Vláda Mirka Topolánka připomíná zlý sen, který ne a ne skončit. Před volbami sliboval tisícovku každému důchodci, bezplatné zdravotnictví, zachování nižších sazeb DPH, snížení daní, daňové přiznání na jednom listě a také boj s korupcí. Tyto sliby vlastnoručně a před kamerami Topolánek podepsal. Jeho volební heslo znělo: „Slušnost není slabost“.

Hlasitě varoval před tím, aby nevládl Paroubek s podporou komunistů. Rok se s rokem seběhl a vše je úplně jinak než mělo být. Nekompromisní boj s korupcí začal tím, že za podivných okolností do Topolánkova tábora přeběhli dva poslanci z ČSSD. Dokonce i prezident Klaus vyslovil podezření z korupce. ODS a pan Dalík mě za obdobné vyjádření poslali k soudu a ten mi dal za pravdu, čímž potvrdil, že jak já, tak Václav Klaus jsme v této věci pojmenovali pravý stav skutečnosti.

Kubice a jeho nejbližší, kteří tak pomohli ODS vyhrát volby, dostali svoji odměnu ve formě vyhazovu. Vypadá to, že důvodem je obava vládnoucích vrstev, že co použili už jednou, mohou udělat i podruhé, tentokrát však proti jiným osobám. Mimochodem celá policie je personálně devastována, což začalo rozprášením úspěšné finanční police a pokračuje masivním úprkem od Langera. Topolánek potřeboval hlasy na schválení reformy a jako zázrakem mu pomohla nejvyšší státní zástupkyně. Provedla určitě nestandardní, možná i protizákonný chvat a podržela Čunka, který už už padnout před soudce.

V reformě pan Toplánek s Kalouskem skoro všem zvýšili daně, zdražili kde co, zmrazili platy, zavedli poplatky u doktora a v podstatě i zmrazili důchody. Mimo jednoho procenta těch nejbohatších tím všem snížili životní úroveň. Jak je reforma v suchu, tak zase Čunek začal vadit, neboť neloajálně nechce volit Klause. Je tudíž právem zesměšněn jako milionář, který bral sociální dávky. Obdobně je však zesměšněn sám premiér, který vybírá peníze na charitu, aby za ně pořádal golfové turnaje pro milionáře.

Směšný je i tím, jak hlásal, že „slušnost není slabost“, což hned dokázal veřejným vyplazováním jazyka, vztyčeným prostředníčkem, okopáváním auta provázeným řevem „já tě zabiju“, či nepřeberným množstvím vulgarit, které ze sebe chrlí.

Svoji volební kampaň založil na pevnosti tradiční rodiny, aby po volbách ze své milenky udělal místopředsedkyni Poslanecké sněmovny. Novináře to příliš nezajímá. O něco více je zaujala podivná transakce s volvem, která však neukázala nic jiného, než notoricky známou věc, že Dalík hraje v životě premiéra klíčovou roli a vypadne na vás ze všeho, co okolo předsedy vlády otevřete. Ze sousedního bytu, z baru sousedícího s bytem milenky, z auta, ve kterém premiér jezdí, z vládního speciálu, kterým Toplánek letí do Mnichova na fotbal.

Zajímavá je otázka, co poutá zralého padesátníka na vrcholu kariéry s mladíkem, který se přirovnává k Martinu Bormannovi, což je buď známka naprosté nezralosti, nebo příšerné zvrhlosti. Bylo by zajímavé zjistit, kdo v baru, či na společných dovolených , za ně platí jejich útraty. Je to z nejasných zdrojů bohatý Dalík, či starší a výše postavený Topolánek. Chci stále věřit tomu, že Dalík Topolánka oslnil něčím jiným, než svoji štědrou platební kartou, která vede i k Topolánkovým penězům.

Pan Čunek z vlády odchází a měl odejít už dávno, ale možná odchází s hořkostí z poznání, že „okresní šmejdil a běžný vyčůránek“ uvízne tam, kde „velcí kluci“ v klidu projdou. Respektive „velcí kluci“ ho podrží a použijí jen tehdy, když z toho něco mají. Není v tom žádná spravedlnost, jen zákon silnějšího, který ODS jako jediný uznává. S klidem dnes proto hlasuje zákony s komunistickými poslanci (vládní zákon o místním referendu, návrhy k zákonu o léku…), potajmu vyjednává komunistické hlasy pro Václava Klause a Julínek si pochvaluje „konstruktivní“ komunisty v jeho zdravotnické komisi, oproti destruktivní ČSSD. Před volbami však zase budou varovat před nebezpečím spolupráce s KSČM a třeba znovu slíbí boj s korupcí, nebo i tisícovku k důchodu, možná i bezplatné zdravotnictví.