Bylo mi v té době 23 let, začátkem měsíce jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání a těšil se na 10. září, kdy dostanu první výplatu. Měl jsem narýsovaný život v socialismu: Po roční vojně budu zubařem v některé vesnici na Jesenicku, dostanu tam byt, ožením se, dobře vychovám děti a po smysluplném životě skončím v rodinném hrobě v České Vsi u Jeseníku, kam mě rodiče přinesli na konci léta 1945.

Bál jsem se okamžiku, kdy mne osloví komunisté, abych šel mezi ně. Kvůli dětem bych to udělal a měl nadosmrti znásilněné svědomí. Maminka je ráda neměla a já byl hodný a poslušný chlapec. Naštěstí o lékaře, jako jsem byl já, nestáli a to mne uchránilo. Cpali se k nim ti, kteří chtěli dělat kariéru nebo komunisté oslovovali ty, o které měli zájem. Málokdo odolal.

Zatím jsem si užíval pohody s maminkou, která byla ráda, že se o mne může zase starat. Budila mne do práce a na stole voněla připravená snídaně. Vychutnával jsem si to, čekala mne roční vojna a po ní se osamostatním. Toho dne mne budila uplakaná. Řekla, že tu jsou Rusové. Vyskočil jsem a utíkal k oknu, bydleli jsme u silnice. Žádné uniformy jsem venku neviděl a teprve nyní jsem uslyšel rádio. Jel jsem normálně do práce a v čekárně seděli pacienti. Všichni jsme byli smutní a zoufalí z bezmocnosti, všichni jsme drželi spolu a nikdo nevěděl, co bude dál.

Po jedenapadesáti letech si představuji situaci, že by Rusové nepřijeli a reformní komunisté by si udělali pořádek po svém. A hned si kladu otázky:
1. Zrušili by v ústavě vedoucí úlohu komunistické strany?
2. Povolili by vznik nových politických stran?
3. Volilo by se jednotlivě s povinností upravovat volební lístky za plentou?
4. Povolili by trvale svobodu tisku?
5. Povolili by svobodné podnikání?
6. Dovolili by lidem svobodné cestování za hranice?
7. Dovolili by lidem, kteří opustili republiku po roce 1948 vrátit se domů a podnikat?
8. Vrátili by majetky, důstojnost a čest lidem, kterým jejich soudruzi v padesátých letech ublížili?
9. Dokázali by dostat za mříže ty, kteří se na represích nejvíce podíleli?
10. Odzbrojili a rozpustili by milice?

Těch otázek je hodně. Jsem skeptik a domnívám se, že nic z toho by Dubček a spol. po přechodně relativně svobodném období nakonec trvale neudělali. Pouze by použili lid k upevnění své moci a až by ji získali, už by ho nepotřebovali. Je to osvědčený postup mnohokrát v dějinách lidstva úspěšně opakovaný. A dál by se jelo podle starého schéma: Pod vedoucí úlohou komunistické strany k lepším zítřkům. Komunisté by si svou moc vzít nenechali. Zatím. Pořád věřili, že socialismus je tím nejlepším společenským zřízením a celosvětově se prosadí.

V roce 1967 jsme v kanadském Montrealu na světové výstavě bodovali s kinoautomatem. Diváci si mohli v určitém úseku děje zvolit z více možností jeho pokračování. Údajně všechny zvolené možnosti nakonec skončily stejně. Je to tak i se socialismem jako společenským systémem. Ať už se jedná o ten s lidskou tváří či bez tváře, nakonec stejně skončí potlačením lidských práv, rozdělením společnosti a zbídačením země.