Malé je krásné
Tato poznámka byla poprve uveřejněna švédsky 10.7.1980 ve švédském Expressenu, potom několikrát v různých jazycích. Ač se jejím znovuuveřejněním vystavuji nebezpečí z obvinění, že oprašuji staré texty, uveřejňuji ji znovu. Je totiž stále aktuální.
Heslo Malé je krásné - The small is beautiful -se stalo oblíbeným heslem environmentalistů koncem sedmdesátých.
Za čtyři dny jsem prošel spolu s desetiletým synem Erikem přes 100 km Laponskem. Byla právě doba letního slunovratu a Laponsko bylo stále ještě prázdné: komárů a turistů začíná přibývat až počátkem července.
Pochodovali jsme a s nadšením pozorovali panenskou přírodu: hory, stále ještě pokryté sněhem, rozlehlá údolí a bezpočetné potůčky, řeky a jezera s čirou a lahodnou vodou.
Na pátý den pochodu naše radost a idyla náhle skončily: došli jsme k jezeru Akkajaure. Jeho hladina byla třicet metrů pod normálem a stovky kilometrů břehu vypadaly jako po těžkém bombardování. Na silnici, co vedla podél jezera, stokilometrovou rychlostí projížděla auta do samotného srdce Laponska, otravujíce čistý horský vzduch smrdutými výfukovými plyny, hřměly buldozery, bzučely dráty vedení vysokého napětí a podzemní výbuchy otřásaly divokou přírodou: budovala se elektrárna Ritsmo.
Můj desetiletý syn posmutněl a já s ním. Protože jsem starší a zkušenější, snažil jsem se přesvědčit svého syna (a také sebe sama), že toto všechno je zapotřebí, že Švédsko potřebuje energii pro svůj ekonomický rozvoj a blahobyt a pro svou politickou nezávislost. Téměř se mi to podařilo. Ale tu jsem uviděl u silnice velkou reklamní tabuli s informací o elektrárnách v Norrbottenském kraji. Stálo tam napsáno velkými písmeny, že celý horní hydrosystém (Suova Ritsmo), pro který byly obětovány stovky čtverečních kilometrů nejkrásnější panenské přírody, bude mít výkon pouhých 300 MW(e). Jinými slovy necelé jedné třetiny jednoho ze tří reaktorů jaderné elektrárny Forsmark.
I položil jsemi svému desetiletému synovi otázku: nebylo by lepší vystavět ještě jeden jaderný reaktor (k dvanácti ji schváleným a vybudovaným) a ponechat celé Laponsko, poslední evropskou divočinu, nedotknuto?
Po cestě domů jsme letěli přes Forsmark. Celá jaderná elektrárna se třemi reaktory a výkonem přes 3.000 MW(e) zabírá plochu zhruba jednoho čtverečního kilometru a z desetikilometrové výšky vypadala jako malá hračka - ani bychom si ji nevšimli, kdyby nás pilot nebyl upozornil.
I řekl jsem si, s americkými antinukami a s evropskými zelenými, THE SMALL IS BEAUTIFUL, a v paměti se mi promítaly stovky čtverečních kilometrů totálně zničené panenské přírody.
František Janouch,
jaderný fyzik a předseda Nadace Charty 77
Heslo Malé je krásné - The small is beautiful -se stalo oblíbeným heslem environmentalistů koncem sedmdesátých.
Za čtyři dny jsem prošel spolu s desetiletým synem Erikem přes 100 km Laponskem. Byla právě doba letního slunovratu a Laponsko bylo stále ještě prázdné: komárů a turistů začíná přibývat až počátkem července.
Pochodovali jsme a s nadšením pozorovali panenskou přírodu: hory, stále ještě pokryté sněhem, rozlehlá údolí a bezpočetné potůčky, řeky a jezera s čirou a lahodnou vodou.
Na pátý den pochodu naše radost a idyla náhle skončily: došli jsme k jezeru Akkajaure. Jeho hladina byla třicet metrů pod normálem a stovky kilometrů břehu vypadaly jako po těžkém bombardování. Na silnici, co vedla podél jezera, stokilometrovou rychlostí projížděla auta do samotného srdce Laponska, otravujíce čistý horský vzduch smrdutými výfukovými plyny, hřměly buldozery, bzučely dráty vedení vysokého napětí a podzemní výbuchy otřásaly divokou přírodou: budovala se elektrárna Ritsmo.
Můj desetiletý syn posmutněl a já s ním. Protože jsem starší a zkušenější, snažil jsem se přesvědčit svého syna (a také sebe sama), že toto všechno je zapotřebí, že Švédsko potřebuje energii pro svůj ekonomický rozvoj a blahobyt a pro svou politickou nezávislost. Téměř se mi to podařilo. Ale tu jsem uviděl u silnice velkou reklamní tabuli s informací o elektrárnách v Norrbottenském kraji. Stálo tam napsáno velkými písmeny, že celý horní hydrosystém (Suova Ritsmo), pro který byly obětovány stovky čtverečních kilometrů nejkrásnější panenské přírody, bude mít výkon pouhých 300 MW(e). Jinými slovy necelé jedné třetiny jednoho ze tří reaktorů jaderné elektrárny Forsmark.
I položil jsemi svému desetiletému synovi otázku: nebylo by lepší vystavět ještě jeden jaderný reaktor (k dvanácti ji schváleným a vybudovaným) a ponechat celé Laponsko, poslední evropskou divočinu, nedotknuto?
Po cestě domů jsme letěli přes Forsmark. Celá jaderná elektrárna se třemi reaktory a výkonem přes 3.000 MW(e) zabírá plochu zhruba jednoho čtverečního kilometru a z desetikilometrové výšky vypadala jako malá hračka - ani bychom si ji nevšimli, kdyby nás pilot nebyl upozornil.
I řekl jsem si, s americkými antinukami a s evropskými zelenými, THE SMALL IS BEAUTIFUL, a v paměti se mi promítaly stovky čtverečních kilometrů totálně zničené panenské přírody.
František Janouch,
jaderný fyzik a předseda Nadace Charty 77