší dobu poukazují na to, že nepatrná hrstka nadnárodních finančních elit manipuluje lidstvo, že se snaží nastolit uzavřenou společnost vedenou jedinou nesnadno viditelnou mocí, která veřejnost udržuje v nevědomosti tím, že ovládá mainstreamová média, že ji vedle podložených údajů zaplavuje četnými nepodloženými, nepodstatnými a protichůdnými informacemi, propaguje materiální konzum, bezobsažnou zábavu, workoholismus a relativizuje morálku. Výsledkem je mimo jiné neustálé zhoršování prakticky všech ukazatelů kultury myšlení většiny obyvatelstva a jeho celková, nejen duševní degenerace.

Lze namítnout, že mocenská elita může znamenat i elitu ideovou, tj. že mezi nejmocnějšími lidmi se nacházejí též lidé soudní a široce vzdělaní, tedy ti kdo „vědí“; vývoj světa v posledních desetiletích však tuto námitku vyvrací. Svět se dál polarizuje, je ohrožen klimatickými změnami a přelidněním, „elita“ však proti tomu nedělá nic nebo jen velmi málo. V poslední době sice ustupuje od bezbřehého ekonomismu a začíná přihlížet k environmentalistice, v jejím podání to však nestačí.

Nelze si zde nepoložit otázku, kdo má vlastně vládnout světu. Má to být nesoudný a nevědoucí lid nebo (ne)soudní a (ne)vědoucí mocní? Demokracie se ukazuje jako naivní a trpící krizemi, avšak ještě naivnější jsou současné pseudodemokracie a autokracie, neboť nemají naději na déletrvající úspěch.

Neprosadilo se sokratovské ozdravováním společnosti zdola ani platonské „nebude konce běd, dokud se filosofové nestanou králi nebo králové filosofy“. Jediným řešením je psychologicky podložené a široce zaměřené vzdělávání společnosti, které jako jediné může vychovat dostatek soudných a morálně integrovaných jedinců a skupin.

Nic lepšího než demokracie či Popperova otevřená společnost nebylo, není a nebude. Osvěta a ozdravování veřejnosti sice znamená nesmírně pracnou a zdlouhavou cestu, avšak cestu jedinou možnou. Demokracie podpořená morálkou, dostatečně orientovanými lidmi, eticky cílenými vědami, uměním, humánní makroekonomikou a plným ohledem k přírodě je ovšem dosud jen pouhým snem.

(z připravované knihy Soumrak a úsvit demokracie, jako článek vyšlo v Přítomnosti)

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy