Inflace postupně pohlcuje Evropu
Nové inflační údaje Eurostatu za prosinec 2016 jsou velmi zajímavé. Inflace v eurozóně rychle stoupá. Pro běžné lidi začíná období zdražování zboží a služeb.
Nové inflační údaje Eurostatu za prosinec 2016 jsou velmi zajímavé. Inflace v eurozóně rychle stoupá. Centrální banky z toho mají radost, jelikož se přibližují svému monetárnímu cíli. Naopak pro běžné lidi začíná období zdražování zboží a služeb. Taktéž začnou klesat reálné výnosy a reálné mzdy. Jak se proti inflaci můžeme bránit? Co lze v nejbližších měsících očekávat? Na jaké úrovně může inflace vyskočit?
V prosinci se spotřebitelské ceny v eurozóně zvýšily o 1,1 %, což je nejvyšší nárůst od září 2013. V lednu a únoru by inflace mohla vyskočit ještě výše, jelikož ceny energií byly loni nejnižší právě počátkem roku.
Monetární cíl je na úrovni 2 %, nicméně vzhledem k současné politice je velmi pravděpodobné, že ECB i ČNB budou spokojené i v případě, že inflace krátkodobě přestřelí až na 3 %.
Graf č.1: Meziroční změna spotřebitelských cen v eurozóně v %, zdroj data: Eurostat
Inflaci potáhly nahoru zejména energie, což asi nikoho nepřekvapí vzhledem k prudkému nárůstu cen ropy na světových trzích. Důležitý je však i údaj o inflaci v sektoru služeb. Tady je meziroční změna cen na úrovni 1,2 %. Nevýrobní podniky postupně zvedají své ceny, jelikož zaměstnanci požadují vyšší platy a vzhledem k nedostatku pracovní síly jim firmy často nemohou nevyhovět.
Graf č.2: Meziroční změna cen vybraných položek v eurozóně v %, zdroj data: Eurostat
Jak se můžeme bránit znehodnocování peněz?
Investoři, kteří si chtějí dlouhodobě zachovat kupní sílu svého portfolia, musí nakupovat aktiva s reálným podkladem, tzn. nemovitosti, podniky, akcie či akciové fondy. Samozřejmě, to se snadno řekne, ale vzhledem k současným vysokým cenám zmíněných aktiv bude mnoho investorů své protiinflační nákupy dlouho přehodnocovat. V boji proti inflačnímu znehodnocení portfolia by se investoři měli vyhnout bankovním vkladům a dalším investicím s nízkým pevným úrokem. Matematika je snadná. Pokud na spořicím účtu vydělá investor 0,5 % a inflace je 1,1 %, tak se reálná kupní síla jeho peněz sníží o 0,6 %.
Zaměstnanci nejrychleji sníží dopad inflace do jejich rozpočtu tak, že ve firmě požádají o zvýšení platu. V současnosti k tomu mají nejlepší podmínky. V ČR je obrovský nedostatek volné pracovní síly. Firmám chybí desítky tisíc specialistů a jsou ochotné přeplácet zaměstnance.
Majitelé firem se vůči inflaci mohou bránit tak, že budou tlačit na to, aby se zvyšovaly ceny produktů a služeb, což není vždy snadné. Z dlouhodobého hlediska je lepší, když se společnosti zaměří na zvyšování produktivity práce. Když už zaměstnanci z předchozího odstavce požádají o zvýšení platu, tak ať dodatečný příjem použijí na získání nových dovedností a zkušeností. Firmy taktéž mohou minimalizovat dopady inflace pomocí vyššího využití dluhového financování. Úrokové sazby podnikatelských úvěrů jsou momentálně velmi nízké, ale s největší pravděpodobností půjdou koncem roku vzhůru. Optimalizace kapitálové struktury firmy dokáže majitelům vygenerovat slušné zisky.
Nové inflační údaje Eurostatu za prosinec 2016 jsou velmi zajímavé. Inflace v eurozóně rychle stoupá. Centrální banky z toho mají radost, jelikož se přibližují svému monetárnímu cíli. Naopak pro běžné lidi začíná období zdražování zboží a služeb. Taktéž začnou klesat reálné výnosy a reálné mzdy. Jak se proti inflaci můžeme bránit? Co lze v nejbližších měsících očekávat? Na jaké úrovně může inflace vyskočit?
V prosinci se spotřebitelské ceny v eurozóně zvýšily o 1,1 %, což je nejvyšší nárůst od září 2013. V lednu a únoru by inflace mohla vyskočit ještě výše, jelikož ceny energií byly loni nejnižší právě počátkem roku.
Monetární cíl je na úrovni 2 %, nicméně vzhledem k současné politice je velmi pravděpodobné, že ECB i ČNB budou spokojené i v případě, že inflace krátkodobě přestřelí až na 3 %.
Graf č.1: Meziroční změna spotřebitelských cen v eurozóně v %, zdroj data: Eurostat
Inflaci potáhly nahoru zejména energie, což asi nikoho nepřekvapí vzhledem k prudkému nárůstu cen ropy na světových trzích. Důležitý je však i údaj o inflaci v sektoru služeb. Tady je meziroční změna cen na úrovni 1,2 %. Nevýrobní podniky postupně zvedají své ceny, jelikož zaměstnanci požadují vyšší platy a vzhledem k nedostatku pracovní síly jim firmy často nemohou nevyhovět.
Graf č.2: Meziroční změna cen vybraných položek v eurozóně v %, zdroj data: Eurostat
Jak se můžeme bránit znehodnocování peněz?
Investoři, kteří si chtějí dlouhodobě zachovat kupní sílu svého portfolia, musí nakupovat aktiva s reálným podkladem, tzn. nemovitosti, podniky, akcie či akciové fondy. Samozřejmě, to se snadno řekne, ale vzhledem k současným vysokým cenám zmíněných aktiv bude mnoho investorů své protiinflační nákupy dlouho přehodnocovat. V boji proti inflačnímu znehodnocení portfolia by se investoři měli vyhnout bankovním vkladům a dalším investicím s nízkým pevným úrokem. Matematika je snadná. Pokud na spořicím účtu vydělá investor 0,5 % a inflace je 1,1 %, tak se reálná kupní síla jeho peněz sníží o 0,6 %.
Zaměstnanci nejrychleji sníží dopad inflace do jejich rozpočtu tak, že ve firmě požádají o zvýšení platu. V současnosti k tomu mají nejlepší podmínky. V ČR je obrovský nedostatek volné pracovní síly. Firmám chybí desítky tisíc specialistů a jsou ochotné přeplácet zaměstnance.
Majitelé firem se vůči inflaci mohou bránit tak, že budou tlačit na to, aby se zvyšovaly ceny produktů a služeb, což není vždy snadné. Z dlouhodobého hlediska je lepší, když se společnosti zaměří na zvyšování produktivity práce. Když už zaměstnanci z předchozího odstavce požádají o zvýšení platu, tak ať dodatečný příjem použijí na získání nových dovedností a zkušeností. Firmy taktéž mohou minimalizovat dopady inflace pomocí vyššího využití dluhového financování. Úrokové sazby podnikatelských úvěrů jsou momentálně velmi nízké, ale s největší pravděpodobností půjdou koncem roku vzhůru. Optimalizace kapitálové struktury firmy dokáže majitelům vygenerovat slušné zisky.