Prof. Anna Hogenová mne požádala, abych zveřejnil její recenzi na knihu Velký muž světa. Dosud jedinou, o které vím:

„Kniha je něco jako živá voda pro umírající ideály velkého muže Evropy, jak byl Masaryk nazván a jak to její autor oprávněně rozšířil na celý svět.
Dnešní doba je dobou hlubokého zklamání, protože to, čemu u nás věřily celé generace, se v průběhu třiceti let ztratilo a bylo nahrazeno představami o svobodě, která nevychází z posledního pramene člověka, jenž v něm byl probuzen Masarykovými myšlenkami a činy a které ani na okamžik nepřestaly být základem člověka zvláště v místech, kde kdysi bylo Československo.
Je nesmírně dobrým počinem shromáždit hlavní myšlenky a citáty náležející Masarykovi, jež byly filosofickým předpokladem pro nově ustavené Československo, ovšem v reflexi takových velkých myslitelů, jako byli ve své době oba Čapkové, E. Beneš, J. Seifert, M. Machovec, Z. Mahler, Josef L. Hromádka, P. Rychetský a mnoho dalších. Zde nejsou obsaženy jen vize do budoucnosti, ale i české, moravské a slovenské dějinné počátky, kořeny sounáležitosti lidí žijících na tomto území. Masaryk byl filosof a znal celky, které se musejí v člověku zrodit jen z bytostného tázání a hledání nejhlubších pramenů podstaty našeho národa, a to na pozadí dějin evropských a světových.
Tato kniha se povedla a možná, že i mnohým našim neoliberálním ‚podnikatelům‘ pomůže v obecném promýšlení světa pochopit, že střed Evropy, který náleží bývalému Československu, má hluboké základy, hluboké bytné základy a jejich akceptace, které potřebují jen probouzet ve škamnách našich škol, v kultuře a především v rozhodováních politiků. Světoznámý filosof Karl R. Popper dobře věděl, co říká, když prohlásil, že ‚Masarykovo Československo bylo - podle mne nadevší pochybnost - nejotevřenější ze všech společností, které kdy v Evropě spatřily světlo světa‘.
Je nevyhnutelné demaskovat dnešní digitálně zjednodušené myšlenky (doslova znetvořené americkým neomarxismem-progresivismem, ‚liberalismem‘ a pravicovým konzervatismem) skrývající se pod maskou mnohých, nikoli všech, našich sociologů, historiků, politologů a antropologů, proponovaných z nově marketingově založených univerzit v naší zemi. Záchranou těchto trendů je imperiální fallere, klam. Krajně sofistikovaný a posilovaný ještě sofistikovanějším mlžením a mlčením.
Nad Masarykovým odkazem, platným sub specie aeternitatis, se vznáší neviditelna klatba.
Děkuji autorovi za odvahu přinést Masarykovy a své vlastní myšlenky čtenářům, jimž se jinak asertivně podsouvá nepravdivá a lstivá ‚samozřejmost‘, která má někomu sloužit v jeho přízemních plánech.
Tato útlá kniha je mistrovským dílem a potřebuje být co nejvíce čtena. Je svou srozumitelností přístupná každému, i v tom je její obrovská přednost.“

(napsáno pro Přítomnost, redakce však článek nepřijala)