Nežijeme v České lékařské republice, ale v parlamentní demokracii

V parlamentní demokracii neexistuje žádná moc, která by mohla konkurovat vůli lidu vyjádřené ve volbách. Podle Ústavy ani prezident republiky nemůže bránit vzniku vlády, která je opřena o většinu hlasů ve sněmovně. Měl by tedy tu vládu jmenovat.

Prezident Miloš Zeman je však natolik nemocen, že není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti; prognóza je krajně nejistá. Předseda Senátu Miloš Vystrčil získal tyto informace přímo z nemocnice až po tahanicích s úředníky hradní kanceláře, kteří onemocnění prezidenta zapírali a lhali politikům i veřejnosti. Vytvořili tak falešnou paralelní realitu, kde prezident je mentálně fit, projevuje vůli a pracuje.

Koruna mučedníka pro Miloše Zemana

Konspirační teorie o „zdravém“ prezidentovi a údajném ústavním puči, který chystá Senát, podpořila řada jedinců, například poslanec SPD Jaroslav Foldyna či na doživotí odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek, který dostal od Zemana milost. Miloše Zemana navštívili v nemocnici Václav Klaus či ombudsman Stanislav Křeček. Předseda sněmovny Radek Vondráček si nechal podepsat svolání schůze sněmovny.

Proč se provádí tak dehonestující tyjátr s těžce nemocným a nezpůsobilým státníkem? Zeptám se jinak. Může konspirační teorie o křivdě spáchané na odcházejícím prezidentovi vydláždit cestu prezidentovi přicházejícímu? Jistě, nasazení koruny mučedníka na hlavu Miloše Zemana pomůže sjednotit tábor jeho příznivců v nadcházejících volbách nového prezidenta a vyhrotit předvolební debatu. Energie pomsty a vzteku proti politickému establishmentu může vyhrát volby dalšímu autoritářskému populistovi.

Naopak pro zachování důvěry občanů v politiku je zapotřebí vygenerovat společného demokratického kandidáta, který bude respektovat řád liberální demokracie, dodržovat pravidla férové politické soutěže, obrodí příslib lepší budoucnosti pro všechny a dokáže vracet důvěru občanů v ideály T.G.M. a Václava Havla.

Může lékař konzilia blokovat počínání zákonodárců?

Podle článku 66 Ústavy nemůže-li prezident republiky vykonávat svůj úřad ze závažných důvodů a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, jeho pravomoci se mají rozdělit mezi premiéra a předsedu sněmovny.

Senát a Poslanecká sněmovna se začátkem listopadu chystají jednat o převodu pravomocí nezpůsobilého prezidenta na další ústavní činitele. Země je sužována energetickou a covidovou krizi, kterou nelze efektivně zvládnout bez dobrého řízení státu. Povinností zákonodárců je respektovat vůli lidu, který se rozhodl v nedávných sněmovních volbách a urychlit vznik nové vlády.

V sobotu kroky politiků kolem aktivace článků 66 Ústavy nečekaně zpochybnil přizvaný konziliární lékař a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Spěch senátorů a poslanců Zimu ani trochu nemotivoval. Prohlásil, že nově vznikající a v pořadí druhé Zemanovo konzilium, jehož je členem, se v očekávaném termínu nevyjádří. Možná až koncem roku.

Kdo má rozhodovat o Ústavě? Lékařské konzilium nebo volení zástupci lidu?

Podle Deníku.cz Tomáš Zima řekl: „Rozhodně se nenecháme vmanévrovat do pozice, že musíme závěr učinit do 8. listopadu, kdy zasedne sněmovna. Potřebujeme klid a rozvahu. Poté předložíme medicínské stanovisko. Jestli si politici myslí, že my dáme pokyn, aby aktivovali článek 66 Ústavy, tak to se mýlí. Vyjádříme se k nemoci a její prognóze. Další kroky budou na nich.“

Můžeme jen hádat, proč se konziliární lékař Zima pasuje do pozice nadřazeného politického hráče a přes média vzkazuje zákonodárcům, že při svém rozhodování budou muset počkat na verdikt konzilia, jehož je členem. Uveďme hierarchii ošetřujícího a konziliárního lékařů na pravou míru. Doktor Tomáš Zima je konziliář, tedy konzultuje a poskytuje své odborné stanovisko, rozhodování patří kmenovému týmu ošetřujících lékařů pod vedením ředitele Ústřední vojenské nemocnice brigádního generála profesora Miroslava Zavorala, který Senát již jednou o zdraví prezidenta informoval. Bez ohledu na konání druhého konzilia není jediný důvod, aby Miloše Zemana ošetřoval jiný odborný tým a aby se dosavadní postup informování Senátu měnil.

Arogance člena lékařského konzilia vůči zákonodárcům může podpořit protestní nálady

Snaha konziliárního lékaře ovlivnit harmonogram předání moci ve státě a diktovat podmínky senátorům a poslancům je velmi nešťastná, protože může vyprovokovat nelibou reakci zákonodárců. Kompetenční spory či napětí mezi lékaři a politiky může přiživovat konspirační teorie kolem zdraví prezidenta. U voličů neúspěšných stran poroste vztek na parlament, který údajně chce odebrat prezidentovi pravomoci a na novou vládu, která se údajně nemůže dočkat křesel ve Strakovce a řečeno slovy Klause „urychluje odchod“ Miloše Zemana.

Prezident není konkrétní osoba, ale veřejná funkce ke službě lidu

Nevím, jestli neobratné počínání Tomáše Zimy je pouze neúctou ke kolegům a zákonodárcům nebo snahou zdržet převod pravomocí prezidenta a posílit šanci nějakého spřízněného populistického autoritáře v prezidentských volbách, které mohou být dříve, než se domníváme. Konziliární lékař Tomáš Zima může o diagnóze a prognóze zdravotního stavu pacienta Miloše Zemana hloubat libovolně dlouho, ale postup ošetřujících lékařů to ovlivní jen pramálo. Postup zákonodárců by nemělo ovlivnit vůbec.

Prezident není konkrétní osoba, nýbrž instituce. Pozice prezidenta není samoúčelná, prezident není monarchou, který je povýšen nad své poddané, je tady pro službu republice.

Nevykonává-li prezident republiky svůj úřad z důvodu onemocnění, může lékařské konzilium poskytnout parlamentu své odborné stanovisko, což mu ale nedává právo stát v cestě dočasnému převodu pravomocí hlavy státu na předsedu sněmovny a premiéra podle článku 66 Ústavy, pokud se tak zákonodárci rozhodnou.

Co může být absurdnější než představa, že vrchnostenské chování a obstrukce konziliárního lékaře zablokují celý ústavní systém? Ústava se ale neobhájí sama bez rázného konání senátorů a poslanců.

Nežijeme v České lékařské republice, ale v parlamentní demokracii.