Iniciátoři referenda o rodině vsadili na nenávist k jinakosti a prohráli

Referendum o tradiční rodině na Slovensku skončilo fiaskem, protože k urnám přišla jen pětina voličů. Přesto zanechalo ve společnosti výraznou stopu a hořkou pachuť. Iniciátoři referenda - ultrakonzervativní uskupení Aliance pro rodinu (sdružení mnoha křesťanských spolků a organizací) se etablovalo na politické scéně. Velmi agresivní až nenávistná kampaň (jejíž části slovenská média dokonce odmítla vysílat) v rekordně krátkém čase rozdělila společnost.

Kdo může za krizi rodiny?

Kampaň k referendu o „tradiční rodině“ na Slovensku se proměnila v hledání viníků, kteří odpovídají za dnešní problémy slovenské rodiny. Podle iniciátorů referenda rodinu ohrožují stejnopohlavní páry, proto je zapotřebí rodinu chránit – jak jinak než referendem, v kterém řekneme NE snahám stejnopohlavních dvojíc o zakotvení jejich vztahu, adopci a výchově dětí.

Občané Slovenska měli v referendu možnost potvrdit, že manželství tvoří muž a žena (ačkoliv to mají zakotveno přímo v ústavě), a vyjádřit se k zákazu adopce dětí stejnopohlavními páry. Třetí otázka se týkala nepovinné účasti žáků na vyučování sexuální výchovy nebo eutanazie.

Metodu obviňování menšiny za problémy většiny, přesouvání odpovědnosti za krizi na celou skupinu lidí podle principu kolektivní viny dobře známe z minulosti. Kampaň před referendem se na Slovensku vedla podle obdobných vzorů – obviňování, zesměšňování, ponižování, zasílání burcujících dopisů „od souseda“ bez sebemenší snahy o porozumění. Místo diskuse převládaly emoce - na jedné straně nenávist, na druhé - strach. Video s dvěma tatínky a dítětem, vyptávajícím se na maminku, nedávalo prostor pro argumenty, spíše způsobilo trauma stovkám dětí, které ve stejnopohlavních rodinách již vyrůstají.

Dopis od souseda: „Nesnáším rozmazlené hajzlíky z města"

Hned několik mých slovenských kamarádů si postěžovalo, že jim neznámý soused jménem Tomáš Bilek psal, jak nesnáší "rozmazlené hajzlíky z města", kteří „za rodinu považují vedle muže a ženy i dvě osoby stejného pohlaví“. Den před referendem začaly chodit e-maily, které vyzývaly k účasti na referendu jako bohulibému skutku k záchraně rodiny. Tyto maily zastrašovaly novou totalitou lidských práv a gender ideologie, která přichází z prohnilého Západu, z Evropské unie, a chce zničit vše původní, dobré a správné, co ještě na Slovensku zbylo.

„Gender ideológia ťa bude chcieť presvedčiť, že ty žena nie si ženou a ty muž nie si mužom, tvoje malé dieťa už nebude chlapec alebo dievča, ale ONO, už nebudeš otcom alebo matkou, ale RODIČ 1 a RODIČ 2. O pár rokov bude aj u nás realita, že budeš musieť mlčať, keď ti zoberú deti, budeš musieť mlčať, keď škola bude učiť tvoje deti veci, s ktorými nesúhlasíš…“ vyhrožovaly e-maily stovkám tisíc Slováků.

Řeckokatolický kněz: Vytlačte tuto špinu za hranice štátu!

Přisadily si i církve, které našly příležitost posílit svůj vliv ve společnosti. Kněží, kteří mají v popisu práce hlásat lásku, projevili mimořádnou nenávist k těm svým ovečkám, které od přírody nebo od Boha cítí lásku k osobám stejného pohlaví. Například prešovský řeckokatolický kněz Rastislav Bako ve svém kázání prohlásil: „Keď zaspíme a budeme sa len nečinne prizerať na túto amorálnosť a zvrhlosť, určite prehráme. … Už stovky slovanských rodín kričia, na Západe nám ukradli deti, pozerajte na naše nešťastie a poučte sa. Zobuďte sa, zastavte mor tretieho tisícročia...“

Mluvil i o tom, že děti na západě se stávají zbožím: „Deti sú (na Západě) tovar, skutočná biologická mama je v Európe nič, práva majú gayovia, homosexuáli, aj pedofili, ale nie otec a mama. (...) Postavte železnú oponu takej tolerancii a prekrúcaniu. Vytlačte totu špinu za hranice štátu. (...) Toto nám nepriniesli Cyril a Metod, ale EÚ.“

Tato kampaň byla útokem proti světské povaze státní moci a zároveň snahou se národovecky vymezit vůči Evropské unii, jíž je Slovensko členem. Aliance pro rodinu těží z ultrakonzervativních nálad, zpochybňuje existující pluralitu životních stylů v moderní společnosti, nařizuje návrat k vysněnému modelu tradiční rodiny z konce 19. století a rozněcuje nesnášenlivost. Znepokojivým faktem je i to, že se žádný z úřadujících státníků vůči referendu nevymezil.

Slovenská společnost není středověká

Referendum mělo podpořit mýtus jednoho jediného životního způsobu pro všechny, vyvěrajícího z universalistického náboženského světonázoru a vystavěného na povinných životních normách rodiny. Nezapomínejme, že ve středověku volba životního způsobu vybočujícího z takto vymezených mantinelů mohla vést i na hranici. Slovenská společnost ovšem není středověká. Demokratický stát nelikviduje rozmanitost hodnotových orientací a životních způsobů, naopak, umožňuje rozdílným komunitám a skupinám koexistovat v souladu, mít stejná práva a povinnosti, dosahovat společných rozhodnutí prostřednictvím společných institucí.

Aliance pro rodinu tvrdí, že referendum podporuje tradiční rodinu. Ovšem krize tradiční rodiny nesouvisí s existencí stejnopohlavních párů. Nejde o konkurenční hodnoty, spíše naopak, volání po zákonném ukotvení soužití stejnopohlavních dvojic a plnění rodičovských povinností je trendem ryze konzervativním, považujícím rodinný model za vzor.

Pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí

Referendum o rodině je neplatné, protože přišla pouze pětina Slováků. Ale i s touto podporou by se daly hravě vyhrát volby. Alianace pro rodinu ušetřila přes sedm milionů eur na případnou volební kampaň na úkor daňových poplatníků, což se rozhodně nedá považovat za pomoc slovenským rodinám.

Čtyři pětiny Slováků k urnám nedorazilo. Slováci nepodlehli klamu, že se skutečně jedná o rodinu a také neprojevili snahu měnit menšiny a ovlivňovat životní volby jednotlivců podle středověké univerzalistické morálky či rozkazů Aliance pro rodinu. Výsledek referenda ukázal, že slovenská společnost je dávno jinde. Naprostá většina Slováků nechce diktovat svému sousedovi, koho má milovat, s kým má žít, ani upírat mu právo mít a vychovávat děti z důvodu jeho jinakosti. Pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí.