Státní rozpočet 1929
K textu Státní byrokracie a kanceláře, vznikla poměrně zajímavá diskuze. Ivo, jeden z diskutujících se doslova ptal: „Velmi by mně zajímalo, zda někdy někdo porovnal počet úředníků Československé republiky před válkou, s počtem obyvatelstva a nyní. Navíc teď jsou počítače a pod., před tím byly maximálně ruční kalkulačky.Asi bychom se moc všichni divili.“ Pokusil jsem se k to,u udělat takovou malou rešerši:
Jan Vorlíček z Vysoké školy ekonomické k tomu v článku „Jistě pane Ouřado“ poznamenal: „Je to horší než za Rakouska-Uherska,“ povzdechne si Jan Vorlíček nad otázkou srovnání tehdejší a dnešní byrokracie. „V 19. století byl stát vnímán jako instituce, která má dost jasně vymezené poslání. Tomu se říká minimální stát - spravedlnost, obrana a vnitřní bezpečnost... Dnes se stát rozkročil. Začalo to už trochu v Rakousku, ale první republika je hezký skok. Když se dnes podíváte do statistické ročenky a sečtete výdaje kapitol ministerstev obrany, zahraničí, spravedlnosti a vnitra, tak zjistíte, že tvoří zhruba desetinu veřejných výdajů. To znamená, že stát má z 9/10 jiné zájmy, než jsou jeho základní funkce.“
Finanční zákon republiky Československé
Na internetu lze dnes najít hodně věcí. Našel jsem i tento dokument. Jedná se v podstatě o zákon o státním rozpočtu na rok 1929. V záhlaví se doslova praví:
V připojeném státním rozpočtu stanoví se veškeré výdaje státní správy částkou 9.534,373.114 Kč a k jich hrazení příjmy státní správy částkou 9.569,907.596 Kč.
Je to bezesporu zajímavé čtení. Jsou tam úžasné formulace jako například u kapitoly prezidenta republiky: Zvýšení příjmů očekává se u státního statku v Lánech, a to v důsledku zvýšení těžby a vyšších cen užitkového dříví (0.2 mil. Kč) a v důsledku vyššího příjmu za mléko (0.1 mil. Kč). U resortu spravedlnosti narazíte na formulaci: „Pro rok 1929 preliminují se příjmy částkou 152 mil. Kč v důsledku intensivnějšího zaměstnání vězňů a trestanců a racionelnějšího provozu hospodářství polního a zahradního při ústavech.“
Přiložená tabulka popisuje s odstupem téměř století náklady na prezidenta a parlament z pohledu rozpočtu jako celku. Nelze z toho dělat dalekosáhlé závěry. Byla opravdu jiná doba. Ale za přečtení to stojí. U některých agend lze i dovodit počty úředníků. Základní prvky dnešní české byrokracie jsou v tomto historickém dokumentu evidentní.
Další články autora:
Byrokracie a státní pokladna |Neděle prezidentů | Ušetříte opravdu na volání ze zahraničí? | Archivace | Státní byrokracie a volební sliby | Státní byrokracie a kanceláře | Tunel v Bratislavě | Na snídani s ministrem financí | Státní byrokracie a naše peníze | Byrokracie a encyklopedie | Vsadím se, že porušujete zákon | Den bez mobilu – doporučuji | Táta včera vyhrál Primátorky | Kolik Vám bude v roce 2025? | Olympijská daň 15 korun | Zrušte další ministerstvo! | Remíza v Německu, ČR, Francii a teď ve Španělsku | Karel Marx měl pravdu!
Jan Vorlíček z Vysoké školy ekonomické k tomu v článku „Jistě pane Ouřado“ poznamenal: „Je to horší než za Rakouska-Uherska,“ povzdechne si Jan Vorlíček nad otázkou srovnání tehdejší a dnešní byrokracie. „V 19. století byl stát vnímán jako instituce, která má dost jasně vymezené poslání. Tomu se říká minimální stát - spravedlnost, obrana a vnitřní bezpečnost... Dnes se stát rozkročil. Začalo to už trochu v Rakousku, ale první republika je hezký skok. Když se dnes podíváte do statistické ročenky a sečtete výdaje kapitol ministerstev obrany, zahraničí, spravedlnosti a vnitra, tak zjistíte, že tvoří zhruba desetinu veřejných výdajů. To znamená, že stát má z 9/10 jiné zájmy, než jsou jeho základní funkce.“
Finanční zákon republiky Československé
Rozpocet 1929
V připojeném státním rozpočtu stanoví se veškeré výdaje státní správy částkou 9.534,373.114 Kč a k jich hrazení příjmy státní správy částkou 9.569,907.596 Kč.
Je to bezesporu zajímavé čtení. Jsou tam úžasné formulace jako například u kapitoly prezidenta republiky: Zvýšení příjmů očekává se u státního statku v Lánech, a to v důsledku zvýšení těžby a vyšších cen užitkového dříví (0.2 mil. Kč) a v důsledku vyššího příjmu za mléko (0.1 mil. Kč). U resortu spravedlnosti narazíte na formulaci: „Pro rok 1929 preliminují se příjmy částkou 152 mil. Kč v důsledku intensivnějšího zaměstnání vězňů a trestanců a racionelnějšího provozu hospodářství polního a zahradního při ústavech.“
Přiložená tabulka popisuje s odstupem téměř století náklady na prezidenta a parlament z pohledu rozpočtu jako celku. Nelze z toho dělat dalekosáhlé závěry. Byla opravdu jiná doba. Ale za přečtení to stojí. U některých agend lze i dovodit počty úředníků. Základní prvky dnešní české byrokracie jsou v tomto historickém dokumentu evidentní.
Další články autora:
Byrokracie a státní pokladna |Neděle prezidentů | Ušetříte opravdu na volání ze zahraničí? | Archivace | Státní byrokracie a volební sliby | Státní byrokracie a kanceláře | Tunel v Bratislavě | Na snídani s ministrem financí | Státní byrokracie a naše peníze | Byrokracie a encyklopedie | Vsadím se, že porušujete zákon | Den bez mobilu – doporučuji | Táta včera vyhrál Primátorky | Kolik Vám bude v roce 2025? | Olympijská daň 15 korun | Zrušte další ministerstvo! | Remíza v Německu, ČR, Francii a teď ve Španělsku | Karel Marx měl pravdu!