Kolik peněz můžeme vydělat, když se budeme hodně učit? Je vzdělání dobrá investice? Není sezení ve školních lavicích jenom ztracený čas? Na tyto otázky nám pomohou najít odpovědi statistiky MPSV.

Kolik peněz můžeme vydělat, když se budeme hodně učit? Je vzdělání dobrá investice? Není sezení ve školních lavicích jenom ztracený čas? Co máme říct dětem, které se do života ještě jenom připravují? Na tyto otázky nám pomohou najít odpovědi statistiky MPSV.

Na stránkách MPSV nalezneme tuto tabulku za rok 2015. Jsou v ní uvedeny hrubé měsíční mzdy v soukromé sféře (pro státní sféru je samostatní tabulka).


V dalších výpočtech použijeme sloupec „Medián“, což je střední hodnota mezd. Mohli bychom používat i sloupec „Průměr“. Ten je ale zkreslený vysokými příjmy několika málo lidí.

Středoškolsky vzdělaných bez maturity je nejvíc. Jejich mediánová hrubá mzda je 20 300 Kč. Pokud by tito středoškoláci studovali o rok déle, tak by mohli vydělávat 24 000 Kč. Říkáte si, že rozdíl 3700 nic není? Pozor, tento rozdíl platí až do odchodu do důchodu někdy v 65 letech.

Udělejme jednoduchý výpočet, kdy bez maturity skončí člověk studium v 18 letech a pak pracuje dalších 47 let do důchodu. Člověk s maturitou skončí o rok později a pak pracuje 46 let. Pokud by se platové poměry vůbec nezměnily, tak první člověk vydělá
20 300 * 12 *47 = 11 449 200
Druhý si přijde na 24 000 * 12 * 46 = 13 248 000

Rozdíl v hrubém výdělku je 1 798 800, což je v čistém vyjádření po odečtení daní přibližně 1,2 milionu korun. Wow, hned mne napadne propagační slogan pro školy s maturitními obory: „Rok ve škole = milion do kapsy“.

Aby se lidstvo dál posouvalo, tak si musí stanovovat vyšší cíle. Pojďme tedy na vysokou školu. Mediánová mzda vysokoškolsky vzdělaného člověka je 36 600 Kč. Samozřejmě, musí si v lavicích odsedět minimálně dalších 5 let a dost často je to spíše 6 let. To znamená, že pak pracuje jenom 40 let. Kolik si celkem před odchodem do důchodu vydělá?
36 600 * 12 * 40 = 17 568 000

Rozdíl oproti středoškolákovi s maturitou je 4,32 mil. v hrubém, tedy 2,85 milionu Kč v čistém vyjádření.
Asi není nutné zdůrazňovat, že studium se z finančního hlediska vyplatí. Návratnost investice do vzdělání je obrovská a nějaké podílové fondy, akcie či dluhopisy, o kterých často čteme různé reklamní brožurky, na něj nemají. Anebo to tak není?

Druhá tabulka z MPSV ukazuje hrubé měsíční mzdy v soukromé sféře podle věku člověka.

Zajímavé je, že prudký růst mezd se zastavuje mezi 30 – 39 rokem. Po dosažení tohoto věku lidé ztrácejí ambici dál se někam kariérně posouvat a raději se věnují rodině, koníčkům a dalším mimopracovním aktivitám. Jinými slovy investice do vzdělání už pro ně nemá další přidanou hodnotu. Tady přicházejí na řadu právě všemožné finanční produkty. Jelikož jejich hodnota v čase pořád stoupá, může růst majetku pokračovat.

Až budou Vaše děti opět remcat, jak se jim nechce chodit do školy, tak jim ukažte uvedené tabulky. Vidina velkých peněz je určitě namotivuje. Jen je zkuste směřovat do perspektivních oborů. Výdělky podle jednotlivých oborů zaměstnání lze taktéž najít na stránkách MPSV. V nejbližších deseti letech by se výdělečná schopnost jednotlivých profesí neměla výrazně měnit. Pořád bude obrovská poptávka zejména po technicky, matematicky, počítačově, či lékařsky zaměřených studentech.