Svatováclavská koruna pro Putina
Se Zemanem míříme na Východ
Prezident Miloš Zeman dnes odlétá do Ruska s cílem zpochybnit protiruské sankce – tedy vysmát se Západu a vypláznout na něj jazyk. V době, kdy Vladimír Putin agresí na Ukrajině zavedl Rusko do mezinárodní izolace a vystavil jej západním sankcím, český prezident přispěchá se zástupci 150 českých firem, které mají během návštěvy podepsat smlouvy se svými ruskými protějšky v řádech miliard korun. Česko, ačkoliv je členem EU, chce využít výhodu, že západní konkurence dodržuje sankce a stydí se porušovat pravidla obchodováním s agresorem. Zeman se nestydí a ukazuje směrem na západ vztyčený prostředníček. Nechává Rusko otevřeně kupovat si vliv a posilovat pozici v českém byznysu. Otevírá Rusku cestu do vnitřní politiky Česka a Evropy.
Proč prezident Miloš Zeman činí něco tak nepochopitelného a nezodpovědného? Důvodů může být mnoho.
Ve šlépějích Le Penové – Krym „za třicet stříbrných“?
Chce-li Miloš Zeman zůstat na Hradě a udržet přízeň voličů, potřebuje peníze. Vůdkyně Národní fronty Marine Le Penová se také těsně před francouzskými prezidentskými volbami setkala v Kremlu s Vladimírem Putinem. Nezapomínejme, proč v listopadu 2014 Národní fronta dostala od První česko-ruské banky půjčku 9 milionů eur – byla to odměna za to, že Le Penová hlasitě podpořila anexi Krymu. Miloš Zeman se stejně jako Le Penová ztotožňuje s Putinovými antiliberálními hodnotami, brání jeho postup na Krymu a na východní Ukrajině, kritizuje sankce Západu vůči Rusku. Zemana a Le Penovou spojuje touha získat peníze z Ruska.
Zeman se snaží dostat Vladimíra Putina zpátky na evropskou palubu, ačkoliv chápe, že Rusko má rozkladný vliv na západní řád. Miloš Zeman pro svůj osobní prospěch a mocenský vliv obětuje cokoliv a kohokoliv.
Český lev v náručí ruského medvěda
V říjnu prezident Miloš Zeman hovořil na půdě Rady Evropy ve Štrasburku o nesmyslnosti evropských sankcí proti Rusku. Hajíl zájmy nikoliv vlastní země, ale Ruska, neboť Česko nejvíce obchoduje s Němci a s dalšími sousedy v EU, nikoliv s Ruskem, které je pro Česko marginálním partnerem.
Zeman velmi volně citoval bývalého německého prezidenta Gaucka, který údajně řekl, že když se pokusíme vzít Rusku Krym a připojit ho zpět k Ukrajině, tak to bude znamenat evropskou válku. „Chcete to riskovat?“ ptal se Zeman téměř výhrůžně. Mluvil ke svým potenciálním voličům v Česku, ne ke světu.
Zemanův volič má velmi neurčité představy o Krymu, který je „hodně daleko“, ale slyší na příslib spolupráci s kymkoliv včetně Ruska v boji proti teroristům. Pro voliče Miloše Zemana rusko-ukrajinský vojenský konflikt neznamená obranu evropských hodnot, ale nebezpečí války v Evropě. „Buďme radši s Ruskem kamarády, jen kdyby byl klid, Zeman to s Putinem nějak domluví…“ Vlastní zklámání z polistopadového vývoje Zemanovi voliči promítají do dění na Ukrajině a přetavují v odpor proti Západu, kapitalismu i v nostalgickou náklonnost vůči Rusku. Ruština je zase v módě.
Stát jsem já!
Prezident odlétá do Ruska v pondělí v 15 hodin - v den zahájení ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny. Zeman demonstruje, že agendu politiků a médií v Česku nastoluje nikoliv sněmovna, ale prezident, že on zůstává nejtěžší váhou české politiky se světovým přesahem. Zeman donutí republiku, aby diskutovala především o jeho oficiálním setkání s ruským prezidentem (prvním za posledních 8 let), nikoliv o bezvýznamném pinožení ve sněmovně. Tak jako Putin může dnes prohlásit „Rusko jsem já!“, i Zeman svým konáním připomíná, že Česko a Zeman jedno jest.
Zemanovi ve skutečnosti nezáleží ani na zájmech českých voličů, ani na sněmovně, dokonce ani na Krymu, o budoucnosti Evropy nemluvě. Záleží mu jedině na tom, aby byl znovu zvolen prezidentem. I za cenu obětování českého lva ruskému medvědu.
Vrána k vráně…
Miloš Zeman má Vladimíra Putina rád. A na rozdíl od mnoha západních liberálů bere ho vážně. Fandí mu, obdivuje jeho autoritativní způsob vládnutí, podbízí se mu a dokonce ho předbíhá v ohlášení ruských velmocenských plánů (například návrh federalizace, tj. zbavení Ukrajiny suverenity nebo finanční kompenzace za Krym). Zeman se chová jako vazal Ruska a Putin ho na oplatku podporuje.
Zeman má s Putinem hodně společného. Oba politikové se marně snažili vyniknout na Západě a sedět u jednoho stolu s americkým prezidentem. V krocích Západu pak oba často viděli odmítnutí, zradu a ponížení.
Oba touží po pomstě a naučili se nedůvěřovat ostatním. Oba chápou svět jako kolbiště, jako mocenský prostor pro velké konspirace a cynické hry, kde mohou vítězit pomocí machiavelistických pastí, rafinovaných podvodů, tajných operací a dezinformačních kampaní.
Zeman i Putin bojují na stejné straně barikády proti hodnotám liberální demokracie za právo silnějšího napadnout slabšího a beztrestně porušit zákony. Oba se rozhodli hrát podle vlastních pravidel. Vnímají demokraty coby slabochy, kteří nedokáží prosadit svou. Pro oba prezidenty je společné nesnesitelné potěšení být nad zákonem, stejně jako touha „likvidovat“ nepohodlné novináře.
Uražené děti Evropy
Česká republika byla dlouho považována za novou baštu demokracie a most mezi východní Evropou a Západem. Po proruských krocích prezidenta Zemana a vítězství oligarchy Andreje Babiše v parlamentních volbách se tento most hroutí.
Nyní visegrádská čtyřka (Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko) - uražené děti Evropy - brání hlubší integraci Evropy. Na obzoru je rozkol mezi starými a novými unijními státy. Zeman jako hlava českého státu pomáhá Putinovi podkopávat jednotu Evropskou unii a NATO, dělá vše pro to, aby Západ nechal Českou republiku sobě samé napospas.
Politika mluví řečí symbolů. Miloš Zeman symbolicky předkládá Vladimíru Putinovi Svatováclavskou korunu - na zlatém talíři. Ve Státním historickém muzeu na Rudém náměstí budou vystaveny poklady Pražského hradu včetně kopie českých korunovačních klenotů. Mytické vyznění výstavy posiluje dílo Ivana Ajvazovského "Východ slunce na Krymu", datováno rokem 1873. Ex oriente lux. Zeman je opojen zašlým leskem bývalé totalitní supervelmoci a vidí se v učebnicích dějepisu jako milovaný vůdce jásajících davů, který otočil kormidlem českých a evropských dějin. Totalitarismus v Česku není zcela mrtev. Naši politici vydatně zalévají jeho hluboké kořeny, skryté ve tmě.
Sdílená paranoia - společný nepřítel dělá přátele
Populistům Zemanova typu a extremistům Okamurova ražení volby vyhrávají emoce – strach a nenávist. Stejně jako Putinovi či Trumpovi. V duchu ruského hesla „Za všechno mohou cizinci“ Zeman a další tuzemští autoritářští populisté využívají obavy z migrace a konspirační teorie zaoceánského spiknutí. Pomáhají si lží, polopravdami a apely na ty nejagresivnější pudy a xenofobní archetypy.
Vydatně jim v tom pomáhá Rusko. Podpora pravicového extremismu v Evropě a masivní dezinformační kampaň, která zpochybňuje zavedená media, poštvává místní obyvatelstvo především proti migrantům a jiným „nenašincům“, je velmi účinnou ruskou zbraní k rozložení vnitřní soudružnosti a sociálního smíru západních států, k navození strachu a davového fanatismu. Všimněte si, že jak Zeman, tak Okamura jsou proruští a ve své propagandě používají stejné Putinovo paranoidní schéma nepřítele, rozdmychávají studenou občanskou válku mezi našinci a nenašinci, respektivě mezi našinci a podporovateli nenašinců. Mimo migrantů zvenku máme i vnitřní nenašince – k nim střídavě patří kdekdo - od mentálně postižených a takzvaně nepřizpůsobivých až po Pražáky, politiky, novináře a další menšiny, které v součtu dají pohodlnou většinu…
Politici, kteří kopou za Rusko, konspirativně naznačují, že dokonce existuje spiknutí nenašinců celého světa proti českým našincům. Spiknutí řídí různí sluníčkáři, nevládky, pravdoláskaři, pražská kavárna, Brusel nebo USA a tak dále. Podle Zemana i Okamury je proti nenášincům přirozené bojovat, naopak Rusko má být parťákem v boji proti Západu.
Demokracie není samozřejmostí
Demokracie není garantovaná a zaručená věc, a jak právě sledujeme: i Ústavu lze ohýbat podle potřeb mocných. Nejnebezpečnější extremisté nejsou na ulici, ale na Hradě, ve sněmovně a ve vládních koloárech, kde mají imunitu a skutečnou moc změnit směřování země.
Když se dostanou k moci okamurovci a komunisté, tedy extremisté fašizujícího a bolševického ladění tak, že podpoří menšinovou Babišovu vládu se souhlasem Pirátů a se Zemanovým požehnáním, probudíme se na druhé půlce zeměkoule, kde nikdo není jistý ničím. Bude pokračovat oklešťování práv a svobod každého z nás, potlačování politické opozice, deskrukce médií. Prospěje to hlavně Putinovu Rusku a ohrozí jednoty Evropy a bezpečnost České republiky.
Co může Zeman prodat Putinovi?
Rusko chce destabilizovat evropskou politiku, ovlivnit poliické dění uvnitř evropských států, vnitřně rozložit, různými způsoby kontrolovat a nakonec vyvést z evropského společenství bývalé sovětské satelity včetně Česka, nabourat západní liberálně demokratický řád a tím posilit svůj neoimperiální vliv na světové scéně, uspořádat „novou Jaltu“ - dosáhnout nového rozdělení světa.
Zeman dělá vše, aby posunul Česko do oblasti ruského vlivu ze Západu na Východ. Záleží na každém z nás, jestli se mu to podaří.
Prezident Miloš Zeman dnes odlétá do Ruska s cílem zpochybnit protiruské sankce – tedy vysmát se Západu a vypláznout na něj jazyk. V době, kdy Vladimír Putin agresí na Ukrajině zavedl Rusko do mezinárodní izolace a vystavil jej západním sankcím, český prezident přispěchá se zástupci 150 českých firem, které mají během návštěvy podepsat smlouvy se svými ruskými protějšky v řádech miliard korun. Česko, ačkoliv je členem EU, chce využít výhodu, že západní konkurence dodržuje sankce a stydí se porušovat pravidla obchodováním s agresorem. Zeman se nestydí a ukazuje směrem na západ vztyčený prostředníček. Nechává Rusko otevřeně kupovat si vliv a posilovat pozici v českém byznysu. Otevírá Rusku cestu do vnitřní politiky Česka a Evropy.
Proč prezident Miloš Zeman činí něco tak nepochopitelného a nezodpovědného? Důvodů může být mnoho.
Ve šlépějích Le Penové – Krym „za třicet stříbrných“?
Chce-li Miloš Zeman zůstat na Hradě a udržet přízeň voličů, potřebuje peníze. Vůdkyně Národní fronty Marine Le Penová se také těsně před francouzskými prezidentskými volbami setkala v Kremlu s Vladimírem Putinem. Nezapomínejme, proč v listopadu 2014 Národní fronta dostala od První česko-ruské banky půjčku 9 milionů eur – byla to odměna za to, že Le Penová hlasitě podpořila anexi Krymu. Miloš Zeman se stejně jako Le Penová ztotožňuje s Putinovými antiliberálními hodnotami, brání jeho postup na Krymu a na východní Ukrajině, kritizuje sankce Západu vůči Rusku. Zemana a Le Penovou spojuje touha získat peníze z Ruska.
Zeman se snaží dostat Vladimíra Putina zpátky na evropskou palubu, ačkoliv chápe, že Rusko má rozkladný vliv na západní řád. Miloš Zeman pro svůj osobní prospěch a mocenský vliv obětuje cokoliv a kohokoliv.
Český lev v náručí ruského medvěda
V říjnu prezident Miloš Zeman hovořil na půdě Rady Evropy ve Štrasburku o nesmyslnosti evropských sankcí proti Rusku. Hajíl zájmy nikoliv vlastní země, ale Ruska, neboť Česko nejvíce obchoduje s Němci a s dalšími sousedy v EU, nikoliv s Ruskem, které je pro Česko marginálním partnerem.
Zeman velmi volně citoval bývalého německého prezidenta Gaucka, který údajně řekl, že když se pokusíme vzít Rusku Krym a připojit ho zpět k Ukrajině, tak to bude znamenat evropskou válku. „Chcete to riskovat?“ ptal se Zeman téměř výhrůžně. Mluvil ke svým potenciálním voličům v Česku, ne ke světu.
Zemanův volič má velmi neurčité představy o Krymu, který je „hodně daleko“, ale slyší na příslib spolupráci s kymkoliv včetně Ruska v boji proti teroristům. Pro voliče Miloše Zemana rusko-ukrajinský vojenský konflikt neznamená obranu evropských hodnot, ale nebezpečí války v Evropě. „Buďme radši s Ruskem kamarády, jen kdyby byl klid, Zeman to s Putinem nějak domluví…“ Vlastní zklámání z polistopadového vývoje Zemanovi voliči promítají do dění na Ukrajině a přetavují v odpor proti Západu, kapitalismu i v nostalgickou náklonnost vůči Rusku. Ruština je zase v módě.
Stát jsem já!
Prezident odlétá do Ruska v pondělí v 15 hodin - v den zahájení ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny. Zeman demonstruje, že agendu politiků a médií v Česku nastoluje nikoliv sněmovna, ale prezident, že on zůstává nejtěžší váhou české politiky se světovým přesahem. Zeman donutí republiku, aby diskutovala především o jeho oficiálním setkání s ruským prezidentem (prvním za posledních 8 let), nikoliv o bezvýznamném pinožení ve sněmovně. Tak jako Putin může dnes prohlásit „Rusko jsem já!“, i Zeman svým konáním připomíná, že Česko a Zeman jedno jest.
Zemanovi ve skutečnosti nezáleží ani na zájmech českých voličů, ani na sněmovně, dokonce ani na Krymu, o budoucnosti Evropy nemluvě. Záleží mu jedině na tom, aby byl znovu zvolen prezidentem. I za cenu obětování českého lva ruskému medvědu.
Vrána k vráně…
Miloš Zeman má Vladimíra Putina rád. A na rozdíl od mnoha západních liberálů bere ho vážně. Fandí mu, obdivuje jeho autoritativní způsob vládnutí, podbízí se mu a dokonce ho předbíhá v ohlášení ruských velmocenských plánů (například návrh federalizace, tj. zbavení Ukrajiny suverenity nebo finanční kompenzace za Krym). Zeman se chová jako vazal Ruska a Putin ho na oplatku podporuje.
Zeman má s Putinem hodně společného. Oba politikové se marně snažili vyniknout na Západě a sedět u jednoho stolu s americkým prezidentem. V krocích Západu pak oba často viděli odmítnutí, zradu a ponížení.
Oba touží po pomstě a naučili se nedůvěřovat ostatním. Oba chápou svět jako kolbiště, jako mocenský prostor pro velké konspirace a cynické hry, kde mohou vítězit pomocí machiavelistických pastí, rafinovaných podvodů, tajných operací a dezinformačních kampaní.
Zeman i Putin bojují na stejné straně barikády proti hodnotám liberální demokracie za právo silnějšího napadnout slabšího a beztrestně porušit zákony. Oba se rozhodli hrát podle vlastních pravidel. Vnímají demokraty coby slabochy, kteří nedokáží prosadit svou. Pro oba prezidenty je společné nesnesitelné potěšení být nad zákonem, stejně jako touha „likvidovat“ nepohodlné novináře.
Uražené děti Evropy
Česká republika byla dlouho považována za novou baštu demokracie a most mezi východní Evropou a Západem. Po proruských krocích prezidenta Zemana a vítězství oligarchy Andreje Babiše v parlamentních volbách se tento most hroutí.
Nyní visegrádská čtyřka (Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko) - uražené děti Evropy - brání hlubší integraci Evropy. Na obzoru je rozkol mezi starými a novými unijními státy. Zeman jako hlava českého státu pomáhá Putinovi podkopávat jednotu Evropskou unii a NATO, dělá vše pro to, aby Západ nechal Českou republiku sobě samé napospas.
Politika mluví řečí symbolů. Miloš Zeman symbolicky předkládá Vladimíru Putinovi Svatováclavskou korunu - na zlatém talíři. Ve Státním historickém muzeu na Rudém náměstí budou vystaveny poklady Pražského hradu včetně kopie českých korunovačních klenotů. Mytické vyznění výstavy posiluje dílo Ivana Ajvazovského "Východ slunce na Krymu", datováno rokem 1873. Ex oriente lux. Zeman je opojen zašlým leskem bývalé totalitní supervelmoci a vidí se v učebnicích dějepisu jako milovaný vůdce jásajících davů, který otočil kormidlem českých a evropských dějin. Totalitarismus v Česku není zcela mrtev. Naši politici vydatně zalévají jeho hluboké kořeny, skryté ve tmě.
Sdílená paranoia - společný nepřítel dělá přátele
Populistům Zemanova typu a extremistům Okamurova ražení volby vyhrávají emoce – strach a nenávist. Stejně jako Putinovi či Trumpovi. V duchu ruského hesla „Za všechno mohou cizinci“ Zeman a další tuzemští autoritářští populisté využívají obavy z migrace a konspirační teorie zaoceánského spiknutí. Pomáhají si lží, polopravdami a apely na ty nejagresivnější pudy a xenofobní archetypy.
Vydatně jim v tom pomáhá Rusko. Podpora pravicového extremismu v Evropě a masivní dezinformační kampaň, která zpochybňuje zavedená media, poštvává místní obyvatelstvo především proti migrantům a jiným „nenašincům“, je velmi účinnou ruskou zbraní k rozložení vnitřní soudružnosti a sociálního smíru západních států, k navození strachu a davového fanatismu. Všimněte si, že jak Zeman, tak Okamura jsou proruští a ve své propagandě používají stejné Putinovo paranoidní schéma nepřítele, rozdmychávají studenou občanskou válku mezi našinci a nenašinci, respektivě mezi našinci a podporovateli nenašinců. Mimo migrantů zvenku máme i vnitřní nenašince – k nim střídavě patří kdekdo - od mentálně postižených a takzvaně nepřizpůsobivých až po Pražáky, politiky, novináře a další menšiny, které v součtu dají pohodlnou většinu…
Politici, kteří kopou za Rusko, konspirativně naznačují, že dokonce existuje spiknutí nenašinců celého světa proti českým našincům. Spiknutí řídí různí sluníčkáři, nevládky, pravdoláskaři, pražská kavárna, Brusel nebo USA a tak dále. Podle Zemana i Okamury je proti nenášincům přirozené bojovat, naopak Rusko má být parťákem v boji proti Západu.
Demokracie není samozřejmostí
Demokracie není garantovaná a zaručená věc, a jak právě sledujeme: i Ústavu lze ohýbat podle potřeb mocných. Nejnebezpečnější extremisté nejsou na ulici, ale na Hradě, ve sněmovně a ve vládních koloárech, kde mají imunitu a skutečnou moc změnit směřování země.
Když se dostanou k moci okamurovci a komunisté, tedy extremisté fašizujícího a bolševického ladění tak, že podpoří menšinovou Babišovu vládu se souhlasem Pirátů a se Zemanovým požehnáním, probudíme se na druhé půlce zeměkoule, kde nikdo není jistý ničím. Bude pokračovat oklešťování práv a svobod každého z nás, potlačování politické opozice, deskrukce médií. Prospěje to hlavně Putinovu Rusku a ohrozí jednoty Evropy a bezpečnost České republiky.
Co může Zeman prodat Putinovi?
Rusko chce destabilizovat evropskou politiku, ovlivnit poliické dění uvnitř evropských států, vnitřně rozložit, různými způsoby kontrolovat a nakonec vyvést z evropského společenství bývalé sovětské satelity včetně Česka, nabourat západní liberálně demokratický řád a tím posilit svůj neoimperiální vliv na světové scéně, uspořádat „novou Jaltu“ - dosáhnout nového rozdělení světa.
Zeman dělá vše, aby posunul Česko do oblasti ruského vlivu ze Západu na Východ. Záleží na každém z nás, jestli se mu to podaří.