Cituji ze zprávy ČTK ze dne 8. 9.: „Pro progresivní zdanění příjmů, tedy pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento z příjmů než lidé s nižšími příjmy, jsou téměř tři pětiny Čechů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění… Názory jak na progresivní zdanění, tak na hodnocení daní v souvislosti s výší příjmu jsou v posledních deseti letech poměrně stálé.“

Postoj ke zdanění chudých a bohatých je rozhodujícím ukazatelem příklonu k levici či pravici, neboť levice dává přednost progresívní dani, pravice dani rovné. Nejde jen o postoj naší společnosti v posledních deseti letech, ale s různými peripetiemi odedávna. Byla levicová za 1. republiky, kdy za pravicovou byla považována pouze Agrární strana, což ovšem byla strana bohatých i chudých zemědělců. Levicoví jsme byli v roce 1989, a přes více než třicetileté vymývání mozků pravicí jsme jimi dodnes.

To „dodnes“ je pro mnohé z nás překvapivé až neuvěřitelné zjištění, neboť mediální obraz vytvářený pravicí je opačný. Pravice skoupila a ovládá naprostou většinu médií, nenápadně ovládá i Českou televizi, plně toho využívá a nic viditelného na tom nezmění ani to, že za zastánce chudých se vydávající pravičák Babiš byl pravicovým parlamentem přinucen prodat Mafru.

Nic na tom nezmění současná vláda (a když, tak jen aby se neřeklo). Už vůbec nic na tom nezmění Babiš, kterého zajímá téměř výhradně jen danění Agrofertu a chudí jsou mu ukradení.

Klausův trh vše nevyřešil a nejsme úspěšní ani ekonomicky.

Formálně máme demokracii, je to však (jak to kdysi o totalitě napsal psycholog a publicista Ivo Plaňava) jen „velká prádelna mozků“.

Pravděpodobně to chápou nový prezident a jeho politolog Lebeda.

Určitě to chápou sociální demokraté, avšak nemají schopné(ho) vůdce.