Čím více počítačů, tím více zaměstnanců
Včera jsme vydali vlastní analýzu českého eGovernmentu. Porovnávali jsme procesy, investované prostředky a počty zaměstnanců.
eGovernment by neměl být cílem, ale prostředkem a nástrojem jak dosáhnout efektivnější veřejné správy. Nesprávně zvolený způsob zavádění informačních a komunikačních technologií (ICT) do veřejné správy může mít za následek opačný účinek. A místo k efektivnější veřejné správě může vést k velmi nákladnému chaosu. Jak se tedy vyvíjela situace v uplynulých deseti letech? Jak se povedlo zavádění e-governmentu? Nastalo omezení růstu pracovníků ve veřejné správě?
Při hodnocení dle růstu počtu zaměstnanců ve veřejné správě lze nabýt dojmu, že ICT a veřejná správa jsou dva odlišné světy, které o sobě nikdy neslyšely. Přinejmenším si vzájemně nerozumějí. Jestliže ve veřejné správě pracovalo v roce 2000 175 tisíc zaměstnanců, pak v roce 2007 již 293 tisíc (nutno přiznat, že v roce 2006 bylo ve veřejné správě zaměstnáno ještě o pět tisíc úředníků více). Jde o 67procentní nárůst během sedmi let. Tento nárůst nemusí být nutně způsoben jen nesprávným zavedením e-governmentu. V posledních letech jsme totiž vstoupili do Evropské unie a česká byrokracie se musela vypořádat s růstem počtu agend, které s tím souvisejí. Vedle toho je také nedotažená reforma veřejné správy, protože mnoho agend bylo svěřeno krajským úřadům. Přesto se tento přesun neprojevil ve snížení počtu úředníků na centrální úrovni. Příčin tedy může být více. Nepochybně však růst počtu úředníků vypovídá o tom, že veřejná správa není efektivnější a že masivní investice do ICT v posledních letech nepřinesly očekávaný výsledek. Má-li růst počtu úředníků vypovídací hodnotu zejména o stavu vnitřních procesů v úřadech, složitosti správních agend, případně jejich nárůstu, tedy o prostředí v back office, pak srovnání stupně úrovně a dostupnosti online služeb mezi jednotlivými státy EU (viz Téměř poslední) vypovídá především o prostředí na front office a kvalitě služeb občanům.
Bohužel ani v této věci Česká republika nijak nevyniká a 21. příčka jí zajišťuje místo na chvostu před Lucemburskem, Polskem, Slovenskem a Lotyšskem. Tedy státy (vyjma Lucemburska, které kvůli své velikosti může ve statistikách vykazovat anomálie), v nichž veřejný sektor ročně investuje do ICT na obyvatele (viz Málo prostředků) mnohem méně prostředků než v ČR. Přitom Estonsko, které na obyvatele investuje do ICT jen o dvanáct procent prostředků více než ČR, se ve statistice dostupnosti služeb e-governmentu objevilo hned na druhém místě za Rakouskem.
Další komentáře z blogu:
20.11.2007: Kafkův index byrokracie
20.10.2007: Předseda vlády má eGovernment v mobilu
16.09.2007: Vláda bez papírů
Starší FOTA DNE:
eGovernment by neměl být cílem, ale prostředkem a nástrojem jak dosáhnout efektivnější veřejné správy. Nesprávně zvolený způsob zavádění informačních a komunikačních technologií (ICT) do veřejné správy může mít za následek opačný účinek. A místo k efektivnější veřejné správě může vést k velmi nákladnému chaosu. Jak se tedy vyvíjela situace v uplynulých deseti letech? Jak se povedlo zavádění e-governmentu? Nastalo omezení růstu pracovníků ve veřejné správě?
Při hodnocení dle růstu počtu zaměstnanců ve veřejné správě lze nabýt dojmu, že ICT a veřejná správa jsou dva odlišné světy, které o sobě nikdy neslyšely. Přinejmenším si vzájemně nerozumějí. Jestliže ve veřejné správě pracovalo v roce 2000 175 tisíc zaměstnanců, pak v roce 2007 již 293 tisíc (nutno přiznat, že v roce 2006 bylo ve veřejné správě zaměstnáno ještě o pět tisíc úředníků více). Jde o 67procentní nárůst během sedmi let. Tento nárůst nemusí být nutně způsoben jen nesprávným zavedením e-governmentu. V posledních letech jsme totiž vstoupili do Evropské unie a česká byrokracie se musela vypořádat s růstem počtu agend, které s tím souvisejí. Vedle toho je také nedotažená reforma veřejné správy, protože mnoho agend bylo svěřeno krajským úřadům. Přesto se tento přesun neprojevil ve snížení počtu úředníků na centrální úrovni. Příčin tedy může být více. Nepochybně však růst počtu úředníků vypovídá o tom, že veřejná správa není efektivnější a že masivní investice do ICT v posledních letech nepřinesly očekávaný výsledek. Má-li růst počtu úředníků vypovídací hodnotu zejména o stavu vnitřních procesů v úřadech, složitosti správních agend, případně jejich nárůstu, tedy o prostředí v back office, pak srovnání stupně úrovně a dostupnosti online služeb mezi jednotlivými státy EU (viz Téměř poslední) vypovídá především o prostředí na front office a kvalitě služeb občanům.
Bohužel ani v této věci Česká republika nijak nevyniká a 21. příčka jí zajišťuje místo na chvostu před Lucemburskem, Polskem, Slovenskem a Lotyšskem. Tedy státy (vyjma Lucemburska, které kvůli své velikosti může ve statistikách vykazovat anomálie), v nichž veřejný sektor ročně investuje do ICT na obyvatele (viz Málo prostředků) mnohem méně prostředků než v ČR. Přitom Estonsko, které na obyvatele investuje do ICT jen o dvanáct procent prostředků více než ČR, se ve statistice dostupnosti služeb e-governmentu objevilo hned na druhém místě za Rakouskem.
Další komentáře z blogu:
20.11.2007: Kafkův index byrokracie
20.10.2007: Předseda vlády má eGovernment v mobilu
16.09.2007: Vláda bez papírů
Starší FOTA DNE:
Kreml ve výkladu
Logo předsednictví
Pankrác & Tallinn
aTeo.cz porušuje autorský zákon
eGovernment a legislativa
Španělsko a Kosovo
Plážový tenis
Na vlně přímé volby prezidenta
FOTO DNE: CZECHPOINT
FOTO DNE: Poražení?
Efektivní stát
česky | English