O nešťastné Ukrajině 3
Představitelé Ruska se dívají na Ukrajince jako na Rusy mluvící ukrajinským nářečím. Faktem je, že někteří svobodně zvolení ukrajinští prezidenti neuměli ukrajinsky a dodatečně se jazyk naučili. Jak se to mohlo stát mi hlava nebere. Za existence SSSR se problém neřešil, protože všichni Ukrajinci ovládali i ruštinu a oba jazyky byly jazyky úředními.
Tato encyklopedie uvádí, že ukrajinštinou mluvilo 40 milionů obyvatel a většina zbytku mluvila rusky.
Po rozpadu SSSR a vzniku Ukrajinské republiky je v současné době situace taková, že ukrajinský parlament zrušil ruštinu jako úřední jazyk. Na východ od Dněpru se vždy mluvilo většinou rusky, žije zde hodně Rusů a teď, když si jdou lidé vyřídit něco na úřad, je vyžadována často necitlivými úředníky komunikace v ukrajinštině. Spravedlivé by bylo zde ponechat ruštinu jako druhý úřední jazyk.
Naše republika vznikla neuváženě v původních hranicích království a přitom zde v zapadlých německých osadách lidé v životě neviděli živého Čecha. Ale Masaryk dělal vůči obyvatelům Sudet citlivou národnostní politiku a přišedší čeští státní zaměstnanci museli ovládat němčinu, s Němci se na úřadech komunikovalo v jejich jazyce a zůstaly jim německé školy, jen do předmětů přibyl Jazyk český. Na Jesenicku měli Češi pouze menšinové základní školy, a pokud chtěl žák dále studovat na gymnáziu, měl na vybranou české ve vnitrozemí, či německé ve Frývaldově. V obojích se mu dostalo kvalitního vzdělání. Do nástupu Hitlera k moci, kdy byla v Německu hyperinflace a ozbrojené střety komunistických a nacistických bojůvek, tu měli Němci klidný a spokojený život s pevnou měnou a na Čechy si zvykli. Celosvětová krize a nástup Hitlera k moci vše změnil a někteří sudetští Němci se začali cítit utlačováni.
Na Ukrajince si patrně nezvykli Rusové žijící na východ od Dněpru.
Jak to nakonec vše dopadne?
Rusové v čele s prezidentem Putinem nakonec dosáhnou svého. Je to moje smutná předpověď a věřím, že se nemýlím. Představuji si teď v zimě rodinu těžce pohyblivých důchodců bydlící v horním patře kyjevského paneláku, kde jim po ruských náletech po výpadku elektřiny, plynu a vody nefunguje výtah, svítí si svíčkami, v bytě mají zimu a nefungující WC. Naštěstí jim spoluobčané vypomohou s nákupem potravin. Rezignovali a do krytu při náletech nechodí. Pokud by prezident Zelenský vypsal referendum zda pokračovat ve válce do konečného vítězství, či dát Rusům co chtějí, pravděpodobně by byli pro mír. To ale bojechtivý prezident neudělá a tak jednou při podpisu mírových dohod nebude scházet podpis Putina na rozdíl od současného ukrajinského prezidenta. Přemýšlím, kolik občanů Ukrajiny by hlasovalo pro mír. Ukrajinci a Rusové k sobě patří. Mají stejnou mentalitu, společnou historii, smíšená manželství, širokorozchodnou železnici a píšou azbukou. Spustit mezi oběma státy železnou oponu, budou z toho nešťastní. Tak, jako byli svého času Němci.
Být obyvatelem Chersonu a rozhodovat se, zda být občanem Ukrajiny či Ruska, volil bych jednak srdcem a jednak rozumem. Na pomoc bych si vzal aktuální českou wikipedii: