Množí se diskuse nad možnými změnami volebního systému, posílení prvků přímé demokracie a novým nastavením kompetencí mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. Příčinou sílící diskuse je rostoucí napětí a nespokojenost mnoha lidí s tím, co se v naší zemi děje. Naprosto se zapomíná, že sebelepší volební systém či totální přímá demokracie nemůže nikdy dobře fungovat bez širokých svobod jednotlivých občanů. Náš systém trpí tím, že je vystaven trvalému trendu na snížení občanských svobod. Jednoduše řečeno se tu neustále utahují šrouby.

Šiřitelé blaha

Občané jsou zavalováni dalšími a dalšími nesrozumitelnými zákony, jejichž většina je zbavuje, více či méně, jejich svobody a svěřuje čím dál tím víc pravomocí do rukou nikým nevolených struktur. Vše se děje samozřejmě ve jménu bohulibých cílů a pro blaho lidu. Zákony se navíc neustále mění, a tak je snadné prakticky každého za něco trestat. Začne to nezaplacením jízdného a skončí exekucí na byt, pokračuje to špatným parkováním a končí to ohromnými platbami za auto odtažené bůhví kam. Příkladů se najdou dnes desítky, možná stovky. Situací, kdy vám úřady nepovolí vikýř na domku, ale v sousedství vyroste několikapatrový panelák, neustále přibývá.

Dohlédneme na vás

Pro blaho lidí nás už skoro všude sledují kamery, e-maily a telefony mohou být snadno monitorovány, a to i za mnoho měsíců po jejich uskutečnění. Jste nuceni dát do banky peníze za ubohé úroky, zatímco za toto nedobrovolné dobrodiní platíte. Sílí tlak na bezhotovostní platby, aby i za mnoho a mnoho let se dalo zjistit, co a kde jste si koupil. Pro blaho lidu se tlačí na centrální elektronickou zdravotní kartu, aby se jedním kliknutím daly zjistit na každého ty nejcitlivější údaje. Většina lidí si nebezpečí neuvědomuje. Vždyť je to přece v jejich zájmu, pro jejich bezpečí a dobro. Když se pak setkají s důsledky rostoucí nesvobody, je už pozdě. Systém je semele jako bezvýznamný prach.

Chudý je častěji i nesvobodný

Existuje i ekonomický rozměr svobody. Respektive jde o to, že vláda vytváří podmínky, aby byli lidé svázáni ekonomickými závazky. Nejprve co nejvíce lidí musí žít z ruky do úst a cokoli chtějí, tak na to si musí půjčit. A jsou tím lépe vydíratelní. Nebudeš poslouchat? Přijdeš o práci a už z problému do smrti nevybředneš. Proto i takový tlak na školné na vysokých školách. Studenti s dluhem na krku jsou zase lépe vydíratelní, a pokud by vyskakovali, tak se jim křídla pěkně přistřihnou. Je snaha, aby střední třída zchudla, ztratila tím pocit ekonomické svobody a z něho pramenící sebevědomí. Prostě strach z toho, jak uživím rodinu, je mocný spojenec snah omezit svobodu společnosti. Bohatá střední třída je pilířem svobody a ten se musí srazit. Ovladatelná společnost má miniaturní skupinu extrémně bohatých a zbytek je drcen chudobou a existenčními starostmi.

Svět se mění k horšímu

K tomuto plíživému a hlavně vytrvalému útoku na lidskou svobodu dnes dochází všude v celém západním světě. Má to až charakter koordinované snahy lidi postupně zotročit. V tradičních západních demokraciích to jde většinou pomaleji a lidé se tomu víc brání, ať již vědomě, či ze zvyku. My jsme byli uvyklí životu v policejní totalitě, a tak to společnost přijímá apaticky a mnohdy snad i s jistou radostí, že zase na ně bude někdo dohlížet a řídit jim jejich životy. Na rozdíl od té minulé totality to však bude bez těch sociálních jistot, které byly za minulého režimu lidem prezentovány jako jistá kompenzace za nízkou míru osobní svobody. Po krátké naději let devadesátých padáme opět do propasti a prakticky nikde není vidět snahu tomu čelit.