Krátký rozhovor s Ronaldinhem
F - Pelé prohlásil, že je hrdý na to, že jseš to ty, kdo je novým Králem (tak se Pelému říká v Brazílii). Tostao (hráč legendárního brazilského národního týmu, který v roce 1970 vyhrál mistrovství světa), jeden z tvých vzorů, řekl: Ronaldo Gaucho je mnohem lepší než všichni současní fotbalisté světa a mohl by se stát jedním z pěti nejlepších hráčů všech dob. Překvapilo tě to?
R - Pokaždé, když se něco takového stane, tak si říkám - to není možné, to se mi jenom zdá. Je úplně jedno, kolik dostanu cen nebo, jak úspěšný budu mít rok. Budu nervózní vždycky, když budu mluvit s Pelém, Rivelinem nebo Tostaem. Jsou to pro mě takoví hrdinové, jako by pocházeli z nějakého vzdáleného Olympu. Lidé mi říkají: „Ronaldinho, už jsi se dostal do fotbalové historie - vedle Pelého a Maradony,“ ale mě to prostě tak nepřijde.
F - Tys vyrůstal v extrémně skromných podmínkách, v dřevěném domě kdesi ve favele (slumu). Většina nejlepších brazilských hráčů pochází z podobného prostředí. Čím to podle tebe je?
R - Myslím, že tihle kluci jsou sice strašně chudí, ale zato mají mnohem víc svobody. Ti bohatší musí chodit do školy každý den, a když se vrátí domů, máma je hned posadí k domácím úkolům a musejí ještě tohle a tamto... Rodiče v těch chudých rodinách pracují dlouho do noci, vracejí se utahaní a jejich děti si tak dělají, co chtějí. A každý kluk v Brazílii miluje fotbal a hrál by pořád, kdyby to šlo. Neměl jsem sice na míč, ale kopal jsem - u nás v obýváku s balonem z ponožek. A vzpomínám si, jak na mě máma pořád křičela -„nech toho, něco rozbiješ“, i když doma nebylo nic, co by mělo sebemenší hodnotu. Zkoušel jsem si kličky a nožičky a zabavil jsem se tím klidně celý den.
F - Naše kultura je silně orientovaná na vzhled, to dobře víš. Možná proto, že jde o zemi s tropickým klimatem, kde lidé chodí málo oblečení, se stávají posedlí kultem těla. Jakákoli, byť malá zvláštnost - třeba velký nos, se hned stává terčem mnoha vtipů. Tebe si dobírají kvůli velkým zubům, trápí tě to?
R - Cože? Podle tebe nejsem krasavec? Zeptej se mojí mámy, ta ti řekne, že jsem. Dělám si legraci... Jasně, dávali mi různé přezdívky a vyrůstal jsem s tím, že budu vždycky pro smích, protože nevypadám jako Brad Pitt. Ale víš co, jsem mistr triků a kliček. Nikdy jsem neměl problém přihrát si nějakou slečnu. A že si mě dobírají? To je prostě brazilský národní sport - nikdo nám není dost krásný. Já vypadám tak, jak vypadám. A kdyby mi to vadilo, což není ten případ, tak si to jednoduše nechám změnit. Peněz mám na to dost, hehe...