Objížděl jsem nemocnice nejprve jako šéf Lékařské komory, potom jako ministr. Také jsem navštěvoval městečka a vesnice napříč republikou jako poslanec a hejtman. Všiml jsem si jedné společné věci, jednoho pravidla. Tam, kde vše klapalo, rozvíjelo se a dařilo, bylo dlouhodobě stabilní vedení. Starosta pracoval více než dvě volební období po sobě, ředitel vedl nemocnici třeba deset let.

Stabilita sestrou prosperity

Byly nemocnice, kde se za deset let vystřídalo jedenáct ředitelů. Byly obce, kde každé dva roky volili nového starostu. Společné pro ně byly problémy: zmar, nespokojenost, prakticky nic nebylo dokončeno. Na první pohled viditelný rozdíl proti těm se stabilním vedením.

Stabilita není strnulost

Dobré vedení vydrží dlouho, nebo vedení, které má šanci pracovat déle, dosahuje lepších výsledků? Platí obé. Společnost osciluje mezi krajním pólem chaosu a strnulosti. Strnulost byla typická pro poslední desetiletí komunistického režimu a charakterizovala konečnou fázi Rakousko-Uherského císařství. Chaos, nestabilita a nepředvídatelnost charakterizuje poslední roky dneška.

Ministři na orloji

Ministři se střídají jako svatí na orloji. Vlády vedou zemi naprosto chaoticky a nepředvídatelně. Topolánkova vláda rozložila daňový systém. Daně snižovala, aby se zase obratem zvyšovaly a to tak, že v prosinci nikdo nevěděl, kolik bude platit v lednu.

Lidé jako kořist

Chaotičnost není jen v daních. Lidé ztratili jistotu bezplatné, tedy dostupné zdravotní péče, ztratili jistotu sociální záchytné sítě, mnozí přicházejí o jistotu bydlení, zmizela alespoň minimální jistota zaměstnání. Nepředvídatelný systém útočí na lidi čím dál tím víc. Lidé se stávají lovnou zvěří pro exekutory, úředníky, různé vykuky, monopolní firmy, ale i represivní složky. Stát se stal nepřítelem svých občanů.

Jak spolehlivě odehnat investory

Stejný chaos vládne i v ekonomice, tedy v podnikatelském prostření. Neustálé změny zákonů, v nichž už se nikdo nevyzná. Typickým příkladem je fotovoltaika. Nejprve se prosadí štědré a nesmyslné dotace. Podnikatelé si vezmou úvěry, přitáhnou se investice, aby se vzápětí totálně změnily podmínky. Takže splatit úvěry je problém, návratnost investic je nejasná. Lidé platí více za elektřinu a získali jsme mezinárodní pověst neseriózní země. Bude div, pokud nám zase nějaký investor příště uvěří.

Změny pro změny

Podobný příběh je se zákonem o veřejných zakázkách, nebo s novelou občanského zákona. Nestabilita, chaos, hysterické kampaně, pod jejichž tlakem se zákony účelově mění jako aprílové počasí. Krachují firmy a jejich zaměstnanci končí na úřadech práce.

Kdo vládne

Nestabilita a chaotičnost jsou významnými příčinami špatného stavu naší společnosti. Stabilizovat takový stav však dokážou jen opravdu silné osobnosti, které vědí ,co mají dělat a nebojí se postavit hlasu médií. Média totiž ztrácejí zájem o objektivní předávání informací a čím dál tím víc řídí společnost útočnými kampaněmi.

Poslušní a oblíbení politici

Přestává to být tak, že lidé – voliči – cítí problém, politik ho dokáže zformulovat a nabídne řešení. Skutečnost je taková, že média nastolí problém a vnucují ho jak voličům, tak politikům. Média vyplnila prostor po slabých a nejistých politicích, kteří se chtějí udržet ve funkci, ale neví si s ní rady. Tak jim to říkají média, kterým se to zalíbilo a podporují ty politiky, kteří s nimi tuto hru hrají. Kdo projeví jiný názor, je nepřítel. Výsledkem takového řízení společnosti je právě chaos.

Osobnost u kormidla

Média potřebují stále něco nového, politici se jim chtějí zalíbit a protlačují změny žádané médii. Tím se chaos zvyšuje, změna střídá změnu. Není čas věci řádně promyslet, prodiskutovat, zjistit, jak to funguje jinde a s jakými důsledky. Místo toho se loď naší společnosti zmítá a o kormidlo se pere pár slabochů. Pokud chceme snížit míru chaosu a zvýšit stabilitu a předvídatelnost celé společnosti, musíme najít odvážného a statečného kormidelníka, který bude témata nastolovat a ne jenom přejímat. Zatím žádný není vidět.