Vzkaz pro Jirku…efektivní stát
Čtenář pod jménem Jirka mi napsal tento dotaz: „Pane Kožušníku, rád bych Vám položil otázku: Opakovaně píšete o efektivitě úřadů, ale ani v jednom blogu jste neuvedl jak ji měříte? A tak se ptám přímo: Podle čeho se měří nebo hodnotí efektivita práce úředníka? Jestliže chcete jejich práci hodnotit, tak ji musíte něčím objektivizovat, že. A já nevím, jakou metodu jste zvolil Vy.“ Dotaz se ptá na efektivitu v úřadech a hned skočí do měření efektivity úředníka. Nikdy jsme neměřili efektivitu úředníka. Není to naší ambicí ani cílem. Jsme organizací, která se snaží najít úzká hrdla ve veřejných agendách a navrhovat v rámci našich možností jejich zlepšení.
Nejednotnost termínu „efektivnost“
Nemáme metodiku, neměříme
Naše práce nemá, ani nemůže mít jednotnou metodiku. A už vůbec nemůžeme hodnotit práci jednotlivých úředníků. U určité státem vykonávané agendy můžeme, z našeho pohledu, definovat optimální stav. A potom přesvědčovat o nutnosti změn politiky, samotné úředníky a ostatní. Jako příklad uvedu projekt Státní pokladny, Centrální správy nemovitostí, či úvahu o jednotné přepážce služeb pro občana. Dnes projekt známe pod názvem CzechPoint.
Další příklad: Změřili jsme, že nic není!
Minulý týden jsme se sešli v rámci naší pracovní skupiny k problematice „elektronické identifikace“. Dříve či později se stát bude muset rozhodnout, jak řešit elektronickou identifikaci občana. Dnes existují různé úvahy na různých místech veřejné správy. Pokud bychom chtěli něco měřit, tak nemáme co. Naším záměrem je zpracovat dokument, který by naznačil vizi a postupné kroky, které stát a jeho zástupci musí nebo může v nejbližších letech uskutečnit. A to tak aby budoucí stav byl co nejoptimálnější z pohledu občana jako daňového poplatníka.
(1) David Friedman: Price Theory, 1990, kapitola 15
Další články:
Dana Bérová (Microsoft?) & Taťana le Moigne (Google) | Úřad vlády za 15 miliard? ANO! | Jedno z hesel Fidela Castra: Dějiny mi dají za pravdu! | Vláda a nový zákon o státní službě? | Schwarzenberg restrukturalizuje | Fotoblog: Téměř 3 miliony lidí z EU do Afriky…a zpět | Začala prezidentská kampaň? | Byrokracie a Topolánkova vláda | ČEZ a Barcelona | CzechPoint je zkratka! | Porno, Danny DeVito a Irena | Státní rozpočet 1929 | Byrokracie a státní pokladna | Neděle prezidentů | Ušetříte opravdu na volání ze zahraničí? | Archivace | Státní byrokracie a volební sliby | Státní byrokracie a kanceláře | Tunel v Bratislavě | Na snídani s ministrem financí | Státní byrokracie a naše peníze | Byrokracie a encyklopedie | Vsadím se, že porušujete zákon | Den bez mobilu – doporučuji | Táta včera vyhrál Primátorky | Kolik Vám bude v roce 2025? | Olympijská daň 15 korun | Zrušte další ministerstvo! | Remíza v Německu, ČR, Francii a teď ve Španělsku | Karel Marx měl pravdu!
Nejednotnost termínu „efektivnost“
Definice optimálního stavu je klíč
Než odpovím je potřeba si uvědomit, že sám termín „efektivnost“ je termínem, který se pohybuje v disciplíně ekonomie a práva. Existují různé definice. V některých je více kladen důraz na ekonomii. Jako například: “Situace je efektivní, pokud ji nelze zlepšit. Pokud jinými slovy, neexistuje žádná možná situace, která by byla lepší.“ Další definice mluví ve veřejném sektoru o takzvané společenské efektivnosti. Setkáme s úvahou, že: „Modifikace jednání v neefektivní situaci může přivodit změnu, která nikoho nepoškodí a někomu polepší“(1). Klíčovým problémem společenské efektivnosti je definice optimálního stavu. Nemáme metodiku, neměříme
Naše práce nemá, ani nemůže mít jednotnou metodiku. A už vůbec nemůžeme hodnotit práci jednotlivých úředníků. U určité státem vykonávané agendy můžeme, z našeho pohledu, definovat optimální stav. A potom přesvědčovat o nutnosti změn politiky, samotné úředníky a ostatní. Jako příklad uvedu projekt Státní pokladny, Centrální správy nemovitostí, či úvahu o jednotné přepážce služeb pro občana. Dnes projekt známe pod názvem CzechPoint.
Další příklad: Změřili jsme, že nic není!
Minulý týden jsme se sešli v rámci naší pracovní skupiny k problematice „elektronické identifikace“. Dříve či později se stát bude muset rozhodnout, jak řešit elektronickou identifikaci občana. Dnes existují různé úvahy na různých místech veřejné správy. Pokud bychom chtěli něco měřit, tak nemáme co. Naším záměrem je zpracovat dokument, který by naznačil vizi a postupné kroky, které stát a jeho zástupci musí nebo může v nejbližších letech uskutečnit. A to tak aby budoucí stav byl co nejoptimálnější z pohledu občana jako daňového poplatníka.
(1) David Friedman: Price Theory, 1990, kapitola 15
Další články:
Dana Bérová (Microsoft?) & Taťana le Moigne (Google) | Úřad vlády za 15 miliard? ANO! | Jedno z hesel Fidela Castra: Dějiny mi dají za pravdu! | Vláda a nový zákon o státní službě? | Schwarzenberg restrukturalizuje | Fotoblog: Téměř 3 miliony lidí z EU do Afriky…a zpět | Začala prezidentská kampaň? | Byrokracie a Topolánkova vláda | ČEZ a Barcelona | CzechPoint je zkratka! | Porno, Danny DeVito a Irena | Státní rozpočet 1929 | Byrokracie a státní pokladna | Neděle prezidentů | Ušetříte opravdu na volání ze zahraničí? | Archivace | Státní byrokracie a volební sliby | Státní byrokracie a kanceláře | Tunel v Bratislavě | Na snídani s ministrem financí | Státní byrokracie a naše peníze | Byrokracie a encyklopedie | Vsadím se, že porušujete zákon | Den bez mobilu – doporučuji | Táta včera vyhrál Primátorky | Kolik Vám bude v roce 2025? | Olympijská daň 15 korun | Zrušte další ministerstvo! | Remíza v Německu, ČR, Francii a teď ve Španělsku | Karel Marx měl pravdu!