Nezlobme se na voliče. Těžko mohou volit strany, které jim nabídly jen negaci Babiše

21. 10. 2017 | 20:44
Přečteno 31856 krát
Už to začalo. Za zmatek, který zavládne s devíti stranami ve sněmovně, podle mnohých komentářů mezi poraženými politiky i na sociálních sítích mohou hloupí či neinformovaní voliči. Ale tak to není. Pochopme už konečně motivaci voličů, kteří prohlédli tu prázdnotu současných stran a na truc to hodili právě hnutí ANO Andreje Babiše či některé z úspěšných protestních či dokonce extrémních stran.

Pokud to nepochopíme, tak v dalších volbách dopadnou tradiční strany, které mají demokratickou strukturu, lídry bez finančních vazeb na stranu a čitelnou ideologii ještě hůře. Bez programu, za kterým by si pro sebe volič představil konkrétní výhody, to totiž nikdy nejde.

Katastrofa ČSSD

A přitom to mohlo být zcela jiné. Z obav z výsledku, který dnes skutečně nastal, jsem minulý týden psal o smyšlené alternativní volební kampani, ve které protivníci Babiše dokáží nabídnout i něco jiného, než právě jen odmítání obviněného premiéra v čele budoucí vlády.

ČSSD je bezpochyby největším poraženým voleb. Ztratila 35 mandátů a zbývá jich se 7,2 procenty hlasů jen 15. Přitom právě ona mohla a měla být největším soupeřem nečitelného ANO.

Změnit lídra už mohla dávno, protože premiér Bohuslav Sobotka čím dál více platil u sociálnědemokratických voličů za spojenectví s Babišem a jeho kauzami. Pozdě, ale přece nastoupil Lubomír Zaorálek, ale ten nepřinesl potencionálním voličům žádná nová témata. Poslední jeho výkřik byl, že ČSSD je jistota. Nyní vidíme, že jistota jen sedmi procent.

ČSSD měla prosadit zásadní zákony, jejichž správný rozjezd mohla garantovat jen ona v další vládě. To by její voliči ocenili. Mohlo to začít třeba takto už na jaře: „Zaorálek o týden později vystoupal na horu Říp, zacitoval Masaryka a dal ultimátum vládě: Do konce vládního období chce schválený zákon o sociálním bydlení. Pak přenesení nákladu exekuce na věřitele, pokud je dlužník zjevně bez peněz. Podmíněné oddlužení, pokud se dotyčný už nevrátí do dluhů. Jasný plán podpory pohraničních oblastí, které neprosperují. A urychlenou výstavbu datových dálnic i mimo velká města.“

ČSSD ale nic z toho nezvládla, jen pochodovala zoufale Prahou za vyšší mzdy a levicové voliče tak přebrala ve velké míře SPD Tomia Okamury. I to je hrůzostrašný výsledek politiky ČSSD po 139 letech své existence – reprezentantem dělníků v tomto státě je nyní Okamura.

Souboj ega na pravici

Naprosté Waterloo zažila pravice. ODS je sice druhá nejsilnější strana a TOP 09 se nakonec do sněmovny protáhla, ale jejich zisk je dohromady zhruba 16,5 procenta. Když v roce 2010 tento projekt dvou pravicových stran vznikal, Mirek Topolánek a Miroslav Kalousek ale chtěli pro pravici takto získávat přes 30 procent!

Vyprázdněnost pravicové politiky asi nejvíce zosobňuje Kalousek. Dělal vše možné, aby jako předseda strany zaujal: halil se do tibetské vlajky, jako někdejší volitel euroskeptika Václava Klause na Hrad přísahal na euro a nakonec chtěl poněkud nepochopitelně ve sněmovních volbách zastavit Miloše Zemana. Bez překvapení více jak pět procent voličů to nezajímalo.

ODS zase rezignovala na široký program a do svého středu si nasadila Václava Klause s naprosto nepřijatelnými názory, který na každý nalákaný hlas další dva pro ODS ztratil.

A mohlo být jinak. Obě strany mohly snadno utvořit volební koalici, protože ve všem kromě Evropy se shodnou. A poslední půl rok mohl probíhat třeba takto: „Od března každý měsíc koalice představuje jednu reformu. A to včetně těch nepopulárních. V daňové oblasti snížení sociálních odvodů a nižší daň na reinvestice firem. Ve zdravotnictví nadstandardy a komerční připojištění Ve školství větší volnost ředitelům škol a zrušení nepovedené státní maturity. V oblasti exekucí nová pravidla, která by dala naději statisícům občanů na únik z dluhové pasti.“

Že jde ale vždy o osobní ega až v první řadě, ukazuje i povolební dění. Kalousek prohrál na celé čáře, nabídl opět ODS spojenectví. A Fiala sebestředně a pro budoucnost pravice v Česku i sebevražedně odmítl.

Zbytečně slabí centristé

Přijatelně skončili centristé. Lidovci sice oslabili, ale dostali se. A stejně tak i Starostové. Jejich 17 mandátů je ale zbytečně málo. Zvláště potom, co půl roku harašili s volební koalicí, kterou pak odpískali (což je ale dobře, protože jejich volič by se 10procentní hranice mohl právem bát, vždyť nyní nemají dohromady ani 11 procent).

Přitom jejich spojenectví, pokud by bylo formálně lidoveckou kandidátkou s podporou Starostů, mohlo být velmi úspěšné. Jejich společným tématem měla být bezpochyby rodina. A mohli by nabízet třeba toto: „Odteď se budou výrazněji dotovat školy, aby poskytovaly i odpolední kroužky a rodiče nemuseli v poledne běhat z práce převážet děti na odpolední aktivity. Družiny budou zavírat později a bude v nich více lépe placených učitelů. Gazdík doplnil, že tento program bude v gesci krajů a obcí samotných.
Firmy dále získají daňovou slevu na vytvoření volnočasových odpoledních aktivit pro děti zaměstnanců. Sníží se odvody z částečných úvazku, tím jich vznikne více a matky snáze najdou zaměstnání při péči o dítě.
Stát masivně bude investovat i do výstavby domů důchodců, hospiců a také paliativy, aby staří členové rodiny mohli umírat doma. Gazdík dodal, že výstavba bude opět primárně v gesci krajů a obcí.“

Babiš bez konkurence

Pokud by tradiční síly české politiky – ať už si pod slovem tradiční – představujeme cokoliv, dokázaly postupovat spolu a nabízet i něco jiného než jen negaci Babiše, hnutí ANO by nikdy tak suverénně nevyhrálo a extrémisté a populisté by tak výrazně neposílili.

Babiš by si musel pod tlakem levice, pravice i centristů nevyhnutelně vybrat – buď by si vybral více liberální politiku, nebo by se stal autoritář a lovil Okamurovy hlasy.

K tomu ho ale nikdo nedonutil. Po čtyřech letech odstřelování tak Babiš zcela nepochopitelně může být zajímavý pro levičáka i pravičáka, liberála i autoritáře, individualistu i etatistu, spokojeného voliče i protestního, proevropského i protievropského atd.

Oponenti Babiše zjevně dosud nepochopili, jak uvažuje ta zmiňovaná největší jeho voličská skupina. Ta není bezmezně zamilovaná do vůdce, ani to není ta protestní. Ale je to ta, o které se vůbec nemluví a pak vždy překvapí ve volbách podporou ANO: „Pro ni je Babiš prostě nejmenší zlo. Dobře vědí, že jeho podnikatelská minulost není čistá, ale jak pravicová, tak levicová nabídka jim přijde naprosto zoufalá. A čím více protivníci ANO tvrdí, že Babiš je normalizátor, stalinista, středoasijský autoritář a podobně, tím jsou si jistější touto volbou.“

Že to takto dopadlo, tedy není výsledkem geniality Babiše. Je to mimořádně zbytečný výsledek mizérie jeho oponentů...

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy