O peticové pandemii
Z ní vyjímám následnou část:
„Než si vezmete roušku nebo ji nasadíte dítěti! Rouška po 30ti minutách zvlhne díky teplému vydechovanému vzduchu. V tomto prostředí se tvoří bakterie a plísně. Navíc jsou roušky vysoce kontaminované špatným zacházením. Nandat, sundat, odložit při obědě, nechat v kapse, v tašce. Veškeré tyto patogeny umožňují tvorbu vyrážek, ekzémů, oparů. Hrozí nebezpečí zánětů dýchacích cest, bakterie mohou způsobit zápal plic a mozkové infekce. Díky špatné výměně vzduchu mohou nastat bolesti hlavy, únava, ospalost, ztráta pozornosti. Je ohrožená přirozená imunita. Nikdo zatím nedodal vědecká data, která by prokazovala jejich účinnost při šíření virů v komunitě.
“
Moje ucho slyšelo: V bývalé Jednotě si ráno kupuji svou čtvrtku chleba a s povinnou rouškou stojím přibližně dva metry za paní ve středních letech, která komunikuje s pokladní. Dáma říká, že její známá známé byla se zánětem dásní u stomatologa a ten jí doporučil, aby nosila roušku co nejméně, že ten zánět má z toho. Typická řetězově šířená poplašná zpráva.
Jsou operace, které trvají hodiny a chirurgové po celou dobu nemění látkové roušky. Podle autora petice by následně z vytvořených rouškových bakterií a plísní roznášených lékaři při komunikaci mezi sebou měly vznikat u pacientů pooperační sepse. Také na umývadlech, kde si lékaři myjí před operací ruce, určitě nestojí skleničky, kam lékaři preventivně odkládají celkové zubní náhrady jako následek chronických zánětů svých dásní. Při operaci se občas řekne veselá příhoda či postřeh a zuby by mohly z roušky vypadnout a zrušit sterilní prostředí. Či dokonce spadnout do rány.