Výhra více než dvě miliardy korun, pravidelné oznamování nových milionářů. Kachničky v televizi. Bitva v parlamentu o zdanění. To vše známe. Jaký je ale ten nejdůležitější aspekt loterií – finanční matematika?

Na rozehřátí se podívejme na pravděpodobnost hlavní výhry ve Sportce, nejpopulárnější české loterie. Je to 1 k 13 983 816. Běžný člověk si to může představit takto: pokud by se Sportka slosovala 2x týdně a vy byste si vždy vsadili jeden sloupek, tak máte za rok 106 pokusů na výhru. V průměru pak vyhrajete hlavní výhru jednou za 131 922 let (13 983 816 / 106).

Přidejme do našeho výpočtu nákladový prvek, tedy současných 20 Kč za 1 sloupec. Průměrný sázející zaplatí 20 * 13 983 816 = 280 milionů korun, aby měl nárok na jednu hlavní výhru. To je tedy pěkná sumička, hlavně když si člověk uvědomí, že hlavní výhra se pohybuje maximálně v desítkách miliónů. Samozřejmě je možnost vyhrát určitý obnos při uhodnutí i menšího počtu čísel, ale to už je prakticky zanedbatelné. Počítat dál nemusíme. Pohled do výsledků hospodaření Sazky za rok 2014 nám odhalí, že hráči dali do různých loterijních her společnosti 7,17 miliardy Kč a na výhrách si odnesli ubohých 3,51 miliardy Kč, jenom 49 % vkladu. Zbylých 51 % si naporcovali Sazka a stát.

Sazka je jenom jedna z mnohých herních společností. V následující tabulce jsou údaje Ministerstva financí ČR za rok 2014. Hráči celkem vsadili do různých her 138 miliard korun. Na výhrách si odnesli 106 milionů, o pětinu méně. Provozovatelé her si nechali 32 miliard. Červenou jsem označil hry s nejhorším výplatním poměrem pro účastníka.



Pokud by hráči byli investory, tak ztratí 22,7 % za rok. Jinak řečeno, pokud by v lednu do takovéto investice dali 100 tisíc korun, tak v prosinci vytáhnou zpátky kolem 77 tisíc. Hodně špatná investice. A s naprostou jistotou víme, že příští rok nebude průměrný výsledek lepší. Po čtyřech letech „investičního sázkařského účtu“ jsou hráči s téměř 100 % pravděpodobností na mizině.

Závěr z uvedených údajů je, že hraním sázkových her průměrný Čech zchudne. A chudne tím rychleji, čím více sází.

Nicméně pořád se můžeme odvolávat na to, že se jedná o zábavu s cílem ukojit vášeň. OK, jako formu zábavy to beru. Ale když srovnám roční vklady do her v objemu zmíněných 138 miliard Kč s celkovými ročními výdaji Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v objemu 136 miliard Kč, tak mne napadne otázka:
Je pro nás ukojení gamblerských pudů přednější než zabezpečení kvalitního vzdělávacího zázemí pro dva miliony našich dětí?