Stávající krize vyvolává potřebu uklidnit neklidné vody ekonomiky. Lze to vždy provést několika způsoby. V celkovém důsledku se ale vždy jedná o nalití peněz do ekonomiky daného státu, potažmo trhu. Důležitým faktorem je však efektivita s jakou jsou dané prostředky vynaloženy.

Vezmeme-li v potaz investice do zateplování bytových domů jako krizové opatření, zjistíme, že se jedná o velmi dobrou volbu. Jediná investice řeší více problémů a nejsme jediní, kdo se nyní ve světě přiklání k této formě boje proti ekonomické krizi.

Samozřejmě ani toto řešení není všelék, nicméně dává jistotu práce nemalému počtu lidí a posiluje tvorbu nových pracovních příležitostí. Důležité je, že zajišťuje pohyb alespoň v některých částech průmyslu, rovněž pomáhá rozhýbat bankovní sektor a přispívá k uvolnění blokovaných úvěrových prostředků u bank. S výhledem do budoucna vytváří novou poptávku na trhu, což je důležité pro dlouhodobý rozvoj.

Z pohledu řešení ekonomické krize je tato volba vynikající. Navíc významně zkvalitní fond bytových domů v ČR. Pár zajímavých čísel - v České republice je celkem 3 828 000 trvale obydlených bytů, z toho je téměř 1,2 mil. bytů, které jsou postaveny panelovou technologií. Byty v panelácích tedy tvoří přes 30 % celkového bytového fondu v ČR.

Jedna koruna vyplacené státní podpory formou úrokové dotace vyvolává investici 4 - 5 korun ze soukromých prostředků a vyvolává výnos ve čtyřech formách daní 1,28 Kč. Jedna miliarda takovéto investice utvoří cca 1 000 pracovních míst.

V jiných zemích Evropy je podíl panelových domů na bytovém fondu jednotlivých zemí různý (Španělsko 48 %, Belgie 38 %, Velká Británie 5 %, Dánsko 5 %, Maďarsko 51 %, Francie 20 %, Švédsko 20 %, Holandsko 20 %). V západních zemích bylo započato s jejich rekonstrukcemi podstatě dříve, většinou již v 80 letech minulého století. Vesměs s významnou státní podporou, v Francii např. státní podpory představují cca 25 % nákladů na takové rekonstrukce, 75 % nákladů nese vlastník domu a stále se v této podpoře pokračuje.