26. května proběhlo v Kyjevě druhé zasedání a setkání Česko-ukrajinského fóra občanské společnosti, kde zástupci nevládních organizací probírají aktuální otázky dvoustranných vztahů včetně společně realizovaných projektů.

Bylo symbolické, že Ukrajina byla tou první zemí, kam většina z nás (9 českých zástupců) fyzicky vycestovala poprvé po více než roce přísných cestovních omezení.

Přestože rok, který uplynul od první setkání v Praze v únoru 2020, byl neskutečně složitý a náročný, se ukázalo, že Ukrajina a Česká republika mají mnoho společných témat pro diskusi a spolupráci. Zatímco některé z nich jsou pro bilaterální vztahy tradiční, během této doby se také objevily nové výzvy, které vyžadují společnou reakci.

Nedávná odhalení českých úřadů, že v roce 2014 se země stala místem ruské vojenské operace, při níž zahynuli občané České republiky, byla pro českou veřejnost nečekanou zprávou. Bohužel, pro Ukrajince jsou podobné zprávy každodenní realitou. Ačkoliv se nedá porovnat rozsah ruské agrese proti oběma našim zemím, máme v tomto bohužel podobnou zkušenost.

Proto byla výměna zkušeností o tom, jak nejlépe odolávat ruské hybridní agresi, jedním z hlavních témat našeho setkání. Ukrajinské praktické zkušenosti v boji se systematickou ruskou propagandou a dezinformačními narativy se datují od roku 2013 a za tu dobu vyvinuli ukrajinští experti, nevládní i veřejné instituce celou řadu nástrojů a strategií, jak jim čelit. Přesně tyto zkušenosti se nyní hodí i v České republice.

Mezi další aktuální témata patřila situace v Bělorusku.

Česká republika byla jednou z prvních zemí EU, která okamžitě poskytla podporu běloruským aktivistům a opozici. V současné době je v České republice na léčení a rehabilitaci řada běloruských občanů, kteří byli zraněni během pokojných protestů v Bělorusku. Vláda ČR také vyčlenila peníze na stipendia na českých univerzitách pro pronásledované běloruské studenty.

Ukrajina se stala útočištěm řady veřejných osobností a na státní úrovni byla přijata zjednodušená pravidla pro přestěhování běloruských firem (především v oblasti IT) z Běloruska na Ukrajinu.

V neposlední řadě se Fórum zaměřilo na připravovanou Krymskou platformu, která se z iniciativy ukrajinské vlády má sejít na vysoké politické úrovni poprvé letos 23. srpna, na Den nezávislosti Ukrajiny. V současné době probíhají práce na vytvoření také expertní sítě Krymské platformy, která má doplnit diskuse státníků a do které se chtějí zapojit i české nevládní organizace.

Na Fóru jsme také prezentovali a zmínili úspěšné projekty členů Česko-ukrajinského fóra za minulý rok. Zde je několik příkladů úspěšné dvoustranné spolupráce i iniciativ českých a ukrajinských organizací:

• Čeští a ukrajinští historici společně pracují na zpřístupňování archívů. Například čeští historici získali přístup do ukrajinských archivů KGB (na rozdíl od podobných archivů v Rusku), díky nimž bylo možné objevit nová a neznámá fakta o tom, co se stalo v Československu po roce 1945, například s odvlečenými do SSSR československými občany.
• Čeští a ukrajinští odborníci spolu s běloruskými protějšky začali společně analyzovat a dokumentovat přítomnost a vliv Ruské federace na život a události v Bělorusku. Tento trojstranný projekt poskytuje příležitost shromáždit důležitá fakta k pochopení způsobů, jak Rusko podporuje a pomáhá udržet autoritářský režim v Bělorusku.
• Někteří členové fóra z vlastní iniciativy pomohli propagovat Ukrajinu v zahraničí a aktivně šířit objektivní fakta a informace o moderní Ukrajině, například prostřednictvím speciálního českého vydání Ukrajinského časopisu pro turisty, co se zajímají o Ukrajinu.
• Čeští aktivisté spolu s českými členy Evropského parlamentu nezapomínají ani na krymské politické vězně Kremlu a na anexi Krymského poloostrova obecně. Zapojili se do veřejných kampaní, jako je psaní dopisů krymským politickým vězňům nebo veřejné diskuse zaměřené na krymské téma, například v knihovně Václava Havla.
• České nevládní organizace nadále aktivně poskytují humanitární pomoc lidem a regionům zasaženým ruskou agresí.
• Řada českých nevládních organizací sdílí se svými ukrajinskými partnery vlastní zkušenosti, například z přechodu od totalitního k demokratickému systému. Kolegové z úspěšného projektu Paměť lidí, který sbírá, vypráví a připomíná neznámé příběhy konkrétních lidí z dob komunismu a fašismu v Československu, pomohli vytvořit podobný projekt na Ukrajině, kde je nyní otázka historické pravdy nesmírně důležitá a ve středu pozornosti veřejnosti.

A na závěr dobrá zpráva!

Česká vláda, která vždy podporovala euroatlantické aspirace a reformní úsilí ukrajinské společnosti a poskytovala silnou finanční podporu Ukrajině, ukrajinským nevládním organizacím a dalším aktérům, vytvořila nový finanční nástroj pro malé společné česko-ukrajinské projekty.

Tento program byl symbolicky zahájen v den zasedání Fóra. Více podrobností si můžete přečíst zde.