O podřezávání krků
Začnu příběhem z osobního života:
Dovršil jsem Kristova léta a byl jsem najednou zase sám. Chtěl jsem s tím něco dělat a do cesty se mi připletla turistka. Oba jsme byli veselá kopa a existenci Boha jsme neřešili. A tak jsme šli jednou po modré kolem kostela, nikde nikdo a v jeskyňce Panna Maria. Poblíž byla rekreační chalupa. Vypadalo to, že majitelé ještě nepřijeli a v okrasném záhonku trůnil trpaslík. Tak jsem dostal nápad, ani jsem ho vlastně nechtěl realizovat, šlo mi o to, abychom se zasmáli, že bych Pannu Marii a trpaslíka zaměnil. Očekával jsem, že to kamarádku v pohorkách rozesměje při představě, jaký šok to bude pro svíčkovou bábu, která to první objeví. Avšak ta zvážněla a prohlásila, že v tom se mnou nejede. Dlouho jsme se pak nezasmáli. Už samý nápad bylo něco, co nemělo přijít.
Autoři karikatur proroka Mohameda nedomysleli následky svého činu a nedomysleli je ani ti, kteří jejich zveřejňování pokládají za příklad svobody projevu. Je to projev neúcty k víře muslimů. Přes miliardu se jich pětkrát denně modlí směrem k Mekce. Neslyšel jsem, že byly v muslimských novinách otištěny karikatury Krista či Panny Marie a ani nikdy nebudou. Co nemáš rád sám, nečiň druhému! Jak asi musí být muslimským žákům, když jim učitel jako příklad občanských práv a svobod předloží karikatury jejich proroka a rodiče je vychovávají ve víře. Konec konců, základní lidské právo je i právo na víru.
Ten boj bude nekonečný. Budou-li se karikatury dále předvádět ve školách, vždy se najdou mladí muslimové ochotni položit život za odplatu zneuctění svého proroka. U nás vláda bojuje za cenu ochromení ekonomiky a omezování občanských svobod za životy zranitelných, aby v případě potřeby na ně zbyla lůžka v nemocnicích. Vlády západních zemí, které povolují zveřejňování karikatur, na životy svých občanů nehledí. Tento boj za svobodu projevu nevyhrají. Zveřejňování karikatur proroka Mohameda je nezodpovědné hulvátství.
Závěrem cituji zprávu z webové stránky Českého rozhlasu z projevu našeho premiéra:
„Na závěr odsoudil tragickou událost útoku ve francouzském Nice.„Já si myslím, že je to skutečně útok na naši civilizaci. Na celý náš demokratický systém, na svobodu slova. Každý má právo se vyjadřovat, dělat si legraci ze sebe i druhých, s výjimkou rasistických a antisemitistických urážek.“ Dodal, že již vyjádřil účast francouzskému prezidentovi a jeho lidu.“
I premiér je jen člověk a může se mýlit. Ta výjimka musí být i na víru občana, která nesmí být zesměšňována. I legrace má své meze.