Zástupci zdravotníků nedávno upozornili na fakt, že můžeme být konfrontováni s novou vlnou zdravotnických protestů, něco na způsob „Děkujeme, odcházíme“. Důvodem pro případné protesty je slib ministra zdravotnictví, který dal zdravotníkům zhruba před rokem.

V rámci vyjednávání s organizátory akce „Děkujeme, odcházíme“ tehdy podepsal jednoznačné memorandum, kde zdravotním sestrám a lékařům slibuje desetiprocentní nárůst mezd v příštím roce. Tento slib je pro mne docela sympatický, protože si myslím, že sestry i lékaři si zaslouží vyšší platy. Nicméně jsem očekával, že to pan ministr myslí vážně a seriózně a že najde na plnění svých slibů finanční prostředky. V žádném případě jsem nepředpokládal, že si z nich dělá legraci nebo že se drží hesla slibem nezarmoutíš. Dosud jsem však nezaznamenal ani ze strany ministra zdravotnictví, ani ze strany ministra financí jakoukoliv aktivitu, která by mohla v příštím roce přinést vyšší finanční prostředky našim nemocnicím, kde tito lidé pracují.
Nemocnice dostanou výrazně méně.
Situace je ještě o to horší, že vláda rozhodla o zvýšení daně z přidané hodnoty, které ze zdravotnictví v příštím roce odčerpá zhruba 4 až 5 miliard korun. Když tuto částku vztáhnete na mzdy zdravotníků, znamená to jejich pokles v průměru o 10 %. Navíc byl Sněmovně předložen zdravotně pojistný plán, ve kterém se jasně říká, že nemocnice v příštím roce dostanou 95 % financí srovnávacího období. Čili výrazně méně finančních prostředků, než které mají v letošním roce.
Kouzla s účetnictvím.
Rád bych slyšel od pana ministra Hegera, z čeho chce tedy ty mzdy zaplatit. Hodlá snad přesvědčovat zdravotníky, že jim rád přidá, ale že to mají zaplatit nemocnice? Nemocnice řízené Ministerstvem zdravotnictví, tedy fakultní nemocnice, možná mají nějaké skryté zdroje, které před veřejností umně tají. Pokud vím, mají také značné hospodářské problémy, byť se svým účetnictvím kouzlí, jak to jde. Městské a krajské nemocnice ale žádné rezervy už několik let nemají. Je to především díky tomu, že naše nemocnice každý rok dostávají méně a méně peněz. S tím se potýkáme už několik let. Prakticky všechny nemocnice měst a krajů hospodaří s deficitem. Pokud ho nepřiznávají, jde pouze o účetní kamufláž po vzoru fakultních nemocnic.
Iluze o Nemocnici Na Homolce.
Dlouho jsme žili v iluzi, že Nemocnice Na Homolce každý rok vydělává a je prosperující, abychom při podrobné kontrole hospodaření zjistili, že má 200 milionů dluhů u bankovních ústavů, které kryla neexistujícími pohledávkami vůči zdravotním pojišťovnám. Pan ministr jako bývalý ředitel fakultní nemocnice dobře ví, jak některé nemocnice kouzlí s dohadnými položkami a s lhůtami splatnosti a že účetnictví každé nemocnice může dopadnout tak, jak si ten rok domluvíme. Čili, ať už je některá nemocnice náhodou pomocí účetních triků a kouzel vyrovnaná, nebo ne, reálně dnes české nemocnice mají lhůty splatnosti klidně delší než půl roku, mnohé se blíží i jednomu roku.
Respektujeme sliby vlády.
Kde tedy chce ministr zdravotnictví vzít na navýšení platů zdravotníků? Pokud kraje dostanou slíbené peníze od zdravotních pojišťoven, obratem je pošlou zdravotníkům. Středočeský kraj i ostatní kraje budou respektovat slib, který dala vláda zdravotníkům. Jestliže nám však na to vláda žádné finanční prostředky nepošle a zvýšením DPH z nemocnic vytáhne zhruba 5 miliard navíc, s kterými jsme nepočítali, na nějaké zvýšení platů prostě mít nebudeme.
Nemocnice na platy mít nebudou.
Doufám, že to celé není jen podvod na zdravotní sestry a lékaře a že slib, který pan ministr dal, také dodrží – tzn. pokryje výpadek DPH a navýší nemocnicím příjmy do té výše, aby pokryly desetiprocentní nárůst mezd. Pokud to neudělá, nemocnice žádné platy zvyšovat nemohou, protože už dnes jsou v dluzích a díky zvýšené DPH se propadnou do ještě větších dluhů.
Slušně řečeno.
Snad nebudeme muset používat stejný příměr jako pan Schwarzenberg, který v souvislosti s nápadem premiéra Nečase na vyhlášení referenda o euru řekl, že pan premiér Nečas - nepoužiji jeho slova, protože byla velmi vulgární - tím vlastně ukázal holou zadní část svého těla našim sousedům. Doufám, že slib ministra Hegera není totéž ukázané zdravotním sestrám a lékařům. Tento pohled bych jim vskutku nepřál.