Otevřený dopis

Vážená paní

Mgr Jana Černochová,

Starostka městské části, Praha 2

Vážená paní starostko,

Mé první pražské bydliště bylo v Chodské ulici, tedy v té části Prahy, kterou dnes řídíte. Snad mě to opravňuje k tomu, abych Vám dnes napsal tento otevřený dopis. Promiňte jeho poněkud kantorský tón: patříte však do generace, která věci, které se odehrávaly tenkrát, dávno před Vaším narozením, nemusí znát.

Ze současníků znám Františka Kriegla asi nejdéle a nejlépe. Nechal jsem Vám poslat knihu, kterou jsme před několika lety s přáteli vydali¹. Doporučuji, abyste si přečetla alespoň úvodní kapitolu a potom dvě závěrečné části: Dva projevy Františka Kriegla a kapitolu z Archivů Ministerstva vnitra. Věci, o kterých se tam píše, by měly patřit ke všeobecnému vzdělání, zvláště pak lidí, kteří se rozhodli zabývat politikou. Tedy i Vy byste je měla znát dříve, než se odvážíte hlasovat o udělení či neudělení čestného občanství MuDr. Františku Krieglovi.

Stejně jako i můj otec, MuDr. František Janouch, František Kriegel studoval lékařství na Karlově universitě. Při studiích se seznámili a kromě studií medicíny se snažili pochopit a udělat si názor na řadu aktuálních problémů. Třeba: proč si nadané, ale chudé děti musí na studium vydělávat skládáním vagónů či úklidem ulic? Nebo proč nemají chudí lidé a nezaměstnaní právo na bezplatné lékařské ošetření, když onemocní? A co bude s Evropou a potažmo i s námi, pokud se Hitler (a též Franco a Mussolini) zmocní vlády ve svých zemích?

V roce 1935 František Kriegel odjel z našeho pražského bytu do Španělska. Vyprovázel jej pouze můj otec.

V mém článku o Krieglovi si přečtete, jak ho hodnotili jeho španělští, čínští i američtí velitelé. Můj otec prošel peklem koncentračních táborů v Auschwitzu, Birkenau, Mauthausenu a Loibl-Passu. Pokud byste se chtěla vzdělávat ještě dále, můžete si v knihovně vyhledat i knihu František Janouch „Sám ďábel by se rděl“ (Akropolis, Praha 2003) a přečíst si o jeho osudech v nacistických koncentrácích.

Můj otec, který měl již rodinu a děti, vyjadřoval své levicové politické sympatie jinak: jednou týdně – bylo to v pondělí odpoledne – zdarma léčil chudé pacienty na jedné z pražských klinik. A později, už za války, vstoupil do komunistické strany a připojil se k odboji.

František Kriegel byl člověkem čestným a nedělal nikdy věci, o jejichž správnosti nebyl přesvědčen. Funkce zástupce velitele Lidových milic byla jen krátkou a formální episodou v jeho životě. Jako politik žil Kriegel příkladným životem. Když byl členem předsednictva ÚV KSČ, předsedou ÚV Národní Fronty a členem předsednictva čs. národního shromáždění, neměl přiděleno žádné služební auto. Do zaměstnání – ano, on i v této době vykonával funkci primáře v Thomayerově nemocnici – jezdil tramvají. Někdy, když jsem s ním chtěl prodiskutovat nějaký problém, jsem ho do Krče odvezl svým autem.

Za svůj život se Kriegel nijak neobohatil. Od roku 1946 žil ve stejném, dvou a půl pokojovém bytě na rohu Italské a Na Smetance s nábytkem, převzatým po odsunutých německých nájemnících. V šedesátých letech si koupil první – a poslední – auto.

Většina lidí v životě udělá nějaký pochybený krok. Hlasovala byste třeba pro udělení čestného občanství ve Vaší městské části pro Winstona Churchilla a F.D.Roosevelta in memoriam i kdybych Vám prozradil, že to byli právě oni, kteří na setkání velké trojky v Jaltě 1945 souhlasili s vytvořením zón vlivu a vydali tak naši zemi (a řadu našich sousedů) na čtyřicet let do Stalinových rukou?

Krátce poté, co mě čs. vláda v roce 1975 nezákonně zbavila čs. státního občanství, byla jedna z ulic v Praze 4 pojmenována po mém otci. Jmenuje se dodnes „Janouchova“. Pravá ruka občas neví, co dělá levá.

Chtěl bych proto nejen podpořit, ale i doplnit návrh Michala Uhla:

Navrhuji, aby jednu z ulic, ve kterých František Kriegel po desetiletí žil, tedy ulici Italskou nebo ulici Na Smetance, přejmenovali na ulici Krieglovu. Navrhuji navíc umístit na domě Na Smetance 16 pamětní desku.

Praha by měla být hrdá na to, že v ní desítky let před druhou světovou válkou i po ní žil velký Evropan Mudr. František Kriegel. Nadace Charty 77 vystoupí s iniciativou v tomto směru a bude ochotna účastnit se praktických kroků k její realizaci.

S pozdravem

JANSIGN

František Janouch, ročník 1931

Jaderný fyzik, zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77

Björknäs, 14.8.2014
____________________________________
¹ Na smutek není čas. Korespondence mezi Františkem a Rivou Krieglovými a Františkem Janouchem a Adou Kolmanovou (1974-1979), Editoři František Janouch, Martin Groman, Daniel Štěpánek. Nadace Charty 77, Praha 2009