V listopadu 1989 jsem byl až dokonce na Národní třídě. Bylo to tam dost „hustý“, ale ze strany nás – demonstrantů – nebyl ani náznak násilí. Nesmyslně nás tloukli pendreky příslušníci pohotovostního pluku. Za projev názoru dopadaly rány. Byly nepříjemné a ponižující, ublížit příliš nemohly. Národ to odsoudil a povstal proti tehdejší komunistické moci, nechtěl, aby někdo proti rozdílnému názoru užíval fyzické násilí. Po dvaceti letech najednou zažíváme něco v principu dost podobného. Určité skupině lidí se nelíbí názory jiné skupiny. Místo toho, aby si to vyříkali, nebo aby každý přesvědčoval o své pravdě, tak do našich životů vtrhly fyzické útoky masivního rozsahu. Sociální demokraté chtějí na svých akcích prezentovat své představy a diskutovat s lidmi. V tom jim zcela plánovitě, organizovaně a promyšleně brání čím dál tím agresivnější skupiny vrhačů vajec a řvounů vulgarit.
MF Dnes a řada dalších českých médií už dávno nedělají zpravodajství, ale víceméně jen čistou propagandu ve prospěch ODS. Důkazem jsou třeba články s titulky: „Rath staví jídelnu neexistující škole“ či „Našijte si Ratha na uniformu, nařídil hasičům kraj“. Můj předchůdce Petr Bendl nechal stavět obchvat obce Lány, kde bydlí, zhruba za 300 milionů Kč. Lány mají asi 1500 obyvatel a nevede přes ně žádná důležitá mezinárodní, ale ani krajská dopravní tepna. Přesto zde staví velkolepý obchvat firma, jejíž polovinu vlastní pan Jágr starší - otec slavného hokejisty, který roky veřejně pomáhá a propaguje ODS. Města Kolín, Slaný a další na obchvat marně čekají i když se jejich ulicemi denně valí stovky kamionů. Média o tom mlčí jako zařezaná.
Považuji prohlášení prezidenta Václava Havla o tom, že mu továrna Škoda připomíná koncentrační tábor a zaměstnanci dozorce za mimořádně nešťastný. Škoda Auto, a. s. je jedním z nejvýznamnějších podniků a největších zaměstnavatelů na území Středočeského kraje. Podnik zaměstnává zhruba 25 tisíc lidí a je na něj navázáno dalších přibližně 100 tisíc pracovníků a podnikatelů z celé republiky. Škoda Auto se zásadně podílí na hrubém domácím produktu naší země. Navíc automobily produkované tímto výrobcem jsou kvalitní a dělají dobré jméno České republice a Středočeskému kraji prakticky po celém světě. Z tohoto pohledu vnímám nešťastná slova Václava Havla jako políček zaměstnancům a jejich rodinám, neboť přirovnat jejich práci k dozorcům koncentráku a věznitelům je obrovské přestřelení. Na takto významný podnik bychom měli být spíše hrdi, než jej srovnávat s továrnami na smrt a lidské utrpení.