Tři otázky, tři odpovědi!

Jak probíhá schvalování rozpočtu?

Státní rozpočet má formu zákona, který je ale přijímaný specifickým způsobem. Předkládá ho vláda, sněmovna návrh může v prvním čtením buď přijmout, nebo vrátit vládě k přepracování, zákon nejde do senátu. Po technické stránce si to fajnšmekři mohou prostudovat tady.

Co se politického hlediska týče, tak rozpočet, tak jak nám byl postoupen vládou, je rozežranej jak selská kobyla. Prožívám období mimořádného hospodářského růstu, ale stát místo investic zvyšuje provozní náklady, které pak v horších časech bude muset drasticky osekávat. Ale ne každý naše pravicové ideje malého a efektivního státu sdílí. Zrovna teď by se mělo investovat hojně do školství, dopravní infrastruktury, informačních technologií a mnohého dalšího. Vládě ale vždy stačí trochu postrašit rozpočtovým provizoriem a projde snad cokoliv. My jsme pro to nehlasovali a zevrubně zpracovanou odpověď na otázku “PROČ?” naleznete tady.

Na čem teď děláš?

S ohledem na projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu teď s mými asistenty řešíme pozměňovací návrhy. Předložím na plénu následující:

Navýšit o 50 miliónů investiční peníze na vysokoškolské koleje a menzy. Dlužno podotknout, že se v investicích navyšuje z nuly, což považuji za naprosto tristní. Vezměte si, že mnoho kolejí je na tom jak v 80. letech. Koleje zvládají pokrývat svůj provoz, ale jen málokdy investovat. Mění se požadavky studentů, chtějí více soukromí. Zastarává vybavení. Tenhle problém bohužel příliš aktivně řešen není. Zdá se vám 50 miliónů dost? Tak tolik peněz by stačilo na opravu jedné hodně malé koleje. U velkých panelákových kolejí se bavíme o stovkách miliónů. Proč to považuji za důležité? Je nutné zajistit studentům dostupné a rozumně kvalitní bydlení na kolejích. Kolej nemá být Intercontinental, ale zároveň to nemá být bydlení za trest. Dneska jsme měli na ústavně právním výboru ministr spravedlnosti. Pro mnoho studentů z regionů jsou rovněž koleje jedinou volbou, jak si dovolit bydlení při studiu na vysoké škole. Každopádně, tomuhle se budu pečlivě věnovat po novém roce s ministerstvem a zástupci samotných kolejí. Bojím se, že jinak tohle téma nikdo z politiků nezvedne.

Navýšit o 1,5 miliónů rozpočet Ústavu pro studium totalitních režimu ve výdajovém okruhu Badatelská, dokumentační a vzdělávací činnost. O co jde? Jedná se o zkoumání, dokumentaci a popularizace různých témat z období nacismu a komunismu. Snad každý student střední školy se kterým jsem se o tom bavil mi říkal, že se ve škole nedostatečně věnuje moderním dějinám. Vnímám to stejně a je to velká chyba. Tohle jsou dobře investované peníze.

Navýšit o 5 miliónů rozpočet Kanceláře prezidenta republiky. Odůvodnění: po volbách bude potřeba vymalovat.

Jak jsem již zmiňoval, je potřeba někde ubrat a někde přidat. Tyto výdaje navrhuji v případě 1 a 2 hradit z kapitoly 398 “Všeobecná pokladní správa”. V případě 3 pak z ukazetele „Podpora agropotravinářského komplexu“, kde je alokováno 36 843 455 002 korun. Asi si říkáte co to je sakra za položku? Hlavně zemědělské dotace.

Ne, to si samozřejmě dělám legraci.

Jsem realista, vláda si do svého vypiplaného (ale zcela nezodpovědně sestaveného rozpočtu) nenechá sahat. Beru to spíš jako vykopnutí a nastavení azimutu. Koleje a menzy hodlám řešit, dáváme dohromady podklady a už se na to fakt těším. A u Ústavu pro studium totalitních režimů se mi zdá, že je zájem víc opouštět akademické prostředí a oslovovat veřejnost. V tom s nimi budu tuze rád spolupracovat.

Co si myslíš o stížnosti senátorů na zrušení několika ustanovení volebního zákona?

V zásadě opakuje, co tu mnozí už roky říkají: systém se často chová nespravedlivě. A s tím souhlasím. Jedno je ale nutné v této věci zmínit. Ústavní soud zde rozhoduje jako negativní zákonodárce, tzn. že zruší napadená rozhodnutí, ale nepřinese náhradní úpravu. Stížnost směřuje na volební obvody, d’Hondta a aditivní klauzuli.

První dva zmíněné body ponechme prozatím stranou, protože to je opravdu vyšší dívčí. Manipulovat s volebními okrsky je vždy risk a někdo z toho vyjde jako poškozený. Cesta k případné změně by tak byla mimořádně dlouhá.

Co se ovšem týče aditivní klauzule, u té by to mohlo být snazší. O co jde? Nyní je potřeba pro 2 kandidující subjekty v koalici zvýšená klauzule pro vstup do sněmovny z 5 procent na 10. U tří subjektů na 15 procent. U čtyř a více 20 procent. Proč by to nemohlo být 5, 7, 9 a 11 procent jako před oposmlouvou? Vedlo by to ke koncentraci politických subjektů, které by se nebály, že tu obrovskou švédskou bednu v podobě 10procentní klauzule nepřeskočí. Ostatně vzpomeňme KDU a STAN.

Tak to by v krátkosti bylo, přeji vám všem hezkou adventní neděli!