Vláda bez papírů
Viděl jsem ji na vlastní oči, ....no fakt nekecám! Zatím však jen v Estonsku. Ve středu jsem měl možnost navštívit zasedací místnost estonské vlády. Překvapila mě absolutní jednoduchost. Jednoduchost místnosti a jednoduchost s jakou estonci reálný e-government před více jak deseti lety zavedli.
Současný předseda vlády nám vše osobně předvedl (viz prezentace). Prý měli zpočátku trochu problémy se zavedením, ale dnes si nedokáže představit jiný způsob projednávání materiálů. Dříve se prý stávalo, že se některé dokumenty některým ministrům na projednání „ztrácely“. To se dnes stát nemůže. Člen vlády může hlasovat například ze zahraničí. Miloš Zeman tam v roce 2001 byl také a po podobné prezentaci prohlásil: "Jako člověk, který dvacet let pracoval s počítači, zastávám názor, že počítač nemůže nahradit například psací stroj," odvětil premiér Zeman a dodal, že přenášení stohů papíru prospěje svalům jeho ministrů. Celou reportáž i z celého průběhu zavádění naleznete v článku Petra Nosálka.
eGovernment zavedl Mart Laar
Ten jako jeden z nejmladších premiérů opravdu reformoval celé Estonsko, které se potřebovalo vymanit ze sovětského vlivu. Na konferenci v Praze v roce 2003, řekl: „Pokud se snažíte udělat jen dílčí změny, je to, jako byste nedělali nic a vaše dobré záměry se lehce mohou obrátit ve špatné výsledky.“ Ve srovnáním s Českou republikou byl tehdy ve výhodě, že estonskou byrokracii stavěli na zelené louce. V Československu a následně v České republice svobodná vláda jen navázala na administrativu minulou. Ta si udržela svůj vliv. To je dle mého názoru jedna z primárních příčin, že dnes předseda vlády Mirek Topolánek stále tahá na vládu stohy papíru.
Co v Estonsku funguje?
Především zavedli jednotnou identifikaci občana a na ně navazující procesy. To si samozřejmě vyžádalo výraznou změnu legislativy. Sám Laar říká, že ID karta změnila Estonsko. Dnes umožňuje občanům přístup k elektronickým volbám, zdravotním službám, nahrazuje řidičský a občanský průkaz a hlavně umožňuje přístup k dalším státem neposkytovaným službám jako nakupování na internetu, rezervačním systémům apod. (Pozn.: Prvních elektronických voleb se letos zúčastnilo 30 tis. lidí, tedy přes 3% voličů.)
A kdy to bude u nás?
Pohled České republiky vezmu heslovitě:
eVolby: Ještě nebyla zahájena výrazná politická diskuze. Vyžaduje si to změnu legislativy. Optimistický odhad: Ne dříve, než za 3 roky
eZdravotnictví: Diskutuje se o tom dlouho. Dnes politici spíše slyší na reformu zdravotnictví jako celku. Existují dílčí pokusy, které nemají oporu v legislativě. Byla vytvořena mezirezortní pracovní skupina eHealth, která se dle mých informací ještě nesešla. Optimistický odhad: Ne dříve, než za 2 roky
eVláda: Moc se o tom neví, ale začalo se s tím už za vlády Vladimíra Špidly. Zavedení nepotřebuje výraznou změnu legislativy. Čeká se na předsedu vlády, který rozhodne. Optimistický odhad: Do konce roku.
Současný předseda vlády nám vše osobně předvedl (viz prezentace). Prý měli zpočátku trochu problémy se zavedením, ale dnes si nedokáže představit jiný způsob projednávání materiálů. Dříve se prý stávalo, že se některé dokumenty některým ministrům na projednání „ztrácely“. To se dnes stát nemůže. Člen vlády může hlasovat například ze zahraničí. Miloš Zeman tam v roce 2001 byl také a po podobné prezentaci prohlásil: "Jako člověk, který dvacet let pracoval s počítači, zastávám názor, že počítač nemůže nahradit například psací stroj," odvětil premiér Zeman a dodal, že přenášení stohů papíru prospěje svalům jeho ministrů. Celou reportáž i z celého průběhu zavádění naleznete v článku Petra Nosálka.
eGovernment zavedl Mart Laar
Ten jako jeden z nejmladších premiérů opravdu reformoval celé Estonsko, které se potřebovalo vymanit ze sovětského vlivu. Na konferenci v Praze v roce 2003, řekl: „Pokud se snažíte udělat jen dílčí změny, je to, jako byste nedělali nic a vaše dobré záměry se lehce mohou obrátit ve špatné výsledky.“ Ve srovnáním s Českou republikou byl tehdy ve výhodě, že estonskou byrokracii stavěli na zelené louce. V Československu a následně v České republice svobodná vláda jen navázala na administrativu minulou. Ta si udržela svůj vliv. To je dle mého názoru jedna z primárních příčin, že dnes předseda vlády Mirek Topolánek stále tahá na vládu stohy papíru.
Co v Estonsku funguje?
Především zavedli jednotnou identifikaci občana a na ně navazující procesy. To si samozřejmě vyžádalo výraznou změnu legislativy. Sám Laar říká, že ID karta změnila Estonsko. Dnes umožňuje občanům přístup k elektronickým volbám, zdravotním službám, nahrazuje řidičský a občanský průkaz a hlavně umožňuje přístup k dalším státem neposkytovaným službám jako nakupování na internetu, rezervačním systémům apod. (Pozn.: Prvních elektronických voleb se letos zúčastnilo 30 tis. lidí, tedy přes 3% voličů.)
A kdy to bude u nás?
Pohled České republiky vezmu heslovitě:
eVolby: Ještě nebyla zahájena výrazná politická diskuze. Vyžaduje si to změnu legislativy. Optimistický odhad: Ne dříve, než za 3 roky
eZdravotnictví: Diskutuje se o tom dlouho. Dnes politici spíše slyší na reformu zdravotnictví jako celku. Existují dílčí pokusy, které nemají oporu v legislativě. Byla vytvořena mezirezortní pracovní skupina eHealth, která se dle mých informací ještě nesešla. Optimistický odhad: Ne dříve, než za 2 roky
eVláda: Moc se o tom neví, ale začalo se s tím už za vlády Vladimíra Špidly. Zavedení nepotřebuje výraznou změnu legislativy. Čeká se na předsedu vlády, který rozhodne. Optimistický odhad: Do konce roku.