Bylo mi asi třináct a s partou stejně starých kamarádů jsme zakoušeli první šluky z cigaret, po kterých se nám točila hlava. Jednou jsme cigarety nesehnali a jeden z nás přišel s radou od starších a zkušených výrostků, že když budeme zhluboka a rychle dýchat, zatočí se nám hlava stejně. Fungovalo to.

Důvodem k napsání blogu bylo na aktualne.cz zveřejněné video „Grofův žák o holotropním dýchání: Je to zesilovač, vyplaví trauma a léčí závislosti“, které bylo uváděno následovně:
Během holotropního dýchání se vyplavují silné emoční a fyzické stavy, někdy jsou to i závažná témata. Transpersonální psychologie nabrala velkých obrátek, celý obor se zvedl díky Stanislavu Grofovi, ale začátky v Česku byly těžké, říká Milan Hrabánek, zakladatel centra Holos a žák Stanislava Grofa. Dnešní doba nás odtrhává od vnitřní spirituality, stále se za něčím honíme, nemáme čas se zastavit. (Moje poznámka: Jsou to omšelé kecy spasitelů, kteří doufají, že si na důvěřivých lidech vydělají.)


Americký psychiatr českého původu Stanislav Grof je rozporuplná postava psychiatrie. Ten známé poznatky tehdejších výrostků i různých šamanů, kteří na to přišli dříve, propracoval a tak přišlo na svět holotropní dýchání.

Na webu odkrytepravdy.cz se o holotropním dýchání dočtete:
Holotropní dýchání je metoda, kterou v polovině šedesátých let 20. století vyvinul český psychiatr a psychoterapeut Stanislav Grof společně se svou ženou Christinou.
Cílem holotropního dýchání je tedy dosáhnout u člověka pomocí změny frekvence a hloubky dechu změněného stavu vědomí.
Stanislav Grof se rozhodl věnovat výzkumu lidského vědomí a to zejména jeho mimořádným stavům, vyvolaných například požitím psychotropních látek, jako je LSD. Experimentování s těmito látkami bylo zakázáno, jelikož se s ním pojila spousta rizik. Grofovi se snažili najít neškodnou a přesto účinnou metodu přinášející holotropní (tj. zcelující) zážitky, jaké někdy přinášelo užití psychotropních látek.
Cílem holotropního dýchání je tedy dosáhnout u člověka pomocí změny frekvence a hloubky dechu změněného stavu vědomí. Údajně tak dochází k rozkrytí psychických problémů a starých traumat a jejich postupnému odbourání. Stojí za povšimnutí, že tato technika je součást různých šamanských rituálů, léčitelských obřadů, určitých forem hypnózy apod. Zajímavé je rovněž to, že lekce holotropního dýchání vyžaduje tu správnou vhodně zvolenou hudbu, která “dokáže podpořit dynamiku rituálu”. Tím de-facto autoři přiznávají, že holotropní dýchání je rituálem!
Tento rituál se vlastně příliš neliší od šamanských praktik. Dechová cvičení jsou součástí výuky nejrůznějších způsobů meditace. Nejde tedy o nějaký převratný nový postup, ale naopak o postup se staletími prověřeným účinkem.
Autoři tvrdí, že holotropní terapie slouží k nahlédnutí hluboko do vlastní psychiky a znovuprožitím určitých životních traumatizujících okamžiků ve stavu holotropního dýchání usnadňuje odstraňování různých psychických bloků. Tím umožňuje lepší porozumění sobě samému a také zdokonalení vztahu k jiným lidem. Holotropní dýchání je tedy chápáno jako technika určitého seberozvíjení a sebepoznání.
Co se ale děje s člověkem doopravdy? Pro zodpovězení otázky nám pomůže seznámit se s projevy, které holotropní rituál doprovázejí.
Často se vyskytují problémy – svalové napětí, bolesti hlavy či jiných částí těla, křeče, nevolnost, zvracení. Zvracení se bere jako přirozená součást procesu, která působí očistně. Proces je možné prožívat v klidu, také ale lze emoce prožívat a vyjadřovat tělesně – pohybem, mimikou, zvuky i jinak.
Autoři metody přiznávají, že holotropní dýchání vede člověka do změněného stavu vědomí. V tomto stavu se člověk stává otevřeným k démonské infiltraci. Jinými slovy-člověk nemá kontrolu nad svou myslí a démonští duchové tak mají možnost tuto kontrolu převzít. Protože lidé se holotropních rituálů účastní dobrovolně a vědomě, mají k tomu démoni povolení před Bohem, že daný člověk své posednutí chtěl.
Symptomy, jako jsou křeče, zvracení, nevolnost apod. jsou poměrně charakteristické. Jde o reakci lidského jedince na přítomnost démonského ducha, což bývá velmi často právě pocit hnusu, nevolnosti, odporu, strachu.
Při holotropní terapii není ojedinělé, že lidé vydávají zvířecí zvuky a různé skřeky, jejich tělo ztuhne, nebo sebou naopak škube v křeči, lidé kolem sebe bijí a kopou. Mimické, hlasové a pohybové projevy už svědčí o tom, že tělo člověka je démonem ovládáno.
Hrozí psychické problémy, které člověk nezvládne a které mohou přerůst až v posedlost! U člověka, který umožnil své posednutí při holotropním rituálu, vyvolají démoni příznaky “duševní nemoci”, která je pak “léčena” některým z dalších osvědčených démonských postupů, např. regresivní terapií, hypnózou atd.
Autoři dále tvrdí, že tuto techniku lze v psychiatrii využít také jako doplňkovou terapii při léčbě závislostí. Závislosti, ať už alkoholové, drogové, na lécích či jakékoli jiné, bývají vyvolávány a podporovány démonskými duchy. Pravdou je, že pokud holotropní terapie “zabere”, jde opět o případ vyhánění slabšího démona silnějším.
Holotropní dýchání tedy není nová ani neškodná metoda. Jde o jednu z mnoha cest, jak člověka otevřít pro posednutí démonskými duchy, kteří jsou vůči lidem nepřátelští.
Konec citace.

Samotná psychiatrie je divnou oblast medicíny, protože každý jsme nějaký a je těžké určit, zda ještě v „normě“. Někdy se mi zdá, že psychiatři jsou schopni každého z nás zaškatulkovat a léčit. Problémem současnosti je obtížné poznat, zda lékař chce svému klientovi skutečně pomoci, či s ním pro své potěšení a slávu manipulovat a obírat ho o peníze pokud takzvaně „vystoupí ze systému“ a mediálně zpracuje veřejnost, jak hodně lidem může pomoci hledat sama sebe a řešit jejich problémy.

Není se proto co divit, že skeptický spolek Sisyfos udělil Stanislavu Grofovi dokonce dva Bludné balvany. Zveřejňuji laudatio při udělení posledního:
Jubilejní Diamantový Bludný Arcibalvan:
Prof. MUDr. Stanislav Grof, M.D., Ph.D.
za navozování a zkoumání stavů holotropního vědomí, které láme pouta časoprostoru a dokáže tudíž kdykoli a kamkoli vlézt.
Pražský rodák Stanislav Grof (*1931) vystudoval lékařskou fakultu UK a se stal známým psychiatrem. Od roku 1967 žije, léčí a bádá v USA.
Již v Praze ochutnal halucinogenní látku LSD, načež se dostavil mystický zážitek. Při tomhle prvním výletu do nevědomí nazřel, že vědomí není funkcí mozku, že na Karlově univerzitě ho vlastně šulili. V USA nemohl účinky LSD zkoumat kvůli zákazu experimentů s psychedeliky. Přesto dokázal svůj směr psychoterapie a výzkumu udržet - nahradiv zakázané látky hyperventilací. Zrychlené dýchání tu vede k zvýšenému okysličení krve, ke změnám v mozku a k halucinačním prožitkům, které náš laureát interpretuje nově, spirituálně. Výpovědím přiotrávených pacientů přiznává status skutečnosti, jejich vědomí se stává „holotropním“ - může se odpoutat od těla a transformovat do časově i prostorově vzdálených míst, dokonce i do minulých životů. Tak se lze dobrat k novým objektivním poznatkům o životě zvířat, rostlin nebo o minulosti. Prof. Grof nás rovněž ujišťuje o reálnosti jevů jako je ohýbání příborů mentální silou, nekrvavá „filipínská“ operace, jasnovidectví, telepatie atd. Jde o revoluční výsledky zasahující mnoho oborů, od pedagogiky až po tváření kovů za studena. Žel, tyto skvělé aplikace zatím brzdí zkostnatělí vědci a skeptici.
Významnou podporu nalezl prof. Grof v okruhu hnutí New Age. Je zakladatelem nového vědního oboru, transpersonální psychologie, neboť v roce 1968 zakládá v USA - spolu psychologem A.Maslowem a dalšími - Společnost pro transpersonální psychologii. Výzkum tím nabyl internacionálního charakteru.
Spolu s chotí Christinou vypracovali metodiku kurzů „holotropního dýchání“, které nabízejí a provozují Grofovi „zasvěcenci“ v různých zemích, včetně jeho staré vlasti. Profesor Grof se u nás stal známým rovněž díky článkům, mediálním vystoupením a několika knihám.
Klub SISYFOS zhodnotil Grofovy zásluhy před sedmi léty, kdy mu udělil Bludný balvan za rok 2000. Pravda, byl pouze bronzový, ale správně jsme odhadli, že skromnější cena dokáže povzbudit – a nemýlili jsme se!
Pan profesor pokračoval, lze se o tom více dovědět v loni vydané a okamžitě do češtiny přeložené knize „Nové perspektivy v psychiatrii a psychologii“. Teď už dokáže komunikovat se zvířaty, prošel řadou svých reinkarnací, byl buddhistou, Aborigincem, ba i ženou. V jednom ze svých minulých životů žil ve starém Egyptě jako kněz u božstev Isis a Osirise. Píše: „Dobře vím, že do značné míry to, co dnes dělám, je vlastně jen znovuobjevení a moderní přeformulování těch principů, které jsem v egyptském životě znal a praktikoval.“ Škoda, přeškoda, že to nenapsal egyptsky.
Hvězdným rokem prof. Grofa se stal rok 2007, když mu komise při Nadaci Václava a Dagmar Havlových udělila prestižní Cenu VIZE 97. Vyjímáme ze Statutu zmíněné Ceny:
„Od roku 1999 uděluje Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 v souladu se svým posláním svou mezinárodní Cenu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání, přispívá k chápání vědy jako integrální součásti obecné kultury, nekonvenčním způsobem se zabývá základními otázkami poznání, bytí a lidské existence. Každoročním udělováním Ceny tak Nadace umožňuje české veřejnosti setkání s průkopníky zajímavých proudů soudobého vědeckého myšlení a seznamuje ji s jejich dílem.“
Prof. Grof byl vybrán porotou, v níž kromě zakladatelů Nadace působí přední odborníci doc. RNDr. Jiří Fiala, doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D., prof. PhDr. Josef Jařab, Jaroslav Kořán, prof. RNDr. et PhDr. Zdeněk Neubauer, prof. RNDr. Bedřich Velický, DrSc. a prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc.
Není známo, zda se členové poroty před rozhodováním holotropně rozdýchali.
Užaslý SISYFOS nemůže zůstat stranou! Mimořádně oceňuje našeho krajana podruhé.
Konec laudatia.

Žák Stanislava Grofa Milan Hrabánek provozuje centrum Holos, které je neziskovou organizací, ve které se starají o duševní zdraví lidí. Není to zdravotnické zařízení. A služby tudíž zřejmě nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami.



Centrum nabízí následující služby alternativní medicíny:

Přetiskuji z jeho webových stránek ztemnotydusesvetlo.com u příležitosti uvedení dokumentárního snímku kontraverzního Viliama Poltikoviče Z temnoty duše... světlo:
Holos Centrum nabízí 24 hodinovou službu, tým průvodců a bezpečné prostředí lidem, kteří procházejí různými obtížnými životními situacemi, včetně psychospirituální krize. Tento typ krize je většinou lékařů či psychologů často mylně považován za psychózu či schizofrenii a následně tlumen léky. Stavy, které mohou mít i bouřlivý průběh, však mají velký transformační a léčivý potenciál.
Pochopení léčebného potenciálu krize, kterému je dosud zejména v odborných kruzích věnována pouze povrchní pozornost, nabízí příležitost k ozdravení jednotlivců i společnosti. Právě proto také vznikl záměr vytvořit dokumentární film, který by pojem a význam psychospirituální krize široké veřejnosti představil. Film je součástí širšího osvětového projektu, navazovat bude kniha s osobními příběhy „Z temnoty duše… světlo“ a akreditovaný vzdělávací program s výcvikem pro terapeuty.

Takže zde zřejmě aktivně odchytávají psychicky labilní, ale svéprávné nešťastníky, kteří se domnívají, že jim nebyla poskytnuta ve státních zařízeních adekvátní pomoc a pomocí alternativní medicíny se jim snaží pomoci. Včetně holotropního dýchání, kdy je jim navozena hluboká změna vědomí a pod vedením zkušených psychoterapeutů tak nahlížejí do svých minulých životů. Horlivě se v naší republice brojí proti pokusům na zvířatech a zde se proti pokusům na lidech nezasáhne. Pořád se mi vnucuje myšlenka, že Holos Centrum dává krytí nějaké divné sektě.

Vracím se k němu a pokládám si pár otázek:
Jak je možné, že zde lékaři a ostatní dělají víceméně pokusy se změněným stavem vědomí člověka a nejsou zdravotnickým zařízením ale pouze nějakou neziskovou organizací? Zavání mně to vzdáleně Aktipem.
Je tady u klientů vedena zdravotnická dokumentace, aby se jednoznačně dalo určit, zda se jim zlepšil zdravotní a psychický stav? Může se stát, že se jim později podstatně zhorší jejich psychické problémy, či dokonce spáchají samovraždu. Bude potom těžké určit příčiny a viníka.
Kdo akredituje vzdělávací program s výcvikem pro výše zmíněné terapeuty? Nejedná se o samoakreditaci? Jaká bude jejich náplň práce a bude jejich akreditaci uznávat veřejné zdravotnictví? Budou moci na základě této akreditace získat živnostenský list a pracovat jako osoby samostatně výdělečně činné a praktikovat a propagovat holotropní dýchání?
Zaujala Česká psychiatrická společnost J. E. Purkyně jednoznačné stanovisko k holotropnímu dýchání coby psychoterapii a celé transpersonální psychologii Stanislava Grofa? Pokud tuto metodu odsoudila jako nevědeckou, proč to neví veřejnost? To se čeká, až nastane mimořádná událost?

Tak mě ještě napadá:
Pokud by režisérka ČT Šárka Meixnerová dostala nápad infiltrovat do Holosu svého člověka a natočit o tom dokumentární film, patrně by narazila. Václav Havel musí zůstat pro občany modlou a jeho moudrá rozhodnutí se nezpochybňují.

Přede dvěma lety jsem vstoupil mezi blogery příspěvkem „Nesplní očekávání, ale díky za něj“. Reagoval jsem tím na chystaný zákon O léčitelských službách, který nakonec nebyl vydán. Šarlatáni a dezinformátoři v oblasti medicíny dostali volné pole a užívají si toho. Stát zasahuje, až když nastane problém a osvěta trestuhodně selhává. Vidíme to nyní na odporu k vládním nařízením ohledně boje s koronavirem a veřejné odmítání vakcinace. Dává se volný prostor lidem, kteří společnosti trestuhodně škodí.
Uvádím příklad videa z youtube.com:


Nevím, kolika podobnými kurzy za mými zády prošla moje manželka. Vím jen, jak vypadá úplná ztráta kritického myšlení, kdy je člověk schopen věřit čemukoli a pod manipulací provést cokoli. Nevěděl jsem jak manželce pomoci, protože do konce svého života zůstala svéprávná s právem odmítnout lékařskou pomoc a napsat věrohodnou závěť. Můj příběh nezůstane ojedinělý.

Abyste pochopili celou alternativní medicínu, její praktické postupy i rizika, doporučuji knihu Jiřího Heřta Alternativní medicína a léčitelství. V ní naleznete i praktiky Holos Centra. Blíže se o této knize dočtete v mém následujícím blogu.