Dnes bych ráda reagovala na převzatou studii z Manchesterské univerzity původně publikovanou v Built Environment, která se nedávno objevila na některých našich serverech. Britští vědci, v čele s Rolandem Ennosem, simulovali na klimatických modelech letní teploty Manchesteru pro rok 2080 a zjistili, že se zvýší až o 4 °C. Výsledky těchto simulací také ukázaly, že pokud by se zvyšoval ve městech podíl zeleně, nárůst by se mohlo podařit v podstatě zcela zadržet: parky prý mohou městské oblasti ochladit až o 4 °C. Lze však tuto studii zobecnit a popřípadě jí aplikovat také u nás ve střední Evropě?
Fucking weather! ... kdopak z Vás tuhle knoflíkářskou frázi v posledním měsíci nepoužil? U nás doma se ozývá pravidelně každé ráno, v napjatém okamžiku prvního rozhrnutí žaluzií a kontrolou oblohy nad věží kostelíka na kopci naproti. A není divu, i Vám přeci musí připadat, že počasí poslední dobou tak nějak blázní. Možná je to spojené s tím, že se počasí neodehrává už pouze na obloze, ale také ve virtuálním světě tisku, internetu a samozřejmě televize.
Tak nám udeřily tropy. V pondělí a úterý se teploty leckde vyšplhaly až nad 35 °C. To jsou oficiální hodnoty, jenže váš teploměr ukazoval až 46 °C, tak jak to tedy je? Bylo 46 °C, nebo 35 °C. Pro meteorologa bylo samozřejmě 35 °C. Ve vašem případě, záleží jen a jen na vašem rozhodnutí, jakou teplotu vezmete za tu skutečnou, která vás při pobytu venku sužovala.
Ti starší z Vás si ještě možná vzpomenou na vážně míněné zmínky o ochlazování klimatu, mimo jiné v televizním pořadu BBC, který se tuším jmenoval „Doba ledová přichází“. Bylo to v 60. letech minulého století, kdy výskyt několika chladnějších let vyvolal dohady o tom, že svět směřuje k další době ledové. Od konce 70-tých let se situace zcela obrátila a začalo se naopak stále intenzivněji hovořit o skleníkovém efektu a globálním oteplování. Historické nepravidelné střídání teplejších a chladnějších period však s výjimkou posledních desetiletí nevykázalo signifikantní trendy. Jejich střídání je třeba dát do souvislosti se změnami sluneční aktivity nebo dalšími kosmickými vlivy.
V rámci svého doktorandského studia jsem se také lehce dotkla tématu klimatická změna a její dopady v praxi, a rovnou se přiznám, že to bylo pouze díky tomu, že jsem potřebovala napsat opravdu dobrý impaktový článek do zahraničního časopisu. Téma klimatické změny v posledních letech přece frčí, obzvlášť pokud ji smíchám s jejím dopadem na zemědělské výnosy.
Asi před dvěma lety, když jsem si už po třetí na monitoru načítala ten samý meteorologický model a nebyla schopna závěru, mi poprvé hlavou prolítla myšlenka „indexu ospalosti“ v závislosti na počasí.