Copyright is for losers?
Mám rád britského street artového umělce Banksyho, který anonymně vstupuje se svými díly do veřejného prostoru a zanechává na zdech či jiných plochách obvykle vtipné reflexe na aktuální témata. Vedle výtvarného projevu má dokonale zvládnutou sebeprezentaci a umně kombinuje sociální, protiválečná, kulturní či politická poselství. Protože tvoří v utajení, okatě pohrdá autorskými právy a svůj značně benevolentní přístup podtrhl slavným výrokem „Copyright is for losers“, čili volně přeloženo „Autorské právo je pro nešťastníky, ztroskotance, břídily, nuly,...“. Dle libosti můžete doplnit další existující výrazy pro ty, kdo stojí na tom nejnižším stupínku úspěchu.
Vyřčené relativizující heslo zasluhuje jednu poznámku. Práva k výsledkům tvůrčí činnosti jsou stejným statkem, jako vlastnictví domu, auta, počítače, mobilního telefonu či čehokoli jiného hmotného. Je to majetek, který někomu patří a někdo ho vytvořil, aby mu přinášel vedle radosti z tvůrčího procesu i obživu. A pokud autorovi někdo jeho dílo „ukradne“ - rozuměno je užije, aniž by za to zaplatil - dopouští se stejně amorálního jednání, jako když ujede na cizím kole, ukradne rohlík či odcizí peněženku. Jen taková přirovnání naše společnost nerada slyší, protože to tak či onak činí její valná část.
Pokud bychom tedy nahradili v Banksyho známém citátu slovo „copyright“ výrokem „majetek“ – protože se o nic jiného ve výsledku nejedná – vznikne prohlášení hodné krajně levicového blouznivce. Čili zpochybňování autorských práv napadá samu podstatu vlastnictví, a toho se zatím odvážili jen komunisté. Kam tento přístup vedl, jsme mnozí zažili na vlastní kůži.
Neupírám Banksymu právo si se svým majetkem nakládat dle libosti. Nicméně takový přístup neznamená, že jsou volná všechna díla a kdokoli si může přisvojit zadarmo výsledky cizí tvorby. Pokud s tím autor nesouhlasí, jedná se stále o obyčejnou zlodějinu.
Á propos, když jsem začal s Banksym. Britská společnost Pest Control Office má registrované všechny ikonické práce Banksyho jako ochrannou známku, stejně jako jméno „Banksy“. Není žádným velkým tajemstvím, že za touto společností stojí sám autor. Takto se odvozeně pojistil proti všem, kdo by se chtěli na jeho autorských právech přiživit…
Vyřčené relativizující heslo zasluhuje jednu poznámku. Práva k výsledkům tvůrčí činnosti jsou stejným statkem, jako vlastnictví domu, auta, počítače, mobilního telefonu či čehokoli jiného hmotného. Je to majetek, který někomu patří a někdo ho vytvořil, aby mu přinášel vedle radosti z tvůrčího procesu i obživu. A pokud autorovi někdo jeho dílo „ukradne“ - rozuměno je užije, aniž by za to zaplatil - dopouští se stejně amorálního jednání, jako když ujede na cizím kole, ukradne rohlík či odcizí peněženku. Jen taková přirovnání naše společnost nerada slyší, protože to tak či onak činí její valná část.
Pokud bychom tedy nahradili v Banksyho známém citátu slovo „copyright“ výrokem „majetek“ – protože se o nic jiného ve výsledku nejedná – vznikne prohlášení hodné krajně levicového blouznivce. Čili zpochybňování autorských práv napadá samu podstatu vlastnictví, a toho se zatím odvážili jen komunisté. Kam tento přístup vedl, jsme mnozí zažili na vlastní kůži.
Neupírám Banksymu právo si se svým majetkem nakládat dle libosti. Nicméně takový přístup neznamená, že jsou volná všechna díla a kdokoli si může přisvojit zadarmo výsledky cizí tvorby. Pokud s tím autor nesouhlasí, jedná se stále o obyčejnou zlodějinu.
Á propos, když jsem začal s Banksym. Britská společnost Pest Control Office má registrované všechny ikonické práce Banksyho jako ochrannou známku, stejně jako jméno „Banksy“. Není žádným velkým tajemstvím, že za touto společností stojí sám autor. Takto se odvozeně pojistil proti všem, kdo by se chtěli na jeho autorských právech přiživit…