Jsou náměty na dobrý blog, které mi dlouho leží v hlavě a já odkládám je zpracovat. Podvědomí mi říká, že ještě nepřišla pravá chvíle na zveřejnění. A najednou tu je.

Byla vyprovokována MUDr. Martou Havelkovou, která přispěla do diskuze v mém předchozím blogu. Cituji z něj: „…nepřála bych Vám zažít RS (roztroušenou sklerózu) a zemřít na ni. Jděte, s prominutím, do prdele.“ Je ho v souvislosti s mou zmínkou o demonstracích za legalizaci konopí. Není dámou, protože ty mluví slušně. Zřejmě není ani MUDr. Martou Havelkovou.

Pokud by konopí při léčbě RS skutečně účinkovalo, zjistilo by se, která látka to způsobuje. Ta by se z něj extrahovala a přetvořila se na lék, který se dá přesně dávkovat a tímto odzkoušeným a schváleným lékem by se RS léčila. Je otázkou, proč se tak nestalo, když se tak stát mohlo a mělo.

Už padesát let hrstka zhulených a umanutých křiklounů prosazuje legalizaci konopí, jehož pěstování a distribuce je ve většině zemí trestná. Některé státy jsou k vymáhání práva benevolentní, některé striktní. Tak se jde na to oklikou a tvrdí se, že konopí má léčebné účinky. Brainwashingem lze docílit, že jakákoli rostlina má léčebné účinky a skutečně to funguje u toho, kdo uvěří. I mé pomatené manželce sehnala neteř semena konopí. Smícháním se sádlem si nadělala v posledním roce života mast, kterou si mazala namožené rameno a libovala si, jak jí to pomáhá. Konzumovala ho i vnitřně a na nějaký čas skutečně měla od bolestí břicha pokoj.

V současnosti prožíváme konopnou mánii. Spousta starších lidí na podkladě vymývání mozků začalo věřit, že pouze konopí jim pomůže od neduhů a ono skutečně pomáhá. Stejně jako akupunktura, akupresura, reiki a potravinové doplňky. Klasická léčba vírou. A tak mladí přitvrzují v boji za jeho legalizaci. Doufají, že zvítězí. Mnozí počítají s tím, že až se jim to podaří, bude jejich babička na zahrádce legálně pěstovat konopí pro svou potřebu. Bude ho sadit, okopávat, hnojit, zalévat a sušit. Využije ho pro sebe tak jedno procento a zbytek spotřebuje její věčně zhulený vnuk, který tak ušetří peníze a námahu si ho vypěstovat sám.

Možná se najde rozumně uvažující mladý muž, jehož s obtížemi pohyblivá babička nedá dopustit na konopnou mast. Může zkusit následující experiment: Do nezvyklého kelímku dá sádlo a obarví ho potravinářskou zelení. Na počítači vytvoří na kelímek štítek s exotickým obrázkem, textem v sanskrtu a dopíše MADE IN INDIA. Babičce namluví, že je to ta nejlepší indická konopná mast a přivezl mu ji pro ni kamarád. Za tři dny s úžasem uvidí, jak tato zvládá s úsměvem a bez jakýchkoli potíží péči o zahrádku a vyzvídá, zda by jí kamarád přivezl další, že mu ji zaplatí. Doporučuji mu pravidelně zásobovat babičku dalšími kelímky, bude to přijímat jako nejvděčnější dar, který jí zlepší kvalitu zbytku života. Mimochodem, věřím tomu, že podobný kelímek s totožným obsahem a podobným štítkem lze koupit v exotickém bylinářství i za 1.000 Kč s DPH.

O tom že léčba vírou funguje, jsem se setkal před 35 lety, kdy jsem pracoval v Žulové. Navštívil jsem kamaráda Jirku Pitu, který žil jen s matkou, která zrovna nebyla doma. Chtěl mě něčím tekutým pohostit, ale nebylo čím. Pak si vzpomněl, že matka má v ledničce láhev režné. Musel ale smazat čárku ukazující hladinu, kterou si tajně dělala, aby jí z láhve neupíjel. Odlil do dvou malých odlivek, měkkou tužkou zaznamenal novou hladinu a láhev vrátil zpět. Věděl, že staří lidé mají špatnou paměť a projde mu to. Vyprávěl, že matka pořád prudila obvodního lékaře se svými neduhy, až se jednou nazlobil a řekl jí, ať ho nesere, koupí si flašku režné a ráno si dá velkou štamprli. Pak dodal, že od té doby je matce dobře. Je dobré zde připomenout památku onoho lékaře. MUDr. Synek byl kdysi vojenským lékařem a nešel pro drsný výraz daleko. Byl pro Žulovsko požehnáním, protože byl skvělým odborníkem a jeho trabant křižoval silnice i neudržované cesty jeho obvodu, protože jezdil za svými nemocnými pacienty a chtěl poznat i prostředí, ve kterém žijí. To hodně pomůže ve stanovení příčiny nemoci. Psychosomatika byla v té době naštěstí neznámým pojmem. Tam nemazali čárky na lahvích. Hlídky Veřejné bezpečnosti při spatření jeho trabantu dělaly, že ho nevidí. Ctily, že co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi a věděly, že doktor nikdy neboural. Zůstal pro Žulovsko uznávanou legendou, čest jeho památce. V Žulové jsem strávil ty nejlepší léta profesního života. Skvělý kolektiv, skvělí lidé. Na pár méně skvělých jsem zapomněl. Mám na co vzpomínat.