Co takhle prezidentský systém?
Hodně lidí je nespokojeno s politikou a politiky. Baví se o změně a objevují se i různé návrhy, třeba ten, abychom volili poslance jednotlivě, jako se volí senátoři. Prý aby se oslabily strany a posílily nezávislé osobnosti.
Senát lepší Sněmovny.
Je to naivní představa. Je Senát zásadně jiný a lepší než Poslanecká sněmovna? Je tam méně straníků? Zkušenost říká, že ne. Když tato cesta nevede ke změně, tak co by změnilo opakující se slabost vlády, její pády a rozklad rozhádané Sněmovny?
Prezidentský systém.
Dávám za úvahu skutečné oddělení mocí ve státě. V našem systému je moc výkonná srostlá s mocí zákonodárnou. Vláda musí mít většinu ve Sněmovně, jinak zaniká. Pokud má vláda většinu, pak je zase Sněmovna jen bezduchý automat na zvedání rukou, jak vláda velí. Co zkusit oddělit exekutivu od moci zákonodárné třeba prezidentským systémem?
Větší vyváženost, dynamika.
My začínáme volit přímo prezidenta s kompetencemi kladeče věnců a komplikátora. Může hodně věcí zkomplikovat, zdržet, ale prakticky nic sám nemůže vybudovat. Co jako v USA či Francii zkusit prezidenta jako hlavu moci výkonné, co jmenuje ministry a vládne zemi? Zákony by samozřejmě i nadále schvalovala Sněmovna a Senát.
Má to nějaké výhody?
Vláda a sněmovna by se staly rovnocennými partnery a muselo by se seriozně vyjednávat. Sněmovna by nemohla svrhnout vládu přes nedůvěru a vláda by zase nemohla Sněmovně diktovat, co musí schválit. Podle mého soudu by to mohlo vést k určitému uklidnění a zpřehlednění toho, co se v politice děje. Dnes je situace taková, že se poslanci přetahují, nakupují, zastrašují, zavírají, či jiní zase rebelují a svrhávají vládu.
Jak by to mohlo fungovat?
Přímo zvolený prezident si vybere svého premiéra a s ním ustanoví jednotlivé ministry. Mohou to být straníci, ale i nezávislí odborníci. Přímo volený prezident není vázán k nějaké politické straně. I když z nějaké vyšel, tak na ní není závislý. Nepotřebuje tolik krajské a jiné funkcionáře, aby jim musel propachtovat ministerstva. Návrhy zákonů však musí schválit Sněmovna i Senát. Ministři tak musí hledat podporu u jednotlivých stran a poslanců. Pokud většinu nevyjednají, zákon neprojde.
Vztahy Sněmovny s vládou.
Vedle zákonů by ministři i premiér museli poslancům odpovídat na dotazy a Sněmovna by mohla nadpoloviční většinou iniciovat odvolání konkrétního ministra. Pokud by návrh prošel i Senátem, pak by prezident musel vybrat jiného člověka. Sněmovna by tedy nemohla svrhnout celou vládu.
Je prezidentský systém lepší?
Mohl by být klidnější, efektivnější při řízení státu a méně závislý na pučích a turbulencích uvnitř jednotlivých stran. Na druhou stranu zůstávají politické strany základním stavebním kamenem Parlamentu. To by mohla být cesta ke změně, po které volá čím dál tím víc lidí.
Senát lepší Sněmovny.
Je to naivní představa. Je Senát zásadně jiný a lepší než Poslanecká sněmovna? Je tam méně straníků? Zkušenost říká, že ne. Když tato cesta nevede ke změně, tak co by změnilo opakující se slabost vlády, její pády a rozklad rozhádané Sněmovny?
Prezidentský systém.
Dávám za úvahu skutečné oddělení mocí ve státě. V našem systému je moc výkonná srostlá s mocí zákonodárnou. Vláda musí mít většinu ve Sněmovně, jinak zaniká. Pokud má vláda většinu, pak je zase Sněmovna jen bezduchý automat na zvedání rukou, jak vláda velí. Co zkusit oddělit exekutivu od moci zákonodárné třeba prezidentským systémem?
Větší vyváženost, dynamika.
My začínáme volit přímo prezidenta s kompetencemi kladeče věnců a komplikátora. Může hodně věcí zkomplikovat, zdržet, ale prakticky nic sám nemůže vybudovat. Co jako v USA či Francii zkusit prezidenta jako hlavu moci výkonné, co jmenuje ministry a vládne zemi? Zákony by samozřejmě i nadále schvalovala Sněmovna a Senát.
Má to nějaké výhody?
Vláda a sněmovna by se staly rovnocennými partnery a muselo by se seriozně vyjednávat. Sněmovna by nemohla svrhnout vládu přes nedůvěru a vláda by zase nemohla Sněmovně diktovat, co musí schválit. Podle mého soudu by to mohlo vést k určitému uklidnění a zpřehlednění toho, co se v politice děje. Dnes je situace taková, že se poslanci přetahují, nakupují, zastrašují, zavírají, či jiní zase rebelují a svrhávají vládu.
Jak by to mohlo fungovat?
Přímo zvolený prezident si vybere svého premiéra a s ním ustanoví jednotlivé ministry. Mohou to být straníci, ale i nezávislí odborníci. Přímo volený prezident není vázán k nějaké politické straně. I když z nějaké vyšel, tak na ní není závislý. Nepotřebuje tolik krajské a jiné funkcionáře, aby jim musel propachtovat ministerstva. Návrhy zákonů však musí schválit Sněmovna i Senát. Ministři tak musí hledat podporu u jednotlivých stran a poslanců. Pokud většinu nevyjednají, zákon neprojde.
Vztahy Sněmovny s vládou.
Vedle zákonů by ministři i premiér museli poslancům odpovídat na dotazy a Sněmovna by mohla nadpoloviční většinou iniciovat odvolání konkrétního ministra. Pokud by návrh prošel i Senátem, pak by prezident musel vybrat jiného člověka. Sněmovna by tedy nemohla svrhnout celou vládu.
Je prezidentský systém lepší?
Mohl by být klidnější, efektivnější při řízení státu a méně závislý na pučích a turbulencích uvnitř jednotlivých stran. Na druhou stranu zůstávají politické strany základním stavebním kamenem Parlamentu. To by mohla být cesta ke změně, po které volá čím dál tím víc lidí.