Veškerý celkový dluh České republiky je ke dnešku nějakých 900 miliard Kč. Patří sice k nejnižším v EU, ale dle vládní koalice je katastrofální, ohrožuje budoucnost nás a našich dětí a proto jej v průběhu pseudoreformy zvednou na 1,3 bilionu Kč. Každému už je dnes snad nad slunce jasnější, že šetřit budeme muset všichni, samozřejmě vyjma 1% těch nejbohatších, kteří jediní na utahování opasků vydělají.

Druhý muž v ODS – Pavel Bém má vlastní svérázný plán na úspory ve státním rozpočtu a jde nekompromisně za tímto cílem – uspořádat v Praze Olympijské hry. Za přípravné práce neváhal už vyplatit desítky milionů. Hry v Praze mají stát 500 miliard. Z toho 135 miliard se utratí jen za sportoviště. Prý se tato investice vrátí. Konečně vidíme, jak se vrací investice do Sazka Arény. Využitá je jen sem tam a díky tomu roky živoří malé sportovní kluby, které mají být dotována ze zisků Sazky. Je také poučné si udělat exkurzi po pražských stadiónech.

Třeba ten největší na Strahově spíše připomíná starověké ruiny než prosperující podnik. Není žádný racionální důvod věřit tomu, že nové olympijské stadiony budou mít úplně jiný osud. Budou tiše chátrajícími a zcela nepotřebnými betonovými pomníky několika hodin slávy, pro které se zadluží celá republika. Přitom za 135 miliard můžete postavit 27 krajských – fakultních nemocnic. Těch máme v republice jedenáct. Celkem máme asi 160 okresních nemocnic, těch bychom mohli postavit za tyto peníze rovných 135. Mohlo by za to stát i zhruba 300 nových škol. Na nemocnice, školy, silnice a dálnice, funkční policejní služebny však peníze nejsou. Nová nemocnice, nebo škola, slouží bez větších oprav dvacet až třicet let a společnosti se tato investice vrátí mnohonásobně.

Že by tato fakta druhý muž ODS nevěděl? Že by celá ODS netušila, kam se vyplácí investovat a co se vyplácí stavět na dluh? Možná tomu tak je, pak nemáme v čele prozíravé národohospodáře. Nebo mají pravdu hlasy, které říkají, že celé olympijské hry v Praze jsou jen vychytralou zástěrkou ke krytí stamilionového tunelu na státní (magistrátní) rozpočet? Tato teorie praví, že otcové myšlenky pražských her dobře vědí, že jejich návrh je utopií, která nemá žádnou šanci. Je však potřeba nechat zpracovat stovky stran různých projektů. Je potřeba investovat miliony do PR , konzultací a marketingu virtuálních her. Je nezbytné změnit územní plán města a třeba plochy veřejné zeleně změnit na stavební plochy pro virtuální sportoviště a ubytovny. Hry sice nebudou, ale rázem stonásobně zvýšená cena pozemků zůstane. Ať už je to jak chce, mám velmi nepříjemný pocit, že si s námi někdo hraje jako s pěšákem na šachovnici. My skáčeme na lep a s vážnou tváří diskutujeme, zda Olympijské hry v Praze budou pro nás přínosem, či tragickou ztrátou. Jiní, už teď, počítají své zisky z našich daní. Virtuální hry přinášejí několika lidem zcela reálné peníze.